Čtěte nás! Každý den nové informace!

Kulturní život obce tvoří polští dobrovolníci. Rozhovor se starostkou Ropice Uršulou Waniovou
Březen252021

Kulturní život obce tvoří polští dobrovolníci. Rozhovor se starostkou Ropice Uršulou Waniovou

ROPICE / Obec Ropice má 1 486 obyvatel, z nichž polskou národnost uvedlo podle posledního sčítání 359 osob. Se starostkou Ropice Uršulou Waniovou hovoříme o tom, jak se žije a pracuje v obci, kde vedle sebe žijí Češi a Poláci, a děti chodí společně do česko-polské školy. Jaké to je být starostkou obce, kde žije tak početná menšina? Polská menšina v naší obci existuje historicky. Bývala to kdysi dokonce většina. Teď tomu někteří nerozumí, protože neznají historii. A právě tato neznalost dějin je často příčinou toho, že názory mladé generace na práva menšin a obecně na menšiny jsou různé. Způsobují také nedorozumění, nicméně existence polské menšiny je pro obec velkým přínosem. To znamená, že chybí regionální historické vzdělání. Určitě. Bez znalosti historie někteří lidé vysvětlují věci po svém, někdy chybně. Myslím si, že každý by si měl uvědomit, že tradice polské menšiny jsou zde dlouhé a historické. A jak vypadá spolupráce obce se zástupci této polské menšiny? Velmi dobře. Od počátku…

Jakub Podżorny: Možnost naučit se  dva jazyky tak přirozeně je  jedinečná a neocenitelná
Únor172021

Jakub Podżorny: Možnost naučit se dva jazyky tak přirozeně je jedinečná a neocenitelná

PRAHA/ Polský institut v Praze již potřetí udělili  Ceny  Mariana Szyjkowského v soutěži  o nejlepší  diplomovou práci a  bakalářskou práci  zaměřenou na Polsko.    Vítězství v letošním  ročníku  soutěže v kategorii Polonististika – diplomová práce získal Jakub Podżorny z Chotěbuze. Studoval jste v Pardubicích, ale pocházíte z našeho regionu. Byla volba tématu  práce související s naším  regionem zřejmá?    Samozřejmě!  Těšínskému Slezsku jsem věnoval jak bakalářskou tak i magisterskou práci.   A proč to bylo pro vás tak samozřejmé?   K výběru tématu mě vedl můj  dlouhodobý zájem o historii  a kulturu  našeho  krásného a rozmanitého regionu. Na jaké téma jste psal bakalářskou práci?   Psal jsem o 2. světové válce na Těšínském Slezsku.  Soustředil jsem se zejména na témata, která  odlišovala Těšínské Slezsko od ostatních  regionů České republiky a Polska. Psal jsem například o otázkách listiny germánů, o incidentu v Jablunkově před zářím 1939, o německých zločinech a pronásledování na základě státní příslušnosti. Mluvil jsem také se svědky, například s Polákem, který byl přinucen se připojit…

Indiánské online setkání harceřů z Bystřice
Leden262021

Indiánské online setkání harceřů z Bystřice

BYSTŘICE / Harceře z HDW Grom nefungují online každý den. Takto se setkávají čas od času, pořádali například vánoční večírek po internetu, nebo minulý pátek (22.01) se setkali na tematické indiánské besedě. Na to, jak takovéto setkání vypadalo, jsme se zeptali vedoucího HDW Grom Wojciecha Mendreka. Páteční setkání nebylo  vaše první online? První on-line samozřejmě ne, ale bylo to první on-line setkání v tomto kalendářním roce. Už loni, při prvním lockdownu na jaře, později během podzimního lockdownu jsme se také snažili čas od času sejít v online prostoru. Jak vypadá taková družinová schůzka na internetu? Nesetkáváme se takto každý týden. Důvodů je víc. Členy oddílu jsou v drtivé většině žáci základních a středních škol, takže v současném období tráví velkou část dne u počítače. Druhým důvodem je, že není snadné připravit online družinovou schůzku tak, aby byla zajímavá a poutavá. V tomto případě má instruktor velmi omezené možnosti. Z toho důvodu jsme se před časem vzdali pravidelných týdenních družinových schůzek. Myslíme si…

Michal Šupák má za sebou úspěšný rok
Prosinec302019

Michal Šupák má za sebou úspěšný rok

Pochází z Třince. Zde také chodil na polskou základní školu. Společně s Albertem Černým hrál v kapele Charlie Straight. V roce 2014 získal titul Pianista roku. Minulý rok byl pro Michala Šupáka také velmi úspěšný. Kam tě zavál vítr po rozpadu kapely Charlie Straigh? Po rozpadu Charlie Straight mi chvilku trvalo, než jsem se rozkoukal a uvědomil si, co chci vlastně v hudbě dělat a kdo vlastně jsem jako umělec. Vystudoval jsem klasický i jazzový klavír a kompozici, měl za sebou 7 let objíždění klubů a festivalů s popovou kapelou a do toho mě tehdy čerstvě nadchla elektronická hudba a moderní technologie pro její tvorbu. Takové žánrové rozpětí mi v hlavě na pár let způsobilo pěkný guláš, měl jsem pocit, že umím tak nějak od všeho trochu a zároveň nic na sto procent. Hrál jsem Šostakoviče a Bacha s Pardubickou filharmonií, Chicka Coreu, Brada Mehldaua nebo vlastní skladby na Pražském jaru a dalších sólových recitálech, jezdil po Evropě a hrál…

Jak vypadaly Vánoce těšínských knížat?
Prosinec292019

Jak vypadaly Vánoce těšínských knížat?

Svátky, svátky a po svátcích. Po vánoční oslavě a hodování zůstaly jen vzpomínky a kalhoty, které nejde zapnout. Jak vypadala taková vánoční oslava ve vzdálenější historii, před 600 nebo 700 lety? Mluvíme o tom s Władysławem Żaganem ze Zamku Cieszyn. Jak slavili Štědrý večer první Piastovci? 24. prosinec byl ve středověku obyčejným dnem. Neslavil se. Lidé ve středověku slavili až 25. prosince narození Ježíše, stejně jako je tomu dnes v anglosaských zemích. Takže tato večeře, nejdůležitější hostina, byla 25. prosince.  Celkově vzato, i dnes je Štědrý den v Polsku pracovní den, státní svátek je jenom v České republice. Ano. Jenomže tehdy se 24. prosince pouze chystalo oslavy, slavilo se až ten další den.  Kromě toho ve středověku Vánoce nebyly rodinné svátky. Ve skutečnosti se Vánoce staly rodinnou záležitostí  až ve dvacátém století. Musíme si uvědomit, že když kníže cestoval a vévodkyně seděla sama na zámku, často jedla vánoční hostinu obklopena dvořany, ve skutečnosti cizími lidmi, kteří byli spojení se zámkem.…

Včelí dary
Prosinec282019

Včelí dary

Včelí výrobky jsou známé již tisíciletí. Med je dodnes nenahraditelný v kuchyni, ale také v domácím lékárničce. Tento a další včelí produkty nepřestávají udivovat vědce. Studie ukazují množství prospěšných a terapeutických vlastností včelích produktů. Každý z nás by měl znát jejich vlastnosti. O včelařských produktech a o tom, jak můžou zlepšit naše zdraví, hovoříme s Piotrem Nytrou, který se může pochválit certifikátem Gorolska Swoboda, regionální značka. Med. Chutný doplněk k čaji, pečivu. Má ale také přínosy pro zdraví. Ano. Med asi zná každý na světě, ale informace o jeho zdravotních vlastnostech v závislosti na typu medu již všichni neznají. Takže: květový med - říkám, že je to jako praktický lékař, je na všechno. Akátový med je velmi delikátní a používají ho diabetici a děti. Lipový med díky éterickým olejům působí na horní cesty dýchací. Medovicový med na dolní cesty dýchací. Pohankový med podporuje oběhový systém. Říká se, že temné, intenzivní medy obsahují více rozmanitých látek a jsou zdravější. A co…

Do světa audioknih nás uvede Elżbieta Štěrba-Molenda
Prosinec072019

Do světa audioknih nás uvede Elżbieta Štěrba-Molenda

Už nemusíme sedět v křesle nebo ve vlaku s knihou a obracet stránky. Při čtení nemusíme zapojovat zrak. Někdo totiž čte pro vás a vy jen posloucháte. Během procházky nebo běhání, řízení auta, uklízení. Všude. Na otázku "Co přesně je audiokniha?" odpovídá Elżbieta Štěrba-Molenda, manažerka Audioteky, jedničky na trhu audiobooku v Polsku, České republice a Německu. Co to vlastně je audiokniha? Jde o zvukový záznam textu knihy, který čte lektor. V minulosti byly knihy zaznamenávány na gramofonové desky, pak bylo období audiokazet. Dalším velkým skokem v rozvoji audioknih bylo CD. A nejnovější historie souvisí s MP3 souborem, možností poslouchat audioknihy přímo z telefonů. Pro koho je audiokniha určena? Mluvené knihy dnes již nejsou jen pro lidi, kteří mají problémy se zrakem, nemohou číst. Dnes se audioknihy jednoduše pohybují s dobou. Používají se v situacích, kdy nemáme fyzický možnost sednout si s knihou a číst. A těchto situací je mnoho. Kdy tedy nejčastěji používáme audioknihy? Můžeme poslouchat při řízení auta, když…

Jak se sir Marek nestal popelářem
Listopad282019

Jak se sir Marek nestal popelářem

Rozhovor s Markem Waleczkem, pilotem Southwest Airlines, který pochází z Českého Těšína. Do prvního ročníku polského Gymnázia jsi nastoupil v roce 1989. Ve tvém ročníku lze najít jména, která o několik let později překvapila literární komunitu našeho regionu vytvořením tvůrčí skupiny PaRaNoJa. Vůdcem této skupiny byl „Gizbern“, tj. Bogdan Trojak, a kromě něj v ní byli i Tomasz Zwyrtek, Andrzej Sikora a Agata Szczuka. Téměř všichni měli přezdívky, kterými je oslovujeme dodnes. Stýkáte se? Zřídka, ale vždy se snažíme, tato setkání spojit s mými pobyty na Těšínsku. Tyto osobní kontakty však už nejsou tak intenzivní. Mnozí z nás odešli po ukončení studia do Prahy, někteří do Brna a někteří do zahraničí. Jak se stalo, že také ty jsi skončil na druhé straně světa? Byla to docela jednoduchá záležitost. Pracoval jsem v Praze a potkal jsem Jenny, dívku z Chicaga, která tam studovala hru na klavír na konzervatoři. Neměli jsme konkrétní plán, všechno bylo spontánní a tak jsem skončil ve státech.…

ROZHOVOR. Divadlo z Vendryně hrálo ve Vilniusu
Listopad062019

ROZHOVOR. Divadlo z Vendryně hrálo ve Vilniusu

VENDRYNĚ/ Divadlo Jerzeho Cienciały, které působí v Místní skupině PZKO ve Vendryni, navštívilo nedávno Mezinárodní divadelní festival ve Vilniusu – Vilniuská setkání polské scény.  Program letošního festivalu zahrnoval deset představení, které hrály divadla z Polska, Ukrajiny, Rakouska, Austrálie, České republiky, Ruska, Velké Británie a Litvy. Divadelní soubor z Vendryně přivezl do Vilniusu dvě představení: Aleksandra Fredry - "Svíčka zhasla" a "Nikdo mě nezná" v režii Janusza Ondraszka, který po návratu nám sdělil své dojmy z cesty.  Na "Východ" jezdíte už léta. Jezdíme, ale poprvé jsme byli ve Vilniusu. Jezdíme do Lvova na Divadelní jaro, ale nějak se nám nikdy nepodařilo dostat na tento litevský festival. Buď nám nevyhovoval termín na konci roku, nebo jeho téma. Tentokrát však všechno klaplo a vy jste jeli. Ano,  a to hned na několik dní, protože Vilnius je příliš daleko, abychom odehráli jen svá představení. Chtěli jsme se také zúčastnit celého festivalu, sledovat vystoupení jiných divadel a také navštívit památky. Festival trval od čtvrtku 24. října do…

Náš každodenní jazyk
Srpen202019

Náš každodenní jazyk

“Pokud se Poláci z české části Těšínského Slezska budou snažit mluvit hovorovou polštinou, ocitnou se ve stavu trvalého deficitu, postrádají slova, vhodnou frazeologii, postrádají polskou vizi světa, takže překládají a přizpůsobují česká slova,” vysvětluje doc. Irena Bogocz z Ostravské univerzity.  Začněme náš rozhovor tím, že určíme, jakým jazykem denně komunikujeme v našem regionu. Po vaší přednášce v Karviné publikum opustilo knihovnu s překvapením, že nemluví nářečím.  Nemohou mluvit nářečím, protože nářečí nemá prostředky, aby mohlo vyjádřit současný každodenní život. Podle mého názoru se tradiční venkovské nářečí ani v minulosti nevyskytovalo ve městech jako Těšín, Třinec nebo Fryštát. Prostě tam žili lidé různého etnika - Němci, Židé, Češi a Poláci. Nejprve byla v Těšíně oficiálním jazykem latina, potom čeština a němčina. Nářečí může být nyní kód narativního folklóru, zvyků, regionální subkultury, vtipný, komický prvek v textech, které kdysi napsali např. Piegza nebo Wawrosz, nebo také estetický a umělecký prvek v básních Anieli Kupiec. Každodenní život však nelze vyjádřit pouze nářečím. A…


#KTOTYJESTEŚ

REKLAMA
REKLAMA

ZWROT TV

Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach Zadania publicznego dotyczącego pomocy Polonii i Polakom za granicą.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów i Fundacji "Pomoc Polakom na Wschodzie".

Website Security Test