Mezinárodní den mateřského jazyka
Mezinárodní den mateřského jazyka je svátek, který se slaví 21. února a který zavedlo UNESCO dne 17. listopadu 1999. Odkazuje na tragické události, které se odehrály v Dháce v Bangladéši. Během pokojné demonstrace 21. února 1952 bylo zabito pět studentů požadujících, aby se bengálština stala oficiálním jazykem. Toto datum má nejen připomínat citované událostí, ale má také připomínat jazykovou rozmanitost, to že jazyk je nejmocnějším nástrojem ochrany a rozvoje společného kulturního dědictví lidstva. Svátek upozorňuje na potřebu péče o mateřský jazyk, jeho propagaci, ochranu jazykové rozmanitosti jako zdroje kulturního dědictví. Základním poselstvím Mezinárodního dne mateřského jazyka je zvýšit povědomí o významu jazyka a kultury, budovat porozumění, mír a zajistit společné aktivity založené na porozumění, toleranci a dialogu. Je třeba poznamenat, že letos svátek slavíme ve výjimečném období – standardní vzdělávání do značné míry omezuje pandemie, výuka probíhá online. Nejvíce trpí vzdělávání těch nejmladších. Vzdělávání, kterého základem je mateřský jazyk, musí začít od nejranějších let, má-li se stát základem rozvoje osobnosti.…
Kraj hledá nového ředitele Obchodní akademie v Českém Těšíně
ČESKÝ TĚŠÍN / Obchodní akademie v Českém Těšíně bude mít nového ředitele. Moravskoslezský kraj jakožto zřizovatel školy vyhlásil soutěž na toto místo. Uchazeči o místo se můžou přihlásit do 15. března. Bývalá ředitelka Kristina Bončková odchází do důchodu. „Oznámila jsem, že tento školní rok bude můj poslední na pozici ředitele a odcházím do důchodu. Uchazeči o místo nového ředitele mají předložit své návrhy koncepce rozvoje školy,“ říká Bončková s tím, že koncept polsko-české školy bude určitě zachován. Více informací o konkurzním řízení a požadavcích, které musí uchazeč splnit, naleznete zde. Nového ředitele má mít také Polské gymnázium Juliusze Słowackého. Kdo se stane ředitelem této školy, se s největší pravděpodobností dozvíme až na konci dubna. „Pokud epidemiologická situace umožní pokračování konkurzního řízení,“ vysvětluje Nikola Birklenová, tisková mluvčí krajského úřadu. (indi)
Defibrilátor mají nově také v Bukovci
BUKOVEC / Nejvýchodnější obec naší republiky od minulého týdne má veřejně dostupný defibrilátor z projektu AEDprozivot.cz. Přístroj je umístěný v boxu u budovy obecního úřadu. Jedná se o moderní zdravotní přístroj, který je určený k resuscitaci, přičemž postiženému srdci je podán elektrický výboj, tzv. defibrilace. Velmi důležité je to, že obsluhu navádí přístroj mluvenými hlasitými pokyny. Zachránce navádí krok po kroku v poskytování první pomoci. „S AED může zachránit život kdokoliv bez zdravotnického vzdělání. Zvyšujeme tak šanci na záchranu lidského života, a na to, že se srdeční kolaps obejde bez trvalých následků. V praxi to probíhá tak, že po zapnutí AED se automaticky spustí hlasová nápověda. Elektrody na odhalený hrudník nalepí laik dle obrázků, přičemž nepřerušuje během nalepování stlačování hrudníku. Po podání výboje opět pokračuje ve stlačování hrudníku, nalepené elektrody se nesundávají až do příjezdu záchranné služby,“ těšila se Monika Czepczorová, starostka obce. Použití AED defibrilátoru je v současné době samozřejmou součástí poskytování první pomoci laiky a přístroj je schopný obnovit správnou činnost srdce. „Poděkování…
Jakub Podżorny: Možnost naučit se dva jazyky tak přirozeně je jedinečná a neocenitelná
PRAHA/ Polský institut v Praze již potřetí udělili Ceny Mariana Szyjkowského v soutěži o nejlepší diplomovou práci a bakalářskou práci zaměřenou na Polsko. Vítězství v letošním ročníku soutěže v kategorii Polonististika – diplomová práce získal Jakub Podżorny z Chotěbuze. Studoval jste v Pardubicích, ale pocházíte z našeho regionu. Byla volba tématu práce související s naším regionem zřejmá? Samozřejmě! Těšínskému Slezsku jsem věnoval jak bakalářskou tak i magisterskou práci. A proč to bylo pro vás tak samozřejmé? K výběru tématu mě vedl můj dlouhodobý zájem o historii a kulturu našeho krásného a rozmanitého regionu. Na jaké téma jste psal bakalářskou práci? Psal jsem o 2. světové válce na Těšínském Slezsku. Soustředil jsem se zejména na témata, která odlišovala Těšínské Slezsko od ostatních regionů České republiky a Polska. Psal jsem například o otázkách listiny germánů, o incidentu v Jablunkově před zářím 1939, o německých zločinech a pronásledování na základě státní příslušnosti. Mluvil jsem také se svědky, například s Polákem, který byl přinucen se připojit…
Karneval ve školce v Karviné
KARVINÁ-FRYŠTÁT / Karneval mají letos pouze děti v mateřských školách. Další školkou, kde se karneval konal, byla polská mateřská škola ve Fryštátu. Karneval ale nebyl stejný, jako v minulých letech. Nejenže se konal bez účasti rodičů a prarodičů a ve školce, a ne – jako vždy – v Domě PZKO v Karviné, dokonce každá ze tří skupin tančila odděleně, ve své třídě. https://youtu.be/Yb0D_UcMLJk Nemohly chybět karnevalové kostýmy. A to nejen jedny! Každá skupina měla dva kostýmy: na vystoupení na začátku karnevalu a pak také kostým na pozdější karnevalovou zábavu. V každé třídě jste se mohli setkat s Indiány a kovboji, zdravotními sestrami, piráty a dokonce i robotem. A mnoho dalších zajímavých a dobře připravených postav! "Každá skupina připravila tanec. Natáčíme vystoupení a dáváme ho na facebookovou stránku školky, aby je rodiče mohli vidět,“ říká ředitelska mateřské školy Barbara Ondruchová. (indi)
Zemřel biskup Jan Niedoba
NÁVSÍ / Zemřel biskup Luterské evangelické církve augsburského vyznání v České republice Jan Niedoba. Bylo mu 72 let. Jan Niedoba byl zvolen biskupem Luterské evangelické církve A.W. Synodou církve v roce 2000 po odchodu do důchodu předchozího biskupa – Wilhelma Stonawského. Janu Niedobovi bylo v té době 51 let a sloužil jako pastor v Bystřici. Biskup Jan Niedoba se narodil 19. října 1949 v Bystřici. Po studiu teologie na Evangelické teologické fakultě v Bratislavě (1967-1972) a CHAT ve Varšavě (1970-1971) byl vysvěcen knězem 19. listopadu 1972 v Českém Těšíně. V roce 2006 byl biskup Jan Niedoba znovu zvolen na druhé šestileté funkční období. V roce 1974 se oženil s Renatou Klimosz, učitelkou hudby. (indi)
Harceře spolu stráví Den zamyšlení. Alespoň online.
Kvůli koronaviru nemohou harceře normálně fungovat. Nemohou se setkávat na pravidelných setkáních, výletech a kempování. Den zamyšlení se blíží a harceře slibují, že ho stráví společně. Alespoň ve virtuální podobě. Den zamyšlení je oslavou přátelství, každoročně ho slaví 22. února skautky a skauti po celém světě. Slaví se na den narození zakladatele skautingu Sira Roberta Baden-Powella (1857) a jeho ženy Olave Baden-Powell (1889). Nápad určení tohoto svátku se zrodil na 4. Mezinárodní konferenci skautek v roce 1926 ve Spojených státech. Polské harcerstvo v České republice svolává 21. února od 18:00 do 18:30 centrální online setkání u příležitosti Dne zamýšlení. Skauti zvou ke sledování streamu všechny – aktivní a neaktivní členy, rodiče a podporovatele polského harcerstva v České republice. https://youtu.be/Y1Mtbr_MVAY Cílem setkání je sjednotit komunitu a prezentovat jednotu i přes to, že došlo kvůli pandemii k pozastavení aktivit a zdůraznit to, že harceře jsou součástí světového skautského hnutí. Jak se můžete připojit? Živý přenos bude zahájen na Youtube 21. 2. v…
Jak se členové PZKO v Karviné-Ráji připravovali na tlustý čtvrtek?
KARVINÁ RÁJ / Přestože se letos ženy z Místní skupiny PZKO v Karviné-Raji nemohly sejít na společném smažení koblih, pochlubily se svými domácími výtvory alespoň online. Fotografie spolu s recepty zveřejnily na facebookové stránce své Místní skupiny PZKO. "Jsem si jistá, že téměř každá polská rodina slavila tlustý čtvrtek. Koblihy také nikdy nechyběly na „Ostatkach“, tj. masopustu v Ráji. V letošním roce jsme pohřeb basů měli pořádat v rámci projektu "Oslavy a tradice", který jsme zaslali Generálnímu konzulátu Polska v Ostravě. Bohužel z oslavy zbyla pouze online verze. Někteří členové MS PZKO v Karviné-Ráji umí používat moderní média, zatímco jiní chrání své soukromí, takže jsem spokojena i s fotografiemi, které mi poslalo 7 žen," říká Ksenia Stuchlik, předseda Místní skupiny PZKO. Všechny fotografie, na kterých je zachyceno pečení koblih, donutů, „krepliků“ můžete vidět na facebookové stránce PZKO Karwina-Raj. U fotografií jsou také recepty. Některé členky MS PZKO dělaly koblihy podle receptů, které našly na internetu, některé podle babiččiných receptů. Recept na vítěznou koblihu…
V Košařiskách hledají ředitelku základní školy
Do 26. března se mohou přihlásit uchazeči o místo ředitelky ZŠ a MŠ v Košařiskách. V současné době je ředitelkou oblíbená mezi rodiči i dětmi Łucja Gill. Nový ředitel se funkce ujme od 1. srpna 2021. "Konkurs na nového ředitele školy jsme vyhlásili, protože současná ředitelka se rozhodla z osobních důvodů rezignovat," říká janusz Klimek, starosta Košařisk. Více informací o konkurzním řízení a požadavcích, které musí uchazeč splnit, naleznete v níže uvedeném souboru. Stáhnout Škola v Košařiskách je česko- škola. V polských třídách se letos učí 16 žáků. První informace o vzdělávání v Košařiskách pocházejí z roku 1822, kdy se zde vyučovalo v soukromých domech. První školní budova byla postavena v roce 1832. V té době byla škola v Košařiskách pobočkou základní školy v Bystřici. V roce 1853 se škola osamostatnila. V 70. letech 20. století byla postavena nová školní budova, ve které sídlí polská a česká škola a také česko-polská mateřská škola. Až do roku 2003 fungovala polská škola jako samostatná…
Plesy – kouzlo vzpomínek
REGION / Kdyby nebylo koronaviru, právě dnes bychom tančili na posledních plesech v této sezoně. A jelikož pořádání plesu v podobě online, ve které v poslední době probíhá drtivá většina života, je nemožné, musíme si vystačit se vzpomínkami. První plesová sezóna bez plesu po více než 70 letech Jan Michalik na plese v Písku v roce 2019 Jan Michalik: Plesy v Písku pořádané místními Poláky se konají nepřetržitě od roku 1945. V předválečné éře bylo také organizováno mnoho akcí. Místní skupina PZKO v Písku organizovala plesy více než 70 let. A letos máme první rok, kdy se ples nekonal. Bohužel všichni víme proč. Ples "od Poloków", jak se mu říká v naší vesnici, se vždy těšil velké popularitě, protože lidé se na něm vždy velmi dobře bavili, opravdu až do rána, kdy na konci ještě vesele zpívali. I když jsem nebyl na mnoha ročnících tohoto plesu, na těch, na kterých jsem byl, jsem se vždy dobře bavil. Před dvěma lety jsem byl dokonce hospodářem…
V loňském roce byly předány ceny Szersznika. Mezi vítězi je Daniel Kadłubiec
CIESZYN / Prof. Daniel Kadłubiec (v oblasti ochrany kultury), Piotr Gruchel (v oblasti šíření kulturní) a Urszula Korzonek (v oblasti umělecké tvorby) získali ocenění ks. Leopolda Jana Szersznika. Ceny byly předány minulou středu 10. února ne jako obvykle v Muzeum Těšínského Slezska v Těšíně, ale během zasedání rady okresu Těšín. Ceny byly předány až nyní, protože v loňském roce byl kvůli pandemii zrušen tradiční galavečer. Ceny pojmenované po Leopoldu Szersznikovi jsou udělovány jako výraz nejvyššího vyznamenání místní samosprávy těšínského okresu v oblasti kultury. Jak zdůraznil starosta Mieczysław Szczurek, během slavnostního předávání cen, pouze široce pojatá kultura může mít významný dopad na identifikaci a rozkvět identity místa, ve kterém žijeme. (indi)
Bezplatné přednášky a online semináře pro milovníky polského jazyka
Přednášky se budou konat od 22. do 26. února 2021 v rámci 5. týdne mateřského jazyka. Jsou zaměřeny na žáky 7. a 8. ročníků základních škol, středoškoláky, učitele i všechny milovníky polštiny. Tématem letošních setkání s polským jazykem jsou přejatá slova. Na sérii přednášek Vás srdečně zve: Katovická pobočka Společnosti milovníků polského jazyka, Fakulta humanitních studií Slezské univerzity, Škola polského jazyka a kultury Varšavské univerzity a Vědecké informační centrum a Akademická knihovna v Katovicích. Kurzy budou vedeny vědeckými pracovníky Slezské univerzity v Katovicích. Chcete-li se zúčastnit, jednoduše vyplňte formulář a klikněte na "odeslat" zde. (SG)
Děti v Albrechticích si užily maškarní ples
ALBRECHTICE / Život předškoláků navzdory pandemii a souvisejícím omezením běží jako obvykle. I když nejsou žádné velké kulturní akce s rodiči a prarodiči, ve školce si děti hrají jako obvykle. V pátek ráno 12. února jim ve školce začal ples. Celá škola v Albrechticích funguje normálně. Zatím se zde vyhnuli nemoci nebo karanténě. "Děti chodí do školky téměř všechny. Paradoxně v poslední době tu nemáme ani rýmu a děti nezůstávají doma z důvodu nemocí, jako tomu bylo v tu dobu v posledních letech. Samozřejmě nepořádáme žádné akce, radovánky, akce s rodiči. Snažíme se však zajistit, aby děti pocítily co nejméně změny z důvodu pandemie,“ říká učitelka Ruth Przeczkowa. Předškoláci ani nemusí nosit roušky, takže když vstoupí do mateřské školy, jsou v obvyklém prostředí. „A právě proto, abychom jim zajistili co nejvíce této normálnosti, jsme se rozhodli uspořádat ples. I když jen pro děti. Obvykle býval v Albrechticích maškarní ples velký, s rodiči, v sobotu nebo v neděli odpoledne v Dělnickém domě. Připravovali jsme…
Slavnostní ceremoniál k 80. výročí seskoku Cichociemnych se uskuteční online
DĘBOWIEC / Letos uběhne 80 let od prvního seskoku polských výsadkářů zvaných Cichociemni na území okupovaného Polska, které mělo místo v noci z 15. na 16. února 1941 na okraji obce Dębowiec na Těšínsku. Řada plánovaných akcí se však neuskuteční kvůli pandemie koronaviru. Také setkání u památníku v centru Dębowce se bude konat ve znatelně menším počtu než v uplynulých letech. Část ceremoniálu proběhne online. Akce začíná v sobotu 13. února v 10.00 hodin. Představitelé obce Dębowiec položí květiny u památníku v centru. Pomník byl odhalen v roce 1991 u příležitosti 50. výročí výsadku. Starosta obce Tomasz Branny odhalí informační tabuli věnovanou Cichociemnym. Historik – nadšenec Sławomir Snopek prozradí několik zajímavostí na téma těchto polských výsadkářů. Umělecká část Poté přijde řada na uměleckou část slavností v provedení žáků Základní školy v Dębowci Cichociemných parašutistů Zemské armády (Armia Krajowa). Tento název mají také pobočky vzdělávacího ústavu ve starostenstvích Ogrodzona, Simoradz a Iskrzyczyn. Od listopadu 2019 ve škole působí Školní klub Cichociemnych, jehož…
Maškarní ples v Oldřichovicích
Dnes se v mateřské škole v Oldřichovicích konal maškarní ples. Zúčastnili se ho slavní hosté: Sněhurka, Elza a Anna, Viking, Kocour, Zvoneček, Králiček, Jednorožec a mnoho, mnoho dalších. Olga Bocek, učitelka ze Školky u Veselého obláčku, mluví o přípravách plesu a jeho průběhu. Kolik dětí přišlo na dnešní ples? Téměř všechny – jen jedno dítě muselo kvůli nemoci zůstat doma. Chtěli jsme dětem zatraktivnit pobyt ve školce. V tomto školním roce jsme již museli kvůli pandemii zrušit mnoho akcí, a tak jsme se rozhodli, že se karneval uskuteční. Chtěli jsme, aby děti byly veselé. Školky fungují v normálním režimu, každý den zpíváme, tančíme, děláme motorické hry, takže jsme neviděli důvod, proč bychom maškarní ples nemohli uspořádat. Děti se velmi těšily na dnešní den, odpočítávaly dny. Kdo připravil výzdobu všech sálů? Sály jsme připravili společně s kolegyni, také učitelkou, pomohli nám naši manželé a synové. Muffiny na občerstvení upekly maminky dětí. Na jaké atrakce se děti mohly těšit? Ráno proběhlo focení –…
Chceš zajímavý titulek? Dej tam slovo „polské“
ČESKÁ REPUBLIKA / Dnes ráno se na zpravodajském webu seznamzpravy.cz objevil článek: Obor, který odnesl covid nejvíc, teď dorazí polská konkurence. Článek popisuje výstavářský byznys v České republice, který se potýká z negativním dopadem pandemie a teprve nyní může dostat kompenzace od státu. Mezitím část firem začala podnikat v jiném oboru, některé dokonce vyhlásily bankrot. V textu si můžete také přečíst, že se většina veletrhů koná v Německu. Jsou přesně popsány problémy českých firem. A kde je ta polská konkurence připravena zničit české podnikatele? Ukazuje se, že pouze v titulku a v jediné větě v článku. Přesně ve větě: „Mohlo by se stát, že stoletá tradice českého výstavářství skončí a budeme nahrazeni konkurencí z Polska, Maďarska, Německa nebo Rakouska,“ Proč tedy v titulku byla právě polská konkurence, ne maďarská, německá nebo rakouská? Odpověď na stejnou otázku hledají také diskutující v komentářích pod článkem. A možná už ji někteří našli: " To je zas clickbaitový titul článku. Asi jen proto aby ještě víc naštvat Čechy proti…
Harceře mají nové logo
Na stránkách Polského harcerství v České republice se objevilo nové logo organizace. Velitele HPC Krzysztofa Mitury se ptáme, proč se organizace rozhodla změnit své logo a jak tato změna probíhala. Proč jste se rozhodli změnit logo? Celý projekt změny loga trval tři roky. Rozhodli jsme se logo změnit hlavně z praktických důvodů. Naše staré logo existovalo pouze v jedné verzi a nic na něj nenavazovalo, nebylo možné vytvořit jednoduchý potisk, grafika byla velmi komplikovaná. Když jsme logo jakkoliv zmenšili, bylo nečitelné, a bylo na něm více textu než symboliky. Od roku 1990, kdy bylo harcerství obnoveno a také bylo vytvořeno logo, se na něm pouze změnily nápisy – na počátku to bylo Harcerstwo Polskie w Czechosłowacji, později jsme Československo změnili na Českou republiku. Staré logo harcerstva Z tohoto důvodu jsme začali přemýšlet nad projektem grafických změn. Po konzultaci s odborníky jsme dospěli k závěru, že se nejedná pouze o samotné logo, ale také o celou vizuální identitu organizace. To…
Když je překlad příliš „kreativní“
Překlad není jednoduchá záležitost. Zvláště když žijete v příhraničí a každý den se dorozumíváte dvěma jazyky. Kdo z vás se alespoň jednou při čtení "kreativního překladu" z češtiny do polštiny nesmál, ať první hodí kamenem. Podívejte se na web: https://pl.tesinskeslezsko.cz/ Najdete zde takové věty jako ‘Witamy w Śląsku Cieszyńskim’, ‘Zobaczcie nasze miejsca pamiątkowe’ (jedná se o památky – v polštině zabytki), ‘Posmakujcie spokoju w Beskidach Cieszyńskich’ nebo moje oblíbené: Odkryj s nami region pełny kultury, folkloru i pięnknej natury Beskid. Doznawej dzieje księstwa Cieszyńskiego i rozrywke dla całej rodziny. Też kolebke Ewy Farnej i terytorium zbója Ondraszka. Napočítala jsem zde 11 nejrůznějších chyb. Je to opravdu působivý výsledek vzhledem k tomu, že se věta skládá z 28 slov. V takových případech přemýšlím, zda by překladač Google nebyl lepší volbou. Zajímavé je, že některé články jsou přeloženy správně. A většina potřebuje jen jazykovou korekturu. Problém je v tom, že tyto nejpozoruhodnější jazykové chyby najdeme hned na první stránce. Dočkají se polsky mluvící…
Nový dopravní terminál v Havířově je už v provozu
HAVÍŘOV / Nový moderní dopravní terminál v Havířově je už v provozu. Vyrostl za pouhý rok před vlakovým nádražím, navzdory epidemie koronaviru. Jeho výstavba si vyžádala přes 117 milionů korun. Za účasti hejtmana Moravskoslezského kraje Iva Vondráka a vedení města Havířova bylo v pátek 5. února slavnostně uvedeno do provozu zrekonstruované havířovské přednádraží. Skončila tak jedna etapa z celkové rekonstrukce železniční stanice v Havířově. Nevzhledné a zanedbané prostranství před nádražím se proměnilo v moderní přestupní terminál spojující železniční, autobusovou, osobní a cyklistickou dopravu. Cestující mohou využívat 134 nových parkovacích míst, uzamykatelná parkoviště pro kola, cyklostezku, opravené chodníky, nové přechody pro chodce, kryté zastávky a příchozí koridory. Nechybí ani nová městská zeleň. Na stavbu byla schválena dotace ve výši až 90 procent výdajů. Celkové náklady činily něco přes 117 milionů korun, o realizaci se postarala firma OHL ŽS, a.s. „Přesto, že byla stavba realizována v nepříjemném období pandemie covid-19, podařilo se díky úsilí celého realizačního týmu, vše dokončit dle původního harmonogramu a stavbu úspěšně předat cestující veřejnosti…
Více než milion korun na provoz Domů PZKO během pandemie. Polsko pomohlo krajanům z našeho regionu
REGION / Většina sídel Místních skupin Polského kulturně-osvětového svazu v ČR byla postavena svépomocně. Na jejich provoz si Místní skupiny PZKO musí vydělat samy. Část příjmů tvoří příjmy z pronájmů, nejčastěji na rodinné oslavy, část z příjmů z kulturních akcí, které organizace pořádají. Rok 2020 byl proto pro polské organizace velmi obtížný. Kvůli pandemii nebylo možné organizovat akce a Domy PZKO se jen výjimečně pronajímaly na soukromé oslavy, jako jsou svatby, narozeniny. Prostředky na každodenní provoz sídel PZKO byly proto nedostačující. Mnoho místních skupin se z tohoto důvodu ocitlo v obtížné finanční situaci. Pomoc z Polska V listopadu dorazili do Českého Těšína ministr Jan Dziedziczak a Mikołaj Falkowski, předseda Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie. Když se během setkání se zástupci Hlavního výboru PZKO dozvěděli, v jak zoufalé situaci jsou místní skupiny PZKO, okamžitě nabídli pomoc. Díky podpoře z projektu Kanceláře předsedy vlády na podporu Polonie a Poláků v zahraničí prostřednictvím Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie naše organizace získaly celkem 1 100 000…
Nežije Adam Palowski
Do naší redakce dorazila smutná zpráva. Včera ve věku 78 let zemřel Adam Palowski, milovník folklóru, vedoucí regionálních souborů, choreograf. Vedl dnes již neexistující Soubor písní a tanců Górnik a spolupracoval také s dalšími soubory, mj. se souborem Gorole z Mostů u Jablunkova. Pracoval jako dlouholetý vedoucí regionálního souboru Błędowice. „Jedinečný choreograf, dlouholetý vedoucí regionálního souboru Błędowice, ale především dobrý, vřelý a srdečný Člověk. Pod jeho vedením byly připraveny v letech 1986, 1988 a 1991 taneční formy: „Skok przez skórę“, „Postawiym ci moja“ a také „Ej zolyty, zolyteczki“, které nadchly publikum v našem regionu i v zahraničí. I když později musel ze zdravotních důvodu zrušit své folklórní aktivity, jak jen to bylo možné, účastnil se našich vystoupení a soustředění se svou ženou Dżunią. Drahý Adame, děkujeme ti za tento obrovský přínos pro náš soubor, pro nás osobně. Vždy budeš v naší paměti a srdcích,“ takto vzpomínají na své facebookové stránce na svého dlouholetého vedoucího členové ZR Błędowice. Adam Palowski byl v roce…
Jazyková pohotovost. Když nám teče nudle z nosu
Před rokem jsem se ve své práci setkala s překladem dětské pohádky – z češtiny do polštiny. V tomto textu jsem kromě nejrůznějších jazykových interferencí našla obzvláště zajímavý dialog mezi Psem, Kozou a Husou: Pies: Podobno mały Antoś ma przeze mnie katar.Koza i Gęś: Katar?Koza: Ekstra! A jak to działa?Pies: Hm. Kichasz, nos masz jak pompon i cieknie ci z niego słony rosół z makaronem. Moji pozornost upoutala odpověď psa. Tak nějak vím, co chtěl autor říct, ale budou to vědět i jiné, polsky mluvící osoby? Obávám se, že ne. Většina Poláků, kteří nemluví česky, bude na tuto větu nevěřícně hledět. Proč? Už vysvětluji, co se vlastně v tomto překladu stalo. Bambuli (polsky pompon) si Poláci spojí s něčím měkkým, jemným. Možná se díky volnému spojení s červenou a zimou dostanou až k čepici Santa Clause nebo sobímu nosu Rudolfa. Cítíme však, a to právem, že autor chtěl říct něco jiného. A porovnání rýmy k vývaru s nudlemi je pro Poláky přímo nechutné. K pochopení,…
Virtuální členská schůze PTTS “ Beskid Śląski“
REGION / Na začátku roku se konají členské schůze organizací. Toto předpokládají stanovy, které nezohledňují skutečnost, že přijde doba, kdy nebude možné schůze uspořádat. Organizace tento problém řeší pomocí různých forem schůzí online. 24. ledna zaslal výbor PTTS "Beskid Śląski" svým členům podklady ke schůzi a požádal je, aby se seznámili s jejich obsahem a usnesení odhlasovali e-mailem. Členové obdrželi zprávu o práci výboru, turistického výboru, výboru pro sport, cyklistiku, zprávu o práci klubů „Orły Zaolzia“ a „K99“, účetní uzávěrku a zprávu kontrolního výboru. V dokumentu také byly plány na rok 2021 a rozpočet na rok 2021. Členové obdrželi návrh usneseuní, pro které nebo proti kterému měli hlasovat prostřednictvím e-mailu. On-line setkání se zúčastnilo 66 členů organizace z 548, kteří byli ke konci roku na seznamu členů. Některé plány se povedlo uskutečnit Ačkoli byl rok zvláštní a obtížný, a kvůli pandemickým omezením se mnoho akcí a výletů nekonalo, nicméně některé akce organizace pro své členy a příznivce připravila. O činnosti turistické sekce jsme…
Jola Byrtus vyhrála nominaci na mistrovství světa!
LIBEREC / Jola Byrtus z Nydku, reprezentantka České republiky v běžeckém lyžování, vyhrála na mistrovství České republiky v Novém Městě na Moravě nominaci na mistrovství světa juniorů ve finském Vuokatti. "Původně se mělo konat letošní juniorské mistrovství světa u nás – na Kubalonce. Těšila jsem se na to, protože trasy na Kubalonce jsou opravdu světové třídy a všem bych mohla ukázat naše krásné Beskydy. Rozhodnutím PZN byla organizace loni převedena do Zakopaného, který však nakonec rezignoval a mistroství světa se přestěhovalo do Finska. Pokud vše bude v pořádku (testy na covid), odjíždíme 6. února,“ řekla Jola Byrtus. Jak probíhala příprava na sezónu v době pandemie koronaviru? Podzimní období je pro každého lyžaře velmi obtížné, ani ne tak fyzicky jako psychicky. Počasí je horší a stále není sníh. Nejhorší na tom je, že jste si vědomi toho, že ostatní trénují ve sněhu a vy neustále jezdíte v dešti na kolečkových lyžích. Loňský podzim byl ještě obtížnější. Musela jsem vlastně trénovat sama – bez…
Děti ze školy v Oldřichovicích obdržely vysvědčení za první pololetí
OLDŘICHOVICE / Dnes žáci dostávají pololetní vysvědčení. Někteří si je vyzvedli osobně, jiní dostali hodnocení online. O výuce během pandemie a známkování žáků jsme hovořili s Janinou Markovou, ředitelkou Základní školy a mateřské školy v Oldřichovicích. Je těžké známkovat žáky v době pandemie? Není to snadné. Ale naštěstí se první a druhá třída učí ve škole. Je mnohem jednodušší dávat známky těm dětem, které chodí do školy. U starších žáků, kteří se účastní pouze online vyučování, je to pro nás těžší. A starší děti dostaly slovní hodnocení nebo známky? S Annou Jeżovou, ředitelkou základní školy s polským jazykem vyučovacím Gustava Przeczka v Třinci jsme se rozhodli dávat známky. Bohužel nemáme popsaná pravidla pro slovní hodnocení. Víme, jak slovně hodnotit děti, které kvůli různým obtížím mají potvrzení z pedagogicko-psychologické poradny. Připravujeme se na tento způsob hodnocení i u ostatních žáků. Jak často chodily děti do školy během tohoto pololetí? Žáci první a druhé třídy byli třetinu toho času doma. To…
Ve Stonavě vzpomínali na oběti ozbrojeného konfliktu o Těšínské Slezsko
STONAVA / V úterý 26. ledna se ve Stonavě konal vzpomínkový akt na památku zavražděných polských vojáků 12. pěšího pluku Wadowice a civilistů. Obyvatelé Stonavy pamatují na dějiny své obce, kvůli pandemii se však letos vzpomínková akce konala o něco skromněji než v předchozích letech. Na stonavském katolickém hřbitově u hrobu a pomníku zavražděných položili květiny mj. generální konzulka Polské republiky v Ostravě Izabella Wołłejko-Chwastowicz, předsedkyně PZKO Helena Legowicz. Květiny položili také zástupce obce a Místní skupiny Polského kulturně-osvětového svazu ve Stonavě. Jak vypadala vzpomínková akce v minulých letech? "Předtím byla vzpomínka velmi slavnostní. Jako součást 90. výročí byla také mše svatá v kostele, sbor zpíval hymny, do Stonavy přijely delegace z nejrůznějších míst, byly projevy. U příležitosti 100. výročí paní konzulka zajistila také čestnou jednotku polské armády. Letos jsme se kvůli pandemii sešli velmi skromně,“ vzpomíná Stefania Piszczek. "Můžeme ukázat, že navzdory všem hrozbám je pro nás vzpomínka na oběti tohoto zločinu důležitá a nemůžeme ji vymazat, a dokonce ani COVID…
Výstava věnovaná Władysławu Młynkovi je k vidění v sídle PZKO
ČESKÝ TĚŠÍN / Návštěvníci sídla Hlavního výboru PZKO na ulici Střelniční v Českém Těšíně si mohou na chodbě prohlédnout výstavu o Władysławu Młynkovi. Výstavu připravil Marian Steffek z Dokumentačního centra Kongresu Poláků v loňském roce k 90. výročí narození vynikajícího učitele, spisovatele, básníka, předsedy PZKO, dirigenta a vedoucího četných sborů a souborů. Toto není první vydání výstavy. Expozice už byla k vidění v sídle Kongresu Poláků, v Avioně. Viděli ji také posluchači poslední přednášky Mezigenerační regionální univerzity, která se konala těsně před zavedením pandemických omezení. Výstava byla k vidění také na chodbě gymnázia. „Ale jen týden, protože po týdnu došlo k uzavření škol,“ vysvětluje Steffek. Výstava se skládá ze 7 velkých tabulí. „Většina materiálů pochází ze sbírek paní Anny Młynkové, manželky Władysława Młynka. Něco, ale ne moc, je z našeho archivu, z archivu PZKO, z archivu Místní skupinz PZKO v Jablunkově,“ říká Marian Steffek. Další výstava připomene Anielu Kupiec Výstavu si můžete prohlédnou do konce února. V březnu se na chodbě sídla HV PZKO…
Józef Zielina – obětavý pedagog a schopný zahradník
DOLNÍ ŽUKOV / Jedním z mnoha pedagogů, kteří šířili osvětu na Těšínském Slezsku, byl Józef Zielina, dlouholetý ředitel školy v Dolním Žukově a nadšený sadař. Józef Zielina se narodil 1. října 1860 v Dolním Žukově. Učiteli Kniezekovi se podařilo vzbudit v chlapci lásku k sadařství a přírodě. Ve vesnici tehdy nebyla školní budova. Děti místních evangelíků navštěvovaly evangelickou školu v sousedním Horním Žukově, děti katolíků chodily do katolické školy v Ropici. Počátky školství v Dolním Žukově Když Józef Zielina navštěvoval učitelský seminář v Těšíně, v Dolním Žukově postavili v roce 1875 školní budovu na nynější ulici Pod Zvonek. Uvnitř byly pouze dvě místnosti - v jedné se nacházela třída, ve druhé byt pro učitele. Zielina nejprve úspěšně ukončil učitelský seminář v Těšíně a v roce 1882 složil kvalifikační zkoušky v Opavě. Prvním místem, kde začal učit, byla soukromá škola v Prostřední Suché. Bratrská pomoc Po ukončení tříleté vojenské služby v Bosně a Hercegovině, která tehdy byla rakousko – uherským protektorátem, byl…
Indiánské online setkání harceřů z Bystřice
BYSTŘICE / Harceře z HDW Grom nefungují online každý den. Takto se setkávají čas od času, pořádali například vánoční večírek po internetu, nebo minulý pátek (22.01) se setkali na tematické indiánské besedě. Na to, jak takovéto setkání vypadalo, jsme se zeptali vedoucího HDW Grom Wojciecha Mendreka. Páteční setkání nebylo vaše první online? První on-line samozřejmě ne, ale bylo to první on-line setkání v tomto kalendářním roce. Už loni, při prvním lockdownu na jaře, později během podzimního lockdownu jsme se také snažili čas od času sejít v online prostoru. Jak vypadá taková družinová schůzka na internetu? Nesetkáváme se takto každý týden. Důvodů je víc. Členy oddílu jsou v drtivé většině žáci základních a středních škol, takže v současném období tráví velkou část dne u počítače. Druhým důvodem je, že není snadné připravit online družinovou schůzku tak, aby byla zajímavá a poutavá. V tomto případě má instruktor velmi omezené možnosti. Z toho důvodu jsme se před časem vzdali pravidelných týdenních družinových schůzek. Myslíme si…
Karol Suszka vzpomíná na Emilii Bobek
Co se děje na tomto světě? Rok 2020, pandemie dusí vše – průmysl, vzdělávání, kulturu... A jak to vypadá u nás, v našem regionu, na naší Polské scéně? Prozatím tu není, protože nehraje, nesetkáva se se svými diváky. Ale věřme, že všechno bude opět fungovat, vrátí se do normálu. Vrátí se? Vrátí, ale už v jiném kabátu. Odloží ten, který pamatuje lidi, kteří se vzdali svých lukrativních profesí a dali se zlákat kultuře – DIVADLU, když založili Polskou scénu v rámci Těšínského divadla. Byla mezi nimi také Emilia Bobek z Návsí, stejně jako zakladatel této scény Władysław Niedoba a kolegyně ze souboru Wanda Łysek. Emilia Bobek byla poslední žijící zakladatelkou Polské scény (název vymyslel její manžel Janusz Bobek). Během psaní vzpomínek se zapojuje vědomí, vědomí bytí a uplývajícího času. Když píši, co se stalo v roce 2020, mám na mysli ty, kteří navždy odešli od nás a Polské scény: Piotra Augustyniaka, Witolda Rybického a v prosinci Hani Kaleta. Odešli a ti, kteří…