Čtěte nás! Každý den nové informace!

Havířov postaví tři nová parkoviště
Duben092021

Havířov postaví tři nová parkoviště

HAVÍŘOV / Havířov navyšuje počet parkovacích míst na svém území. Letos má v plánu postavit tři velká parkoviště, které nabídnou řidičům zhruba 300 nových míst. Jako první je v plánu realizace parkoviště nad letním kinem, kde vznikne 117 parkovacích stání. Další parkoviště bude otevřeno v areálu bývalé Základní školy Mánesova s kapacitou asi 90 míst. Třetí na ulici Majakovského nabídne 77 míst k parkování. Náklady na plánovanou výstavbu tří nových parkovišť se pohybují kolem 22 milionů korun. Jako první se začne stavět parkoviště nad letním kinem. Práce by mohly začít už v polovině dubna. Lokalita kromě parkoviště získá také nové veřejné osvětlení a místo pro kontejner. Dojde také na výsadbu městské zeleně a terénní úpravy. „Vznikne nových krásných 117 míst v lokalitě, kde je problém s parkováním. Parkoviště se může využívat i jiným způsobem, například při nějakých větších akcích v letním kině. Lidé se tak komfortně dostanou na místo a budou mít kde zaparkovat. V létě chceme parkoviště předat k užívání,“ uvedl náměstek primátora Bohuslav Niemiec a dodal, že nová…

Před devadesáti lety se Třinec stal městem
Duben072021

Před devadesáti lety se Třinec stal městem

TŘINEC / Před devadesáti lety došlo k povýšení Třince na město. Původně se jednalo o jednu z nejmenších vesnic na Těšínsku, která pravděpodobně vznikla už ve druhé polovině 14. století. Základy pod budoucí město byly položeny v 19. století. Než se Třinec stal městem Když v roce 1799 ves nabyl kníže Albert Sasko-Těšínský, zeť císařovny Marie Terezie, začal její pozvolný vzestup. Ještě předtím, v roce 1792, kníže koupil Lyžbice. V Albertově době v Třinci žilo asi tři sta obyvatel, kteří se živili především zemědělstvím, chovem dobytka a prací v okolních lesích. V roce 1839 arcivévoda Karel, Albertův nástupce, nechal v Třinci postavit dřevouhelnou peci na výrobu železa, čímž začala historie Třineckých železáren. Zároveň to byl počátek symbiózy Třince s hutí, jež trvá dodnes. Na přelomu 19. a 20. století se obec pozvolna přetvářela z malé podhorské vsi v průmyslové centrum, které získávalo čím dál víc městský charakter. V roce 1872 v obci vyrostly první dělnické kolonie Olza a Borek. Osmnáctého března téhož roku byl zahájen provoz na…

Jiří Hamrozi: Lidé by měli být hrdí na to, jaké jsou národnosti, čemu věří
Duben042021

Jiří Hamrozi: Lidé by měli být hrdí na to, jaké jsou národnosti, čemu věří

Podle posledního sčítání lidu v roce 2011 bylo v Jablunkově 902 osob polské národnosti a 3 546 české národnosti, 90 osob uvedlo při sčítání národnost slezskou a 80 slovenskou. 880 lidí národnost vůbec neuvedlo. O tom, jak se žije ve městě s početnou polskou komunitou, jsme si povídali se starostou Jiřím Hamrozim. Nejpočetnější menšinou v Jablunkově je polská menšina. Je to pro vás jako starostu spíš problém, protože musíte řešit nejrůznější záležitosti, které vaši kolegové z měst, kde menšinu nemají, neřeší, nebo je to přinos? Je to určitě velký klad. Každá kultura má své tradice, čím víc těch tradic máme, tím víc se doplňují a vzniká tzv. nehmotné bohatství celého regionu. Mluví se zde nářečím, na což jsem hrdý. Kdyby tu byla jenom jedna národnost, bylo by to pro mě docela smutné a jednotvárné. Jsem za to rád, že tu máme Poláky. Mám hodně kamarádů různých národností, neřešíme, že je někdo Čech, někdo Polák. Vyrůstali jsme společně. Chodil jsem ministrovat a nerozlišoval…

Na fasádě polského gymnázia bude nápis s celým názvem školy
Březen312021

Na fasádě polského gymnázia bude nápis s celým názvem školy

ČESKÝ TĚŠÍN /Pomalu, písmenko za písmenkem, na fasádě zrekonstruované budovy Gymnázia im. Juliusze Słowackého v Českém Těšíně vzniká nápis s názvem školy. Nápis bude dvojjazyčný. V současné době se sestavuje česká verze. Dnes však nebude dokončena, protože některá písmena ještě nebyla doručena, například písmeno "w" potřebné pro nápis "Słowackiego". Na dokončení montáže je třeba také počkat dva dny z technologických důvodů – musí pořádně vyschnout lepidla. Písmena jsou na fasádu přišroubována pevnými šrouby a dodatečně připevněna profesionálními lepidly. Instalace nápisu v polském jazyce a chybějících českých písmen je plánována na pátek. Na Velikonoce by měla být fasáda "Gympla" vyzdobena kompletním elegantním nápisem s celým názvem školy. (indi)

Generální rekonstrukce místností, ve kterých už brzy bude sídlo Polského centra, skončila
Březen312021

Generální rekonstrukce místností, ve kterých už brzy bude sídlo Polského centra, skončila

ČESKÝ TĚŠÍN / U konce je rekonstrukce místností po bývalé prádelně v budově Hlavního výboru PZKO. Najde tam své sídlo Polské centrum. Prostory po bývalé prádelně změnily svůj vzhled. „Udělali jsme novou elektroinstalaci, zajistili přístup k internetu, snížili jsme strop, udělali novou podlahu, celý prostor je vybavena výstavním systémem včetně osvětlení,“ říká předsedkyně HV PZKO Helena Legowicz. Nyní je třeba ještě počkat na vyřízení administrativních záležitostí, to znamená povolení ke změně způsobu použití. První výstava bude v květnu Činnost centra v těchto prostorech má začít v květnu, pokud to dovolí protiepidemická opatření. Co uvidíte na první výstavě, jakmile bude vše hotovo? „Jsem již po jednání s Generálním konzulátem Polska v Ostravě. Dohodli jsme se, že činnost Polského centra v nových prostorech zahájíme výstavou o Ústavě 3. května – informuje Legowicz. Polské centrum má podporovat rozvoj polské menšiny v našem regionu, podporovat projekty a myšlenky místních Poláků, jakož i propagovat na polské straně Olzy znalosti o Zaolziu a jeho bohatém polském kulturním životě. A v hlavním…

Nová publikace Kazimierze Jaworského přibližuje osobnosti spjaté s Konskou
Březen302021

Nová publikace Kazimierze Jaworského přibližuje osobnosti spjaté s Konskou

KONSKÁ / V těchto dnech spatřila světlo světa dvojjazyčná publikace „Sylwetki ludzi związanych z Końską – Osobnosti v historii Konské”. Autorem vydané Kongresem Poláků v ČR knihy je Kazimierz Jaworski, autorkou překladu do češtiny jeho žena Pavla Jaworská. Kazimierz Jaworski pochází z Konské, která je od roku 1946 součástí Třince. Loni se na knižním trhu objevila jeho publikace „Historia kościoła Wszystkich Świętych w Końskiej 1447-1964” (Historie kostela Všech svatých v Konské 1447-1964). Vydal také publikaci „220 lat szkolnictwa w Końskiej – 220 let školství v Konské”, za kterou v roce 2012 obdržel ocenění Srebrne Spinki. Napsal také „65-lecie działalności Miejscowych Kół PZKO w Końskiej w kontekście przedwojennych Kół Macierzy Szkolnej i przedwojennych Miejscowych Grup SMP” (65 let působení Místních organizací PZKO v kontextu předválečných Místních organizací Matice školské a předválečných skupin organizace Sdružení polské mládeže) a další knihy. Teď jsou tématem jeho práce významní Konšťané a lidé spjatí s touto obcí. Autor nejdřív přibližuje šlechtické rody, kterým kdysi patřily majetky v…

Kulturní život obce tvoří polští dobrovolníci. Rozhovor se starostkou Ropice Uršulou Waniovou
Březen252021

Kulturní život obce tvoří polští dobrovolníci. Rozhovor se starostkou Ropice Uršulou Waniovou

ROPICE / Obec Ropice má 1 486 obyvatel, z nichž polskou národnost uvedlo podle posledního sčítání 359 osob. Se starostkou Ropice Uršulou Waniovou hovoříme o tom, jak se žije a pracuje v obci, kde vedle sebe žijí Češi a Poláci, a děti chodí společně do česko-polské školy. Jaké to je být starostkou obce, kde žije tak početná menšina? Polská menšina v naší obci existuje historicky. Bývala to kdysi dokonce většina. Teď tomu někteří nerozumí, protože neznají historii. A právě tato neznalost dějin je často příčinou toho, že názory mladé generace na práva menšin a obecně na menšiny jsou různé. Způsobují také nedorozumění, nicméně existence polské menšiny je pro obec velkým přínosem. To znamená, že chybí regionální historické vzdělání. Určitě. Bez znalosti historie někteří lidé vysvětlují věci po svém, někdy chybně. Myslím si, že každý by si měl uvědomit, že tradice polské menšiny jsou zde dlouhé a historické. A jak vypadá spolupráce obce se zástupci této polské menšiny? Velmi dobře. Od počátku…

Mluvili o pocitu spojení se zemí předků
Březen242021

Mluvili o pocitu spojení se zemí předků

"Je nás málo, je nás hodně... O pocitu spojení se zemí předků." Tak byl naznán první diskusní panel ze série tří setkání: "Stálost a proměnlivost. Nevejdeš dvakrát do stejné Olzy." Prof. Dr. Tadeusz Siwek z Ostravské univerzity a prof. Dr. Jerzy Nikitorowicz z Univerzity v Bialystoku diskutovali o pocitu identity příslušníků národnostní menšiny. Setkání pořádané Ministerstvem zahraničních věcí Polské republiky spolu s Polským velvyslanectvím v Praze a Generálním konzulátem Polské republiky v Ostravě vedl Tomasz Wolff, šéfredaktor „Głosu“. Wolff, který vedl diskusi, se v úvodu odvolával na statistiky počtu Poláků v našem regionu na základě sčítání lidu ze stoleté historie tzv. Zaolší. Zeptal se také, zda by sčítání lidu nemělo být prováděno častěji než jednou za 10 let, protože po několika letech se tyto údaje již mohou lišit. Profesor Siwek potvrdil, že takové návrhy byly, ale ukázalo se, že technicky je těžko proveditelné. Tadeusz Siwek poukázal na trend, že 25 % občanů RC v předchozím sčítání neodpovědělo na otázku týkající se…

Sčítání lidu se týká i cizinců
Březen222021

Sčítání lidu se týká i cizinců

Při Sčítání 2021 mají povinnost se sečíst také všichni cizinci, kteří jsou v rozhodný okamžik, tedy o půlnoci z pátku 26. března na sobotu 27. března, přítomní na území České republiky.   Sčítání se tak dotkne skoro 635 tisíc osob s cizím státním občanstvím s výjimkou diplomatů a těch, kteří budou v České republice pobývat méně než 90 dnů. Formulář tedy nemusí vyplňovat zahraniční turista ani příbuzný, který je zde na návštěvě po dobu kratší tří měsíců. Naopak například zahraničního studenta programu Erasmus se již sčítání týká.  Sčítání proběhne primárně online. „K přihlášení do elektronického sčítacího formuláře na webu scitani.cz nebo v mobilní aplikaci Sčítání21, která bude od 27. března dostupná ke stažení na Google Play či App Store, lze použít platné osobní doklady vydané Českou republikou cizincům,“ říká Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ. Mezi tyto doklady patří např. dlouhodobé vízum, povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu, pobytová karta rodinného příslušníka občana EU nebo průkaz o povolení k pobytu pro cizince. Je také možné použít…

Rodinné dědictví. Orlová v objektivu Jana  Cymorka
Březen212021

Rodinné dědictví. Orlová v objektivu Jana Cymorka

V domácím archivu Marie Cymorkové z Českého Těšína je skutečný poklad pro milovníky Orlové. Je to série fotografií zobrazujících Orlovou v zimní  scenérii. Pořídil je v roce 1965 Jan Cymorek, zesnulý manžel paní Marie. Orlová byla rodným městem paní Marie. Tam se  narodila v domě  nedaleko gymnázia a tam také strávila dětství a  mládí.  Po otcově smrti v roce 1944 žila se svou matkou mimo jiné v centru, na hlavní ulici, poblíž lékárny a naproti nemocnice. Orlova byla jejím domovem až  do konce 60. let, kdy se s manželem  přestěhovala do Českého Těšína.   "Když  jsme se brali s manželem, žili jsme tři roky v Orlové. Pak jsme se museli přestěhovat. Manžel pracoval v Bohumíně a poté ve VUHŽ (Výzkumný ústav hutnictví železa) v  Dobré. Já jsem pracovala v Karviné. Bohužel v  té době odstranili železnici v Orlové a už nebylo možné se nikam dostat. Proto jsme se museli přestěhovat  do Českého Těšína, abychom mohli  dojíždět do práce. Byly tu i polské školy,“…


#KTOTYJESTEŚ

REKLAMA
REKLAMA

ZWROT TV

Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach Zadania publicznego dotyczącego pomocy Polonii i Polakom za granicą.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów i Fundacji "Pomoc Polakom na Wschodzie".

Website Security Test