Konference sloužila také objevování Poláků na Zaolší

CIESZYN / Silný důraz na téma Zaolší byl položen během IX Mezinárodní vědecké konference „Integrace v multikulturních sociálních a vzdělávacích prostředích“, která se konala v úterý 26. března v Cieszynské pobočce Slezské univerzity v Katovicích. Účastníci obdrželi základní informace o Zaolší, seznámili se také se specifickými problémy ve vybraných oblastech kultury a vzdělávání.

!Devátý ročník konference je výsledkem spolupráce vědeckých center, které úzce spolupracují mezi sebou, Cieszyna a Ostravy. V Ostravě se jedná o Katedru slavistiky na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a Centrum studií evropské identity pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě,“ řekl naší redakci Józef Szymeczek, ředitel Institutu. „Je to také o tom, abychom se lépe poznali, protože se lidé navzájem neznají, někdy ani necítí potřebu setkávat se, a to mají k sobě blízko, reprezentují stejnou těšínskou zem.“

Kromě ostravských institucí byli organizátory konference v rámci cyklu „Aktivizace jednotlivců, skupin a komunit v místním prostředí“ Odbor sociální pedagogiky a mezikulturní výchovy Institutu pedagogiky Ústavu etnologie a pedagogických věd Slezské univerzity v Katovicích, Asociace pro podporu mezikulturního vzdělávání, Polská pedagogická společnost – pobočka Cieszyn.

Józef Szymeczek byl jedním z moderátorů plenárních zasedání, přednesl také přednášku na téma „Menšinové vzdělávání v Československu (České republice)“, která se týkala nejen polského školství. Historické téma přednesla doc. Jan Raclavská z OU, v přednášce „O chování a školních pokrocích těšínských studentů v 18. století“. S „Integrační funkcí Divadelního festivalu bez hranic“ seznámila posluchače Dr. Mirosława Pindór ze Slezské univerzity.

V sekci „Integrace v oblasti vzdělávání na území Těšínského Slezska“ vystoupila Małgorzata Rakowska, radní Kongresu Poláků v České republice, v prezentaci tématu „Zaolší – neobvyklá země“. „Naším největším problémem je, že Poláci žijící v Polsku nevědí, že na Zaolší je organizována polská národní skupina, která musí bojovat za svá práva,“ řekla na začátku.

„Bohatá činnost Poláků na Zaolší je činí mimořádným,“ doplnila. Mluvila o Kongresu Poláků a 21 aktivních organizacích, které jsou v něm sdruženy, z nichž největší – Polský kulturně-osvětový svaz – má 9 800 členů. Představila historii a současný stav polského školství na Zaolší, výhody bilingvismu, média, kulturní aktivity, materiál „Wizja 2035“, Fond rozvoje Zaolší, osobnosti regionu.

„Vliv přeshraniční spolupráce v rámci projektu Jablunkov štětcem a perem“ představila ředitelka Základní školy H. Sienkiewicze s polským jazykem vyučovacím v Jablunkově Urszula Czudek a dr. Aleksandra Gancarz ze Slezské univerzity, doktorand na Ostravské univerzitě, která se zabývá výzkumem jazykových kompetencí žáků v polských školách na Zaolší a zároveň vede kurzy polštiny na škole v Jablunkově.

Urszula Czudek mluvila o nových úkolech pro svou školu, která se stala otevřeným místem nejen pro polské rodiny. Pouze 40 procent žáků pochází z ryze polských rodin, jiní vyrůstají ve smíšených rodinách. Snažila se definovat jazyky používané dětmi. Na závěr řekla, že jazyk je způsob myšlení a vnímání světa, je to kultura a systém hodnot.

„Mezikulturní vzdělávání se v Těšíně rozvíjí více než dvacet let,“ řekla Aleksandra Gancarz a zároveň poznamenala, že má pocit, že blízkost Zaolší a kontakty s polskými školami nejsou dostatečně využívány. „Podle mě je to na škodu obou stran,“ doplnila a vysvětlila, že Jablunkov se stal místem, kde chodí na studijní návštěvy. „Pro naše studenty je to příležitost setkat se s jinou kulturou, objevovat Poláky na Zaolší. Proto je pro mě posláním mluvit o Zaolší na vědeckých konferencích v komunitě polských filologů, pedagogů a glottodidaktiků.

Více na toto téma v dubnovém ‚Zwrotu‘.