Karneval ve školce v Karviné

KARVINÁ-FRYŠTÁT / Karneval mají letos pouze děti v mateřských školách. Další školkou, kde se karneval konal, byla polská mateřská škola ve Fryštátu. Karneval ale nebyl stejný, jako v minulých letech. Nejenže se konal bez účasti rodičů a prarodičů a ve školce, a ne – jako vždy – v Domě PZKO v Karviné, dokonce každá ze tří skupin tančila odděleně, ve své třídě.   https://youtu.be/Yb0D_UcMLJk Nemohly chybět karnevalové kostýmy. A to nejen jedny! Každá skupina měla dva kostýmy: na vystoupení na začátku karnevalu a pak také kostým na pozdější karnevalovou zábavu. V každé třídě jste se mohli setkat s Indiány a kovboji, zdravotními sestrami, piráty a dokonce i robotem. A mnoho dalších zajímavých a dobře připravených postav! "Každá skupina připravila tanec. Natáčíme vystoupení a dáváme ho na facebookovou stránku školky, aby je rodiče mohli vidět,“ říká ředitelska mateřské školy Barbara Ondruchová. (indi)

Zemřel biskup Jan Niedoba

NÁVSÍ / Zemřel biskup Luterské evangelické církve augsburského vyznání v České republice Jan Niedoba. Bylo mu 72 let. Jan Niedoba byl zvolen biskupem Luterské evangelické církve A.W. Synodou církve v roce 2000 po odchodu do důchodu předchozího biskupa – Wilhelma Stonawského. Janu Niedobovi bylo v té době 51 let a sloužil jako pastor v Bystřici. Biskup Jan Niedoba se narodil 19. října 1949 v Bystřici. Po studiu teologie na Evangelické teologické fakultě v Bratislavě (1967-1972) a CHAT ve Varšavě (1970-1971) byl vysvěcen knězem 19. listopadu 1972 v Českém Těšíně. V roce 2006 byl biskup Jan Niedoba znovu zvolen na druhé šestileté funkční období. V roce 1974 se oženil s Renatou Klimosz, učitelkou hudby. (indi)

Harceře spolu stráví Den zamyšlení. Alespoň online.

Kvůli koronaviru nemohou harceře normálně fungovat. Nemohou se setkávat na pravidelných setkáních, výletech a kempování. Den zamyšlení se blíží a harceře slibují, že ho stráví společně. Alespoň ve virtuální podobě. Den zamyšlení je oslavou přátelství, každoročně ho slaví 22. února skautky a skauti po celém světě. Slaví se na den narození zakladatele skautingu Sira Roberta Baden-Powella (1857) a jeho ženy Olave Baden-Powell (1889). Nápad určení tohoto svátku se zrodil na 4. Mezinárodní konferenci skautek v roce 1926 ve Spojených státech. Polské harcerstvo v České republice svolává 21. února od 18:00 do 18:30 centrální online setkání u příležitosti Dne zamýšlení. Skauti zvou ke sledování streamu všechny – aktivní a neaktivní členy, rodiče a podporovatele polského harcerstva v České republice. https://youtu.be/Y1Mtbr_MVAY Cílem setkání je sjednotit komunitu a prezentovat jednotu i přes to, že došlo kvůli pandemii k pozastavení aktivit a zdůraznit to, že harceře jsou součástí světového skautského hnutí. Jak se můžete připojit? Živý přenos bude zahájen na Youtube 21. 2. v…

Jak se členové PZKO v Karviné-Ráji připravovali na tlustý čtvrtek?

KARVINÁ RÁJ / Přestože se letos ženy z Místní skupiny PZKO v Karviné-Raji nemohly sejít na společném smažení koblih, pochlubily se svými domácími výtvory alespoň online. Fotografie spolu s recepty zveřejnily na facebookové stránce své Místní skupiny PZKO. "Jsem si jistá, že téměř každá polská rodina slavila tlustý čtvrtek. Koblihy také nikdy nechyběly na „Ostatkach“, tj. masopustu v Ráji. V letošním roce jsme pohřeb basů měli pořádat v rámci projektu "Oslavy a tradice", který jsme zaslali Generálnímu konzulátu Polska v Ostravě. Bohužel z oslavy zbyla pouze online verze. Někteří členové MS PZKO v Karviné-Ráji umí používat moderní média, zatímco jiní chrání své soukromí, takže jsem spokojena i s fotografiemi, které mi poslalo 7 žen," říká Ksenia Stuchlik, předseda Místní skupiny PZKO. Všechny fotografie, na kterých je zachyceno pečení koblih, donutů, „krepliků“ můžete vidět na facebookové stránce PZKO Karwina-Raj. U fotografií jsou také recepty. Některé členky MS PZKO dělaly koblihy podle receptů, které našly na internetu, některé podle babiččiných receptů. Recept na vítěznou koblihu…

V Košařiskách hledají ředitelku základní školy

Do 26. března se mohou přihlásit uchazeči o místo ředitelky ZŠ a MŠ v Košařiskách. V současné době je ředitelkou oblíbená mezi rodiči i dětmi Łucja Gill. Nový ředitel se funkce ujme od 1. srpna 2021. "Konkurs na nového ředitele školy jsme vyhlásili, protože současná ředitelka se rozhodla z osobních důvodů rezignovat," říká janusz Klimek, starosta Košařisk. Více informací o konkurzním řízení a požadavcích, které musí uchazeč splnit, naleznete v níže uvedeném souboru. Stáhnout Škola v Košařiskách je česko- škola. V polských třídách se letos učí 16 žáků. První informace o vzdělávání v Košařiskách pocházejí z roku 1822, kdy se zde vyučovalo v soukromých domech. První školní budova byla postavena v roce 1832. V té době byla škola v Košařiskách pobočkou základní školy v Bystřici. V roce 1853 se škola osamostatnila. V 70. letech 20. století byla postavena nová školní budova, ve které sídlí polská a česká škola  a také česko-polská mateřská škola. Až do roku 2003 fungovala polská škola jako samostatná…

Plesy – kouzlo vzpomínek

REGION / Kdyby nebylo koronaviru, právě  dnes bychom tančili  na  posledních plesech v této sezoně.  A jelikož pořádání plesu v podobě online, ve které v poslední době probíhá drtivá většina života, je nemožné, musíme si vystačit se vzpomínkami.    První plesová sezóna bez plesu po více než 70 letech Jan Michalik na plese v Písku v roce 2019 Jan Michalik: Plesy v Písku pořádané místními Poláky se konají  nepřetržitě od roku 1945. V  předválečné éře bylo také organizováno mnoho akcí. Místní skupina PZKO v Písku organizovala plesy více než 70 let. A letos máme první rok, kdy se ples nekonal. Bohužel všichni víme proč. Ples "od Poloków",  jak se  mu říká v naší vesnici, se vždy těšil velké popularitě, protože lidé se na něm vždy velmi dobře bavili, opravdu až do rána, kdy na konci ještě vesele zpívali. I když jsem nebyl na mnoha ročnících tohoto plesu, na těch, na kterých jsem byl, jsem se vždy dobře bavil. Před dvěma lety jsem byl dokonce hospodářem…

V loňském roce byly předány ceny Szersznika. Mezi vítězi je Daniel Kadłubiec

CIESZYN / Prof. Daniel   Kadłubiec (v  oblasti ochrany kultury), Piotr Gruchel (v  oblasti šíření kulturní) a Urszula Korzonek (v oblasti umělecké tvorby) získali ocenění ks. Leopolda Jana Szersznika.       Ceny byly  předány minulou středu 10. února ne jako obvykle v Muzeum Těšínského Slezska v Těšíně, ale během zasedání rady okresu Těšín. Ceny byly předány až  nyní, protože v loňském  roce  byl kvůli pandemii zrušen tradiční galavečer.   Ceny pojmenované po Leopoldu Szersznikovi jsou udělovány jako výraz nejvyššího vyznamenání místní samosprávy těšínského okresu v oblasti kultury.  Jak zdůraznil starosta Mieczysław  Szczurek, během slavnostního předávání cen, pouze široce pojatá kultura může mít významný dopad na identifikaci a rozkvět identity místa, ve kterém žijeme.               (indi)

Bezplatné přednášky a online semináře pro milovníky polského jazyka

Přednášky se budou konat od 22.  do 26. února 2021  v rámci  5. týdne  mateřského  jazyka.   Jsou  zaměřeny  na žáky 7. a 8. ročníků základních škol, středoškoláky, učitele i  všechny milovníky polštiny.  Tématem letošních setkání s polským jazykem jsou přejatá slova.    Na   sérii přednášek Vás  srdečně zve: Katovická pobočka Společnosti milovníků polského jazyka, Fakulta humanitních studií Slezské univerzity, Škola polského jazyka a kultury Varšavské univerzity a Vědecké informační centrum a Akademická knihovna v Katovicích. Kurzy   budou vedeny vědeckými pracovníky Slezské univerzity v Katovicích.   Chcete-li  se zúčastnit,  jednoduše  vyplňte formulář   a klikněte na "odeslat" zde.   (SG)

Děti v Albrechticích si užily maškarní ples

ALBRECHTICE / Život předškoláků navzdory pandemii a souvisejícím omezením  běží  jako  obvykle. I když nejsou žádné  velké kulturní akce  s rodiči a prarodiči, ve školce si děti hrají  jako obvykle. V pátek ráno 12. února jim ve školce začal ples.  Celá škola v Albrechticích  funguje normálně. Zatím se zde vyhnuli nemoci nebo karanténě.   "Děti  chodí do školky  téměř všechny. Paradoxně v poslední době tu nemáme ani rýmu a děti nezůstávají doma z důvodu nemocí, jako tomu bylo v tu dobu v posledních letech.  Samozřejmě nepořádáme  žádné akce, radovánky, akce s rodiči.  Snažíme se však zajistit, aby děti pocítily co nejméně změny z důvodu pandemie,“ říká  učitelka Ruth  Przeczkowa.   Předškoláci ani nemusí nosit roušky, takže když vstoupí do mateřské školy, jsou v obvyklém  prostředí. „A právě proto, abychom jim zajistili co nejvíce této normálnosti, jsme se rozhodli uspořádat ples. I když jen pro děti. Obvykle býval v Albrechticích maškarní ples velký, s rodiči, v sobotu nebo v neděli odpoledne v Dělnickém domě. Připravovali jsme…

Slavnostní ceremoniál k 80. výročí seskoku Cichociemnych se uskuteční online

DĘBOWIEC / Letos uběhne 80 let od  prvního seskoku polských výsadkářů zvaných Cichociemni na území okupovaného Polska, které mělo místo v noci z 15. na 16. února 1941 na okraji obce Dębowiec na Těšínsku. Řada plánovaných akcí se však neuskuteční kvůli pandemie koronaviru. Také setkání u památníku v centru Dębowce se bude konat ve znatelně menším počtu než v uplynulých letech. Část ceremoniálu proběhne online. Akce začíná v sobotu 13. února v 10.00 hodin. Představitelé obce Dębowiec položí květiny u památníku v centru. Pomník byl odhalen v roce 1991 u příležitosti 50. výročí výsadku. Starosta obce Tomasz Branny odhalí informační tabuli věnovanou Cichociemnym. Historik – nadšenec Sławomir Snopek prozradí několik zajímavostí na téma těchto polských výsadkářů. Umělecká část Poté přijde řada na uměleckou část slavností v provedení žáků Základní školy v Dębowci  Cichociemných parašutistů Zemské armády (Armia Krajowa). Tento název mají také pobočky vzdělávacího ústavu ve starostenstvích Ogrodzona, Simoradz a Iskrzyczyn. Od listopadu 2019 ve škole působí Školní klub Cichociemnych, jehož…

Maškarní ples v Oldřichovicích

Dnes se v mateřské škole v Oldřichovicích konal maškarní ples. Zúčastnili se ho slavní hosté: Sněhurka, Elza a Anna, Viking, Kocour, Zvoneček, Králiček, Jednorožec a mnoho, mnoho dalších. Olga Bocek, učitelka ze Školky u Veselého obláčku, mluví o přípravách plesu a jeho průběhu. Kolik dětí přišlo na dnešní ples? Téměř všechny – jen jedno dítě muselo kvůli nemoci zůstat doma. Chtěli jsme dětem zatraktivnit pobyt ve školce. V tomto školním roce jsme již museli kvůli pandemii zrušit mnoho akcí, a tak jsme se rozhodli, že se karneval uskuteční. Chtěli jsme, aby děti byly veselé. Školky fungují v normálním režimu, každý den zpíváme, tančíme, děláme motorické hry, takže jsme neviděli důvod, proč bychom maškarní ples nemohli uspořádat. Děti se velmi těšily na dnešní den, odpočítávaly dny. Kdo připravil výzdobu všech sálů? Sály jsme připravili společně s kolegyni, také učitelkou, pomohli nám naši manželé a synové. Muffiny na občerstvení upekly maminky dětí. Na jaké atrakce se děti mohly těšit? Ráno proběhlo focení –…

Chceš zajímavý titulek? Dej tam slovo „polské“

ČESKÁ REPUBLIKA / Dnes ráno se na zpravodajském webu seznamzpravy.cz objevil článek: Obor, který odnesl covid nejvíc, teď dorazí polská konkurence. Článek popisuje výstavářský byznys v  České republice, který se potýká z negativním dopadem  pandemie  a teprve nyní může dostat kompenzace od státu. Mezitím část firem začala podnikat v jiném oboru, některé dokonce vyhlásily bankrot.     V textu si můžete také  přečíst, že se většina veletrhů koná v Německu. Jsou přesně popsány problémy českých firem. A  kde je ta  polská konkurence připravena zničit české podnikatele? Ukazuje se, že pouze  v titulku a v jediné větě v článku. Přesně ve větě: „Mohlo by se stát, že stoletá tradice českého výstavářství skončí a budeme nahrazeni konkurencí z Polska, Maďarska, Německa nebo Rakouska,“   Proč tedy v titulku byla právě polská konkurence, ne maďarská, německá nebo rakouská?   Odpověď na stejnou otázku hledají také diskutující v komentářích pod článkem. A možná už ji někteří  našli: " To je zas clickbaitový titul článku. Asi jen proto aby ještě víc naštvat Čechy proti…

Harceře mají nové logo

Na stránkách Polského harcerství v České republice se  objevilo nové logo  organizace.  Velitele HPC Krzysztofa Mitury se ptáme, proč se organizace rozhodla změnit své logo a jak tato změna probíhala. Proč jste se rozhodli změnit logo?   Celý projekt změny loga trval tři roky. Rozhodli jsme se logo změnit hlavně z  praktických důvodů.   Naše staré logo existovalo pouze v  jedné verzi a nic na něj nenavazovalo, nebylo možné vytvořit  jednoduchý potisk, grafika byla velmi  komplikovaná. Když jsme logo jakkoliv zmenšili, bylo nečitelné, a bylo na něm více textu než symboliky.    Od  roku 1990, kdy bylo harcerství obnoveno a také bylo vytvořeno logo, se na něm pouze změnily nápisy – na počátku to bylo Harcerstwo Polskie w Czechosłowacji, později jsme Československo změnili na Českou republiku.   Staré logo harcerstva Z tohoto důvodu jsme začali  přemýšlet nad projektem grafických změn. Po konzultaci s odborníky jsme  dospěli k závěru, že  se nejedná pouze o samotné logo,  ale  také o celou vizuální  identitu organizace. To…

Když je překlad příliš „kreativní“

Překlad není jednoduchá záležitost. Zvláště když  žijete  v příhraničí a každý den se dorozumíváte dvěma jazyky.  Kdo z vás se alespoň jednou při čtení "kreativního překladu" z češtiny do polštiny nesmál, ať první hodí kamenem.  Podívejte se na web: https://pl.tesinskeslezsko.cz/ Najdete zde  takové  věty jako ‘Witamy w Śląsku Cieszyńskim’, ‘Zobaczcie nasze miejsca pamiątkowe’ (jedná se o památky – v polštině zabytki), ‘Posmakujcie spokoju w Beskidach Cieszyńskich’ nebo moje oblíbené: Odkryj s nami region pełny kultury, folkloru i pięnknej natury Beskid. Doznawej dzieje księstwa Cieszyńskiego i rozrywke dla całej rodziny. Też kolebke Ewy Farnej i terytorium zbója Ondraszka. Napočítala jsem zde 11 nejrůznějších chyb.  Je to opravdu  působivý výsledek vzhledem k tomu, že se  věta skládá z 28 slov. V takových případech přemýšlím, zda  by překladač Google nebyl lepší volbou.    Zajímavé je, že některé články jsou přeloženy správně.  A většina potřebuje jen jazykovou korekturu. Problém je v tom, že tyto nejpozoruhodnější jazykové chyby najdeme hned  na první stránce.   Dočkají se polsky mluvící…

Nový dopravní terminál v Havířově je už v provozu

HAVÍŘOV / Nový moderní dopravní terminál v Havířově je už v provozu. Vyrostl za pouhý rok před vlakovým nádražím, navzdory epidemie koronaviru. Jeho výstavba si vyžádala přes 117 milionů korun.  Za účasti hejtmana Moravskoslezského kraje Iva Vondráka a vedení města Havířova bylo v pátek 5. února slavnostně uvedeno do provozu zrekonstruované havířovské přednádraží. Skončila tak jedna etapa z celkové rekonstrukce železniční stanice v Havířově. Nevzhledné a zanedbané prostranství před nádražím se proměnilo v moderní přestupní terminál spojující železniční, autobusovou, osobní a cyklistickou dopravu. Cestující mohou využívat 134 nových parkovacích míst, uzamykatelná parkoviště pro kola, cyklostezku, opravené chodníky, nové přechody pro chodce, kryté zastávky a příchozí koridory. Nechybí ani nová městská zeleň. Na stavbu byla schválena dotace ve výši až 90 procent výdajů. Celkové náklady činily něco přes 117 milionů korun, o realizaci se postarala firma OHL ŽS, a.s.  „Přesto, že byla stavba realizována v nepříjemném období pandemie covid-19, podařilo se díky úsilí celého realizačního týmu, vše dokončit dle původního harmonogramu a stavbu úspěšně předat cestující veřejnosti…

Více než milion korun na provoz Domů PZKO během pandemie. Polsko pomohlo krajanům z našeho regionu

REGION / Většina sídel  Místních skupin Polského kulturně-osvětového svazu v ČR byla postavena svépomocně. Na jejich provoz si Místní skupiny PZKO musí vydělat samy. Část příjmů tvoří příjmy z pronájmů, nejčastěji na rodinné oslavy, část z příjmů z kulturních akcí, které organizace pořádají. Rok 2020  byl proto pro polské organizace velmi obtížný. Kvůli pandemii nebylo možné organizovat akce a Domy PZKO se jen výjimečně pronajímaly  na soukromé oslavy, jako jsou svatby, narozeniny. Prostředky  na každodenní provoz sídel PZKO byly proto nedostačující. Mnoho místních skupin se z tohoto důvodu  ocitlo v  obtížné finanční situaci.   Pomoc z Polska V   listopadu dorazili do Českého Těšína  ministr Jan Dziedziczak a Mikołaj Falkowski, předseda Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie. Když se  během setkání se zástupci Hlavního výboru PZKO dozvěděli, v jak zoufalé situaci jsou místní skupiny PZKO, okamžitě nabídli pomoc.     Díky  podpoře   z  projektu  Kanceláře předsedy vlády na podporu Polonie a Poláků v zahraničí prostřednictvím Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie naše organizace získaly celkem 1 100 000…

Nežije Adam Palowski

Do naší redakce dorazila smutná zpráva. Včera ve věku 78 let zemřel Adam Palowski, milovník folklóru, vedoucí regionálních souborů, choreograf. Vedl dnes již neexistující Soubor písní a tanců Górnik a spolupracoval také s dalšími soubory, mj. se souborem Gorole z Mostů u Jablunkova. Pracoval jako dlouholetý vedoucí regionálního souboru Błędowice. „Jedinečný choreograf, dlouholetý vedoucí regionálního souboru Błędowice, ale především dobrý, vřelý a srdečný Člověk. Pod jeho vedením byly připraveny v letech 1986, 1988 a 1991 taneční formy: „Skok przez skórę“, „Postawiym ci moja“ a také „Ej zolyty, zolyteczki“, které nadchly publikum v našem regionu i v zahraničí. I když později musel ze zdravotních důvodu zrušit své folklórní aktivity, jak jen to bylo možné, účastnil se našich vystoupení a soustředění se svou ženou Dżunią. Drahý Adame, děkujeme ti za tento obrovský přínos pro náš soubor, pro nás osobně. Vždy budeš v naší paměti a srdcích,“ takto vzpomínají na své facebookové stránce na svého dlouholetého vedoucího členové ZR Błędowice. Adam Palowski byl v roce…

Jazyková pohotovost. Když nám teče nudle z nosu

Před rokem jsem se ve své práci setkala s překladem dětské pohádky  – z češtiny do  polštiny.   V tomto textu jsem kromě nejrůznějších jazykových interferencí našla obzvláště zajímavý dialog mezi Psem, Kozou  a  Husou: Pies: Podobno mały Antoś ma przeze mnie katar.Koza i Gęś: Katar?Koza: Ekstra! A jak to działa?Pies: Hm. Kichasz, nos masz jak pompon i cieknie ci z niego słony rosół z makaronem. Moji pozornost upoutala odpověď  psa.  Tak nějak vím, co chtěl autor říct, ale budou to vědět i jiné, polsky mluvící osoby? Obávám se, že ne. Většina Poláků, kteří nemluví česky, bude na tuto větu nevěřícně hledět. Proč?  Už vysvětluji, co se vlastně v tomto překladu stalo.    Bambuli (polsky pompon) si Poláci spojí s něčím měkkým, jemným. Možná se díky volnému spojení s červenou a zimou  dostanou až k čepici Santa Clause nebo sobímu nosu Rudolfa. Cítíme však, a to právem, že autor chtěl říct něco jiného.  A porovnání rýmy k vývaru s nudlemi je pro Poláky přímo nechutné.   K pochopení,…

Virtuální členská schůze PTTS “ Beskid Śląski“

REGION / Na začátku roku se konají členské schůze organizací. Toto předpokládají stanovy, které nezohledňují skutečnost, že přijde doba, kdy nebude možné schůze uspořádat. Organizace tento problém řeší pomocí různých forem schůzí online. 24. ledna zaslal výbor PTTS "Beskid Śląski" svým členům podklady ke schůzi a požádal je, aby se seznámili s jejich obsahem a usnesení odhlasovali e-mailem. Členové obdrželi zprávu o práci výboru, turistického výboru, výboru pro sport, cyklistiku, zprávu o práci klubů „Orły Zaolzia“ a „K99“, účetní uzávěrku a zprávu kontrolního výboru. V dokumentu také byly plány na rok 2021 a rozpočet na rok 2021. Členové obdrželi návrh usneseuní, pro které nebo proti kterému měli hlasovat prostřednictvím e-mailu. On-line setkání se zúčastnilo 66 členů organizace z 548, kteří byli ke konci roku na seznamu členů. Některé plány se povedlo uskutečnit Ačkoli byl rok zvláštní a obtížný, a kvůli pandemickým omezením se mnoho akcí a výletů nekonalo, nicméně některé akce organizace pro své členy a příznivce připravila. O činnosti turistické sekce jsme…

Jola Byrtus vyhrála nominaci na mistrovství světa!

LIBEREC / Jola Byrtus z Nydku, reprezentantka České republiky v běžeckém lyžování, vyhrála na  mistrovství České republiky v Novém Městě na Moravě nominaci na mistrovství světa juniorů ve finském Vuokatti. "Původně se mělo konat letošní juniorské  mistrovství světa u nás –  na Kubalonce. Těšila jsem se na to, protože trasy na Kubalonce jsou opravdu světové třídy a všem bych mohla ukázat  naše krásné Beskydy. Rozhodnutím PZN byla organizace loni převedena do Zakopaného, který však nakonec rezignoval a mistroství světa se přestěhovalo do Finska. Pokud vše bude v pořádku  (testy na covid), odjíždíme  6. února,“ řekla Jola Byrtus. Jak probíhala příprava na sezónu v době pandemie koronaviru?   Podzimní období je pro každého lyžaře  velmi obtížné, ani ne tak fyzicky jako  psychicky. Počasí  je horší a stále není sníh.  Nejhorší na tom je, že jste si vědomi toho, že ostatní trénují ve sněhu a vy neustále  jezdíte v dešti na kolečkových lyžích. Loňský podzim byl ještě obtížnější.   Musela jsem vlastně trénovat sama – bez…

Děti ze školy v Oldřichovicích obdržely vysvědčení za první pololetí

OLDŘICHOVICE / Dnes žáci dostávají pololetní vysvědčení. Někteří si je vyzvedli osobně, jiní dostali   hodnocení  online. O výuce během pandemie a známkování žáků jsme hovořili s Janinou Markovou, ředitelkou Základní školy a mateřské školy v Oldřichovicích.    Je těžké známkovat žáky  v době  pandemie? Není to snadné.  Ale naštěstí  se  první a druhá třída učí ve škole. Je mnohem jednodušší dávat  známky těm  dětem, které chodí  do školy.  U starších žáků, kteří se účastní pouze online vyučování, je to pro nás  těžší.   A  starší děti dostaly slovní hodnocení nebo známky?   S Annou  Jeżovou,  ředitelkou základní školy s  polským jazykem vyučovacím Gustava Przeczka v  Třinci jsme se rozhodli dávat známky. Bohužel  nemáme popsaná pravidla pro slovní hodnocení.  Víme,  jak slovně hodnotit děti,  které kvůli různým obtížím mají potvrzení z pedagogicko-psychologické poradny. Připravujeme se na tento způsob hodnocení i u ostatních žáků.   Jak často chodily děti do školy během tohoto pololetí?    Žáci  první a druhé třídy byli třetinu toho času  doma.  To…

Ve Stonavě vzpomínali na oběti ozbrojeného konfliktu o Těšínské Slezsko

STONAVA / V úterý 26. ledna se ve Stonavě konal vzpomínkový akt na památku zavražděných polských vojáků 12. pěšího pluku Wadowice a civilistů.     Obyvatelé Stonavy  pamatují na dějiny své obce,  kvůli pandemii se však letos vzpomínková akce konala o něco skromněji než v předchozích  letech. Na stonavském katolickém hřbitově u hrobu a pomníku zavražděných položili květiny mj. generální konzulka Polské republiky v Ostravě Izabella Wołłejko-Chwastowicz, předsedkyně PZKO Helena Legowicz.  Květiny položili také  zástupce obce a Místní skupiny Polského kulturně-osvětového svazu ve Stonavě.   Jak vypadala vzpomínková akce v minulých letech? "Předtím byla vzpomínka velmi slavnostní.  Jako součást 90. výročí byla také  mše svatá v kostele, sbor zpíval hymny, do Stonavy přijely delegace z nejrůznějších míst, byly projevy. U příležitosti 100. výročí paní konzulka zajistila také čestnou jednotku polské armády. Letos jsme se kvůli pandemii sešli velmi  skromně,“ vzpomíná Stefania Piszczek.   "Můžeme  ukázat, že  navzdory  všem  hrozbám je pro nás vzpomínka na oběti tohoto zločinu důležitá a nemůžeme ji vymazat, a dokonce ani COVID…

Výstava věnovaná Władysławu Młynkovi je k vidění v sídle PZKO

ČESKÝ TĚŠÍN / Návštěvníci sídla Hlavního výboru PZKO  na ulici Střelniční v Českém  Těšíně si mohou na chodbě prohlédnout výstavu o Władysławu Młynkovi.     Výstavu připravil Marian Steffek z Dokumentačního centra  Kongresu Poláků v loňském roce k  90. výročí narození vynikajícího  učitele, spisovatele, básníka, předsedy PZKO, dirigenta a vedoucího četných sborů a souborů.   Toto není  první vydání výstavy. Expozice už byla k vidění v  sídle  Kongresu  Poláků, v Avioně. Viděli ji také posluchači poslední přednášky Mezigenerační regionální univerzity, která se konala těsně před zavedením pandemických omezení. Výstava byla k vidění také na chodbě gymnázia. „Ale jen týden, protože po týdnu došlo k uzavření škol,“ vysvětluje  Steffek. Výstava se skládá ze 7 velkých tabulí. „Většina materiálů pochází ze sbírek paní Anny Młynkové,  manželky Władysława Młynka. Něco, ale ne moc, je z našeho archivu, z archivu PZKO, z archivu Místní skupinz PZKO v Jablunkově,“ říká Marian Steffek.   Další výstava připomene Anielu Kupiec Výstavu si můžete prohlédnou do konce února.  V březnu se na chodbě sídla HV PZKO…

Józef Zielina – obětavý pedagog a schopný zahradník

DOLNÍ ŽUKOV / Jedním z mnoha pedagogů, kteří šířili osvětu na Těšínském Slezsku, byl Józef Zielina, dlouholetý ředitel školy v Dolním Žukově a nadšený sadař. Józef Zielina se narodil 1. října 1860 v Dolním Žukově. Učiteli Kniezekovi se podařilo vzbudit v chlapci lásku k sadařství a přírodě. Ve vesnici tehdy nebyla školní budova. Děti místních evangelíků navštěvovaly evangelickou školu v sousedním Horním Žukově, děti katolíků chodily do katolické školy v Ropici.  Počátky školství v Dolním Žukově Když Józef Zielina navštěvoval učitelský seminář v Těšíně, v Dolním Žukově postavili v roce 1875 školní budovu na nynější ulici Pod Zvonek. Uvnitř byly pouze dvě místnosti - v jedné se nacházela třída, ve druhé byt pro učitele. Zielina nejprve úspěšně ukončil učitelský seminář v Těšíně a v roce 1882 složil kvalifikační zkoušky v Opavě. Prvním místem, kde začal učit, byla soukromá škola v Prostřední Suché. Bratrská pomoc Po ukončení tříleté vojenské služby v Bosně a Hercegovině, která tehdy byla rakousko – uherským protektorátem, byl…

Indiánské online setkání harceřů z Bystřice

BYSTŘICE / Harceře z HDW Grom nefungují online každý den. Takto se setkávají čas od času, pořádali například vánoční večírek po internetu, nebo minulý pátek (22.01) se setkali na tematické indiánské besedě. Na to, jak takovéto setkání vypadalo, jsme se zeptali vedoucího HDW Grom Wojciecha Mendreka. Páteční setkání nebylo  vaše první online? První on-line samozřejmě ne, ale bylo to první on-line setkání v tomto kalendářním roce. Už loni, při prvním lockdownu na jaře, později během podzimního lockdownu jsme se také snažili čas od času sejít v online prostoru. Jak vypadá taková družinová schůzka na internetu? Nesetkáváme se takto každý týden. Důvodů je víc. Členy oddílu jsou v drtivé většině žáci základních a středních škol, takže v současném období tráví velkou část dne u počítače. Druhým důvodem je, že není snadné připravit online družinovou schůzku tak, aby byla zajímavá a poutavá. V tomto případě má instruktor velmi omezené možnosti. Z toho důvodu jsme se před časem vzdali pravidelných týdenních družinových schůzek. Myslíme si…

Karol Suszka vzpomíná na Emilii Bobek

Co se děje na  tomto světě?  Rok 2020, pandemie  dusí vše – průmysl, vzdělávání, kulturu... A jak to vypadá u nás, v našem regionu, na naší  Polské scéně?  Prozatím tu není, protože  nehraje,  nesetkáva se se svými diváky. Ale věřme, že všechno bude opět fungovat, vrátí se do normálu. Vrátí se? Vrátí, ale už v jiném  kabátu. Odloží ten, který pamatuje lidi, kteří se vzdali svých lukrativních profesí a dali se zlákat kultuře – DIVADLU,  když založili Polskou scénu v rámci Těšínského divadla. Byla mezi nimi také Emilia Bobek z Návsí, stejně jako zakladatel této scény Władysław Niedoba a  kolegyně  ze souboru Wanda Łysek.   Emilia Bobek byla poslední žijící  zakladatelkou  Polské scény  (název vymyslel její manžel  Janusz Bobek). Během psaní vzpomínek se zapojuje vědomí, vědomí bytí a uplývajícího času. Když píši, co se stalo v roce 2020, mám na mysli ty, kteří navždy odešli od nás a Polské scény: Piotra Augustyniaka, Witolda Rybického a v prosinci Hani Kaleta.    Odešli a ti, kteří…

TŘINEC / Dnes v 10:13 hod.došlo v Karpentné k dopravní nehodě dvou osobních automobilů. U nehody došlo ke zranění celkem pěti osob, jednu osobu museli hasiči vyprostit. Na místo události byla okamžitě povolána jednotka profesionálních hasičů ze stanice Třinec a jednotka dobrovolných hasičů Třinec-Guty. Při příjezdu jednotek na místo nehody bylo zjištěno, že došlo k nehodě dvou osobních automobilů, kde jedno z vozidel zůstalo po nehodě převrácené na střeše. Ve vozidle zůstala zaklíněna jedna osoba, kterou hasiči vyprostili bez použití hydraulického vyprošťovací zařízení. Po vyproštění osoby asistovali hasiči přítomným záchranářům s ošetřováním zraněných, neboť celková bilance zraněných u nehody se zastavila na čísle pět.  Na místo proto přiletěl i vrtulník letecké zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje. Během zásahu složek IZS byla komunikace uzavřena. Po dokončení záchranných prací a šetření příčiny vzniku dopravní nehody, provedli hasiči úklid komunikace a její následné plné zprovoznění.

Nové představení polské scény online

ČESKÝ TĚŠÍN / Těšínské divadlo v sobotu 30. ledna v 17:30 odvysílá on-line nové představení Polské scény. Dom otwarty (Hostinný dům) Michała Bałuckého se svým námětem shoduje s právě (ne)probíhající plesovou sezonou. Také v domě hlavních hrdinů se jeden bál chystá. Co všechno s sebou přinese, to uvidíte v klasickém čase, v němž Těšínské divadlo uvádí své premiéry, tedy v sobotu v 17:30. „Bałucki je spolu s Fredrou a Zapolskou jedním z nejoblíbenějších autorů polské literatury. Tato jeho komedie měla premiéru v Krakově v roce 1883. Diváci jejím prostřednictvím nahlédnou do života spořádané měšťanské rodiny. Pro Bałuckého to byl prostor, na němž trefně vykreslil nejen tehdejší společenské poměry, ale také pestrou paletu lidských charakterů,“ přibližuje dramaturgyně Polské scény Joanna Wania. Režisér Adam Sroka ponechal představení v dobové scénografii, kterou dokreslují bohaté kostýmy podle návrhů výtvarnice Magdaleny Kut. Po velmi úspěšném streamu Vánoční koledy v podání České scény v prosinci 2020 nyní přichází rovněž tematicky aktuální představení polského hereckého souboru Těšínského…

Zemřela Emilia Bobek

Do naší redakce přišla další smutná zpráva. 16. ledna ve věku 87 let  zemřela Emilia Bobek, dlouholetá herečka Polské scény Těšínského divadla.   V Polské scéně Těšínského divadla hrála v letech 1952 až 1990. Stejně jako její manžel Janusz Bobek (který zemřel v roce 2009), byla jednou z členů zakladatelů Polské scény Těšínského divadla. Její manžel Janusz Bobek 14. října 1951 pronesl první slova na prknech Polské scény: "No więc jak panie Władziu". Emilia Bobek byla poslední  žijící zakladatelkou Polské  scény.   Herečka debutovala v roce 1952 jako Emilia Ruszówna ve  hře  "Paweł Krieczet“ od Alexandra  Korniejczuka.  V roce 1953  hrála Anielu   v "Ślubach panieńskich" Aleksandra Fredry a v roce 1954 si zahrála Haničku v Lucerně Aloise Jiráska.     V roce 1955   se provdala za Janusze Bobka. Již jako Emilia Bobek si zahrála ve hře "Úklady a láska", kde  hrála postavu  Luisy. Pohřeb Emilie Bobek se bude konat v  kruhu  nejbližší rodiny.  

Čestné ocenění „Svědek historie“ získala Místní skupina PZKO Těrlicko-Kostelec

TĚRLICKO-KOSTELEC / Jedním  z letošních vítězů čestné ceny "Svědek historie", kterou uděluje Ústav národní paměti, je Mísntí skupina Polského kulturně-osvětového svazu v Těrlicku-Kostelci. Ceny byly vždy slavnostně udíleny ve Varšavě. Letos to vzhledem  k převládající epidemické situaci  nebylo možné. Bez oslav a téměř bez svědků generální konzulka Polské republiky v Ostravě Izabella Wolłejko-Chwastowicz předala ocenění  předsedovi MS PZKO Těrlicko-Kostelec Tadeuszovi Smugale. Slavnostní předávání ocenění se konalo 14. ledna v Domě PZKO Těrlicko-Kostelec. „Toto ocenění je cenou nejen pro Místní skupinu PZKO Těrlicko-Kostelec, ale pro všechny, kteří nám pomáhají. Chci poděkovat také harceřům a obci  Těrlicko.  A také konzulátovi, který  nás  podporuje,“ řekl  Smugała, když obdržel cenu. Uvedl také, že ocenění je motivací k další práci. „Ocenění vždy zavazuje,“ řekl.  "Jménem předsedy Ústavu národní paměti, pana Jarosława Szarka, mám tu čest udělit vám cenu," řekla konzulka, když předávala ocenění. Předtím vysvětlila, o jakou cenu se jedná. „Jsem velmi ráda, že Ústav  národní  paměti vyznamenal činnost celé Místní skupiny PZKO. Akce  pořádané  Poláky z…