Na náměstí v Cieszyně probíhají archeologické práce. Zofia Jagosz-Zarzycka hovoří o tom, co již bylo objeveno [rozhovor]

CIESZYN / Na náměstí v Cieszyně probíhají archeologické práce. Mnozí obyvatelé zvědavě nahlížejí do mezer v kovovém plotu, který obklopuje hlavní náměstí města. Podařilo se nám nejen nahlédnout dovnitř, ale především pohovořit se Zofií Jagosz-Zarzyckou – archeoložkou z Muzea Těšínského Slezska v Cieszyně.

V rozhovoru s naší redakcí prozradila nejen některá tajemství konkrétních nálezů, ale také vysvětlila, jak vypadá práce archeologa na takovém projektu.

Nedávno se objevila největší senzace… Ukázalo se, že v Cieszyně byla radnice uprostřed náměstí?

Dnes se domníváme, že ano. V současné době odkrýváme základy velkých kamenných objektů. Tyto základy jsou bohužel neúplné, přerušované a mírně odlišné. Stěny se nacházejí na jižní straně kašny a táhnou se v délce asi čtrnácti metrů. Mezi nimi se nachází úsek s dřevěnými trámy, který v současné době zkoumáme.

Nejsme si jisti, zda tyto dva kamenné fragmenty patřily k jedné budově, nebo ke dvěma spojeným budovám. Faktem však je, že tyto budovy stály uprostřed náměstí. A to naznačuje, že jedním z nich mohla být radnice. Ostatní možná sloužily jako místnosti pro řemeslníky.

Stejně jako krakovské Sukiennice?

Ano, něco takového. To vše je však v oblasti výzkumu. Proto je těžké o tom říci něco jednoznačného.

Jedná se tedy o nedávný objev. Co dalšího jste při své archeologické práci objevili?

Z nemovitých objektů je pro nás samozřejmě nejdůležitější středověká dlažba, po které se ve středověku pohybovaly vozy a po které chodili měšťané v Cieszyně. Je to nejstarší využitelná úroveň náměstí, pod ní se nachází skalní podloží, tzv. kalec.

A proč je dlažba nejdůležitější?

Protože je svědkem tehdejší doby, svědkem doby před pěti sty lety. V této dlažbě jsou vidět vyjeté koleje od tehdejších vozů. Těchto kolejí je poměrně dost a táhnou se po větší ploše. Dnes se můžete podívat, jak probíhala dopravní cesta. Hlavní dopravní trasa přes náměstí vedla z ulice Głęboka k Vyšší bráně.

Vedla stejným způsobem jako pozdější tramvajová trať, která šikmo protínala náměstí?

Ano, ulicí Szersznika.

Kromě dlažebních kostek jsme našli i velký dřevěný objekt, na kterém stále pracujeme. Je to destrukce z masivních dřevěných trámů, napůl zaseknutých. Ty pravděpodobně sloužily jako střecha nad objektem zapuštěným do země, nejspíše sklepem. Je pravděpodobné, že střecha se zničila, propadla se do sklepa a prostor po stavbě byl v patnáctém nebo šestnáctém století nově vydlážděn. Tyto trámy jsou značně velké, takže z nich pravděpodobně zjistíme data kácení stromu, který byl použit na stavbu.

A ty dřevěné trubky, které jsou vidět, jsou vodovodní potrubí?

Ano. Jsou zde tři vodovodní sítě. Je zde přerušená linie, která se pravděpodobně porouchala, a poté byla vybudována druhá linie. Odhadujeme, že tato druhá linie byla vybudována na přelomu 18. a 19. století, kdy vodovod revitalizoval Leopold Jan Szersznik. Existuje však i třetí vodovod, litinový. Byl napojen u kašny na staré dřevěné potrubí, které patřilo k vodovodnímu systému z přelomu 18. a 19. století. Nevíme jistě, kdy byl tento litinový vodovod postaven, a předpokládáme, že pochází z konce devatenáctého století a voda jím proudila z Tyry, nebo se jedná již o vodovod z dvacátého století s jiným přívodem. Bohužel v tuto chvíli neznám odpověď na tuto otázku.

Když už jsme u kašny, co s ní?

Kašna projde údržbou. Bude vyčištěna a opískována, nebude demontována.

Takže to, co je pod kašnou, nebude přezkoumáno?

Pod kašnou bohužel nic není. V roce 1942 ji Němci opravili. Poté byla rozebrána na části. To můžeme vidět na starých fotografiích z té doby. Pod kašnou byla zřízena vodní nádrž. Pod kašnou tedy není nic, co by archeologa zajímalo.

A pokud bylo, bylo v té době zničeno….

Bohužel.

A tehdy se neprováděl žádný archeologický výzkum?

Neexistuje žádný záznam o výzkumu nebo přítomnosti archeologa. Předpokládám, že sem mohl chodit tehdejší ředitel našeho muzea Viktor Karger. O tom však nemáme žádné záznamy.

A jakou funkci vlastně plnila, než se z ní stala okrasná fontána?

Před vybudováním kašny zde v 16. a jistě i v 17. století stála dřevěná, ale mědí obložená cisterna na vodu.

Byla cisterna pod zemí, nebo se tyčila nad úrovní náměstí?

Pravděpodobně byla umístěna v takové výšce, aby k ní byla přivedena voda. To znamená, že musela být zčásti zakopaná v zemi.

Takže obyvatelé chodili s vědry pro vodu právě k nádrži – cisterně?

Ano, v roce 1679 byla na místě cisterny postavena kamenná nádrž se sochou Neptuna uprostřed. Ve sbírkách muzea bohužel zůstala pouze jeho hlava. V roce 1777 byla socha Neptuna nahrazena dodnes existující kamennou sochou svatého Floriána od skoczowského sochaře Wacława Donata.

Vraťme se k současnému výzkumu. Co dalšího očekáváte, že objevíte?

To je těžké říct. Ale možná se vrátím k tomu, co jsme už našli, a budu mluvit o movitých památkách. Protože kromě nemovitých památek jsme našli například spoustu keramiky z různých období náměstí od středověku až po novověk.

Nejzajímavější movitou památkou, kterou jsme zatím našli, se zdá být několik centimetrů dlouhá soška představující Marii držící v levé ruce Ježíška. Ježíš drží v levé ruce jablko. Figurka je vyrobena z keramiky. Pokud jde o její styl, předběžně ji datujeme do pozdního středověku.

Kromě toho je zde spousta kovů. Našli jsme mince, visací zámky, podkovy, ostruhy. V dlažebních kostkách se našlo mnoho podkov, které ztratili koně jezdící po cestě. Často byly zaklíněné mezi kameny a nyní, po několika stech letech, se z dlažby vytahují.

Mluvíme o tom, co je vidět zde? Rovný povrch to nebyl… A za předpokladu, že kola vozíku byla v té době dřevěná, nebyla to snadná ani pohodlná cesta….

Ano, ale přesto jednodušší než na blátě.

Kromě poměrně velkého množství podkov jsme našli také spoustu hřebíků, kovových částí postrojů, ze šperků jsou to různé nárameníky, spony na šaty, krásné ozdoby na opasek.

A kde se takové věci na náměstí vzaly?

To jsou věci, které se ztratily. Buď s oblečením, nebo bez něj. To znamená, že jednoduše odpadly. Kromě kovů je zde také hodně kůže z oděvů, z obuvi. Pokud se jedná o keramické artefakty, jsou velmi zajímavým nálezem kachle z 15. století. Většina z nich je bohužel značně roztříštěná, k čemuž přispěl i velký provoz na trase mezi Zámkem a Vyšší bránou.

Denně zde nacházíme také mince z různých období.

Z různých, tedy z jakých?

Toto budeme ještě zkoumat. Před konzervací nejsme schopni okamžitě určit, z jakého období konkrétní mince pochází. Vím však, že určitě jsou zde mince z 15. a 16. století. Na identifikaci exponátů je potřeba čas; všechny budou později publikovány v souborném katalogu a vystaveny v Muzeu Těšínského Slezska.

Když už mluvíme o čase, jak dlouho zde ještě budete pracovat?

Archeologické práce musí být dokončeny na podzim tohoto roku.

Kvůli povětrnostním podmínkám?

Jednak kvůli povětrnostním podmínkám, ale především kvůli smlouvě investora se zhotovitelem. Projekt předpokládá dokončení revitalizace náměstí do června 2023, takže archeologové jsou nuceni pracovat velmi rychle. Po nich musí mít zhotovitel čas na provedení nové dlažby.

Nemyslím si, že je to snadné, pracovat pod časovým tlakem. Přece jen nevíte, jaká překvapení se objeví…..

Je opravdu velmi obtížné prozkoumat tak velkou oblast v tak krátkém čase. Zaměstnanci, kteří zde pracují, tak prokazují opravdu velké nasazení. Navíc je tu velké horko. Tempo je závratné, ale jinak to ani nejde. Všichni se ze všech sil snaží dokončit projekt včas.

Co se stane s památkami objevenými archeology?

V tuto chvíli mohu říci, že všechny artefakty, které zde najdeme, poputují do Muzea Těšínského Slezska. Bude uspořádána speciální výstava, publikace a možná i vědecká konference.

A nemovité památky? Ty fragmenty základů, dlažební kostky?

Zdá se nám, že nejrozumnější bude ponechat dlažební kostky na místě, zakrýt je geotextilií, zasypat sypkým materiálem a poté vybudovat novou podkladní konstrukci.

Co se však týče dřevěných trubek, muzeum je do svých sbírek určitě převezme. Z dřevěného objektu budeme také odebírat trámy pro datování. Vzorky budou odebrány pro dendrochronologický výzkum, který určuje datum pokácení stromu. Často je možné určit rok, kdy byl strom pokácen. Tímto způsobem víme, z jakého roku pochází konkrétní stavba.

Připravila jsem si otázku, jak dlouho budou práce trvat a proč to bude trvat tak dlouho, protože se ozývají hlasy obyvatel, kteří jsou s uzavřením náměstí nespokojeni. Po tomto rozhovoru už vím, že vaše pracovní tempo je hodně velké.

Ano. A pokud jde o nespokojené obyvatele, ráda bych připomněla, že revitalizace náměstí byla plánována od roku 2014. Tehdy byl projekt připravován. A v roce 2014 proběhly také veřejné konzultace. Následovaly první schůzky, první oznámení v tisku. A už tehdy, v roce 2014, jsem naznačila, že pokud se bude dělat nová dlažba, musí těmto pracím předcházet archeologický výzkum. A samotný letošní průzkum se připravuje od října loňského roku.

(indi)