Čtěte nás! Každý den nové informace!

ROPICE / Obec Ropice má 1 486 obyvatel, z nichž polskou národnost uvedlo podle posledního sčítání 359 osob. Se starostkou Ropice Uršulou Waniovou hovoříme o tom, jak se žije a pracuje v obci, kde vedle sebe žijí Češi a Poláci, a děti chodí společně do česko-polské školy.

Jaké to je být starostkou obce, kde žije tak početná menšina?

Polská menšina v naší obci existuje historicky. Bývala to kdysi dokonce většina. Teď tomu někteří nerozumí, protože neznají historii. A právě tato neznalost dějin je často příčinou toho, že názory mladé generace na práva menšin a obecně na menšiny jsou různé. Způsobují také nedorozumění, nicméně existence polské menšiny je pro obec velkým přínosem.

To znamená, že chybí regionální historické vzdělání.

Určitě. Bez znalosti historie někteří lidé vysvětlují věci po svém, někdy chybně. Myslím si, že každý by si měl uvědomit, že tradice polské menšiny jsou zde dlouhé a historické.

A jak vypadá spolupráce obce se zástupci této polské menšiny?

Velmi dobře. Od počátku 50. let se pořádají společné školní radovánky české a polské školy. Školy totiž nemají každá své vlastní radovánky, žáci polské a české školy se na této akci baví společně.  Také si myslím, že fungování školy je v regionu mimořádné. V okolních obcích jsou tyto akce pořádány zvlášť, u nás se je už roky daří dělat společně.

Nebude to mít podle vás vliv na další asimilaci polské menšiny?

Ne. Polské děti mluví polsky, české česky a hrají si spolu.

V Ropici jsou navíc polské i české třídy umístěny v jedné budově. Jak to ovlivňuje fungování obou zařízení?

Máme ještě jedno specifikum – společnou mateřskou školu. A jelikož je vše v jedné budově, děti mají od začátku k sobě blíže. Předškoláci se od začátku setkávají se staršími kamarády. A někteří mluví česky, jiní v nářečí nebo polsky. A děti se učí všechny tyto jazyky od raného věku. Myslím si, že díky tomu je jejich vztah lepší, než kdyby se školy nacházely ve dvou budovách.

A nedojde pak k tomu, že všechny začnou mluvit česky, protože polské děti znají oba jazyky?

Myslím, že rozhodně ne. Mám dojem, že v poslední době mluví více dětí nářečím. Jsem učitelka a pamatuji si dobu, kdy „po naszymu była gańba mówić”.  Ale teď se mi zdá, že nářečí nezaniká, spíš naopak. V sousední budově se nachází mateřská škola. Je zde česká a polská třída. A někdy dokonce chodí české děti do polské třídy.

Víte proč?

Protože někteří rodiče pochopili, že když se dítě naučí ještě jeden jazyk, bude to pro něj profit na celý život. Takže máme v obci Čechy, kteří posílají děti do polské mateřské školy.

Ale pak už posílají děti do české školy?

Ano, pak děti jdou do české školy, protože rodiče se obávají, že by se s nimi nedokázali učit polsky. Ale děti ve školce alespoň získají základy jazyka. Učitelky v polské mateřské škole znají polštinu a češtinu. Na české děti mluví česky, na polské polsky, ale obě třídy jsou v jedné budově, takže dítě slyší oba jazyky. A to je jazykový základ do budoucna. Máme v obci  plnou českou i polskou třídu mateřské školy. Ti nejmenší mluví mezi sebou jeden polsky a druhý česky.

Jaké další výhody má škola díky tomu, že je dvojjazyčná?

Může získat granty jak od českého státu, tak od polského státu, což umožňuje zvýšit úroveň učení. Takže kromě jazyka a kultury má obec i finanční výhodu z toho, že zde žije národnostní menšina. Kromě toho máme jednu ředitelku pro polskou i českou školu, stejně jako pro českou a polskou mateřskou školu, což je, myslím, specifické i zde v regionu.

To znamená, že obec také získává finančně, protože místo dvou pracovních míst má jedno.

Ano. Ale myslím si, že to má i pozitivní dopad na organizaci práce obou institucí, protože ředitelka zná problémy polské i české školy a je pro ni snazší řešit případné problémy a sladit zájmy obou škol.

A jak obec spolupracuje s polskými organizacemi?

V obci máme, kromě sdružení rodičů obou škol, aktivní dvě organizace – PZKO a Myslivecký spolek Štítek Ropice. Bohužel oběma chybí mladí lidé. V posledních letech PZKO spolu s organizací Macierz Szkolna, SRPŠ a mysliveckým spolkem byly jedinými organizacemi, které byly schopné připravit akce typu ples – zorganizovat akci, zajistit lidi do stánků, všechno připravit, realizovat, uklidit.

Takže v obci je český myslivecký spolek a polské PZKO?

Podle mě členy mysliveckého spolku jsou Češi i Poláci. A pak je tu Sdružení rodičů a přátel školy v české škole a Macierz Szkolna v polské škole.  Toto jsou další dvě organizace, které fungují v rámci školy. A v době, než přišla pandemie, společně pořádaly radovánky a další akce pro děti.

Takže kdyby zde nebyla polská menšina, popřípadě by nebyla tak početná, obec by o něco přišla?

Asi ano. Nechtěla bych nikoho urazit a nechci vytvářet nějaké národnostní rozpory, ale mám dojem, že lidé polské národnosti, zejména ti starší, mají větší zájem o vytváření kultury na venkově. Jsou kulturně aktivnější. Staří členové PZKO jsou opravdu lidé, kteří umí uspořádat kulturní a společenskou akci od začátku do konce. Připravit ji, roznést letáky o akci. To je právě ta skupina, která se aktivně podílí na kulturních aktivitách.

Takže kulturu v obci vlastně tvoří PZKO…

Vlastně ano. Pokud se jedná o české organizace, tak SRPŠ je také aktivní, ale to pořádá hlavně akce pro školu. Stejně tak myslivci většinou pořádají vnitřní akce pro své členy a známé. Máme zde také sbor Ropica-Godulan. Schází se v našich obecních prostorách.  Ale jeho členy jsou opět starší lidé. Každá tato organizace má problém získat mladší generaci. A zde je velká naděje v organizacích polské menšiny, která se ještě stále snaží propagovat regionální lidové tradice, takže mají více důvodů, proč se setkávat a něco tvořit. Členové PZKO jsou ti, kteří ještě pořád chtějí organizovat akce ve svém volném čase a zdarma, aniž by se ptali, kolik za tuto práci dostanou zaplaceno. A z těchto kulturních akcí pořádaných PZKO nebo polskou školou těží vlastně všichni občané.

(indi)

Komentáře


Čtěte také


12 tipů na víkend
Září162021

12 tipů na víkend

Polské dny v Karviné již od čtvrtka
Září152021

Polské dny v Karviné již od čtvrtka

Filmový víkend v Těrlicku pokračuje
Září122021

Filmový víkend v Těrlicku pokračuje

V Ustroni si připomenou vypálení zdejší synagogy nacisty
Září122021

V Ustroni si připomenou vypálení zdejší synagogy nacisty

V Jablunkově budou probíhat Polské dny
Září102021

V Jablunkově budou probíhat Polské dny

První škola v Gutech byla vystavěna koncem 18. století
Září092021

První škola v Gutech byla vystavěna koncem 18. století

10 tipů na víkend
Září082021

10 tipů na víkend

Ve filatelistické soutěži „EUROPA Stamps 2021“ Polsko zastupuje známka s rysem
Září072021

Ve filatelistické soutěži „EUROPA Stamps 2021“ Polsko zastupuje známka s rysem

REKLAMA
REKLAMA

ZWROT TV

Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach konkursu Polonia i Polacy za Granicą 2021.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie.

Website Security Test