Čtěte nás! Každý den nové informace!

Setkáme se letos na Gorolskim Święcie?
Květen242021

Setkáme se letos na Gorolskim Święcie?

REGION / Po loňském online vydání Týdne beskydské kultury mnohé nasvědčuje tomu, že letos budeme moci část programu vidět naživo. Nejdůležitější součástí festivalu budou jako obvykle koncerty folklorních souborů a kapel pod širým nebem, před zraky veřejnosti, v amfiteátrech a na náměstích, ale také na horských stezkách, v souladu s platnými epidemickými omezeními. Týden beskydské kultury letos začíná o něco dříve než obvykle, v sobotu 24. července, a potrvá devět dní, do neděle 1. srpna. "Po roce omezení budou prostory festivalových měst opět pulzovat životem, hudbou a zpěvem. Program festivalu se uskuteční ve Wisle, Szczyrku, Żywci, Makowě Podhalańském, Osvětimi a Ujsolech, Istebné a Jablunkově. Kromě vystoupení folklorních souborů se budou konat koncerty kapel, jarmarky, workshopy, výstavy, přehlídka lidových krojů, folklorní koncerty a další," informují organizátoři TKB. Součástí Týdne beskydské kultury je také Gorolski Święto. Na to, co se bude dít na TKB v Městském lese v Jablunkově, jsme se zeptali předsedy organizačního výboru Gorolski Święta Jana Ryłka Vše bude probíhat…

Místo každoroční cesty po Evropě se vydali na procházku do Koňákova
Květen222021

Místo každoroční cesty po Evropě se vydali na procházku do Koňákova

ČESKÝ TĚŠÍN, KOŇÁKOV / Členové MS PZKO v Českém Těšíně-Centru jezdili každoročně na zájezdy po Evropě. Pandemie jejich plány zhatila. Jakmile však byla možná jakákoliv aktivita, rozhodli se, že se své cestovatelské vášně nevzdají. Ale místo autobusem do vzdálených částí Evropy se vydali pěšky do Koňákova. Ukázalo se, že v okolí je toho hodně k vidění, a protože právě uplynulo výročí tragických událostí v evangelické kapli na hřbitově v Koňákově, vydali se právě tam. Navzdory obavám z počasí ve čtvrtek 20. května odpoledne svítilo slunce. Skupina členů MS PZKO v Českém Těšíně-Centru se vydala pěšky z Českého Těšína do Koňákova. Vedla je Janka Procnerová. Zdolat vzdálenost 6,5 km jim trvalo hodinu a půl. Nikdo nespěchal. Cestou byl čas na obdivování okolní přírody (ten den byla výborná viditelnost) a na povídání. Na místě se přidali další členové, kteří přijeli na kole nebo autem. Připomněli si tragickou událost, od které již uplynulo 115 let Na tragédii před 115 lety vzpomínala Janka Procnerová…

Procházky se Zwrotem: Kostel sv. Kateřiny ve Vendryni
Květen222021

Procházky se Zwrotem: Kostel sv. Kateřiny ve Vendryni

VENDRYNĚ /Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Vendryni je významnou památkou. O datu jeho výstavby se však historici dlouho přeli. Nejpravděpodobnější se zdá být 14. století. Budova kostela byla mnohokrát opravována. Uvnitř se nachází historický zvon, který jako zázrakem přežil a nebyl za války roztaven. Později byl jeho stav natolik špatný, že už nebylo bezpečné na něj zvonit. Proto byl odstraněn a při poslední rekonstrukci chrámu, která začala v roce 2002, byl začleněn do moderního oltáře. Tři nové zvony financoval senátor Jerzy Cienciała. Přenášení starého zvonu k oltáři v roce 2010 Starý zvon byl pravděpodobně odlit v krakovské dílně Hanuše Freudenthala v polovině 11. století, jak naznačuje lilie, která se objevuje na zvonech tohoto mistra. Přestože je na něm nápis v němčině, můžeme na něm vidět také znak Krakova a polskou orlici. Před kostelem si můžeme prohlédnout také dvě barokní pískovcové sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána. Na hřbitově stojí barokní kříž z roku 1790. Katolický kostel ve Vendryni je…

Domečky pro panenky v třineckém muzeu
Květen222021

Domečky pro panenky v třineckém muzeu

TŘINEC / Je tu další důvod, proč v nejbližší době navštívit Muzeum Třineckých železáren a města Třince. Kromě výstavy k 90. výročí povýšení Třince z obce na město si můžete až do 24. září prohlédnout výstavu domečků pro panenky ze sbírek Muzea hraček v Rychnově nad Kněžnou. První domečky pro panenky se v Evropě objevily v 17. století v domech šlechticů. V té době se miniaturní nábytek a domácí potřeby aranžovaly do sekretářů. Nejvyšší z nich byly vysoké až dva metry a byly to dokonale napodobené miniatury skutečných obydlí. K výrobě nábytku se používaly stejné materiály jako k výrobě běžných předmětů, tj. dřevo, porcelán, fajáns, cín atd. Zpočátku domečky sloužily ke zvýšení prestiže hostitele. Přesto si s nimi mohly hrát děti. Měly také výchovnou funkci, zejména pro dívky, které bylo třeba seznámit s měšťanským životním stylem. Proto se domečky pro panenky dědily z matčiny strany. Domečky pro panenky se staly oblíbenými hračkami v 19. století zejména v Německu, odkud se…

Počátky školství v údolí Lomné
Květen172021

Počátky školství v údolí Lomné

DOLNÍ LOMNÁ / Počátky školství v údolí Lomné sahají 19. století, kdy Horní a Dolní Lomná tvořily ještě jeden celek. K rozdělení na dvě samostatné obce došlo teprve v roce 1900 z iniciativy Ferdynanda Rzehaczka, dlouholetého řídícího učitele školy v horní části obce a významného činovníka. Jak uvádí Jan Korzenny mladší  v publikaci „Łomniańska jubilatka – 120-lecie szkoły Pod Dzwonem”, počátky školství v Lomné sahají roku 1830, kdy došlo k otevření soukromé školy v soukromě chalupě v osadě „Na Řece”, tedy v nynější Dolní Lomné. Těžké začátky Potom se postupně vyučovalo v jizbách domků místních horalů v osadách Budzoše, Mostořonka, Ondraše či Šanečky. Vyučování probíhalo ve zcela nevyhovujících podmínkách, učitel měl k dispozici malou komůrku, která někdy sloužila i jeho rodině. Prvním učitelem v Lomné se stal Leopold Danecki z Dolních Bludovic, kde jeho otec byl řídícím učitelem. Vyučovalo se na dvě, a někdy dokonce na tři směny. V této „škole” nebyly lavice. Děti dřepěly kolem učitele. Majitel domku, často…

Další úklidová akce na  hřbitově v Karviné Mexiku
Květen162021

Další úklidová akce na hřbitově v Karviné Mexiku

KARVINÁ / Skupina dobrovolníku se v sobotu sešla na další úklidové akci na starém evangelickém hřbitově v Karviné-Mexiku na Partyzánské ulici. Tentokrát se oficiální akce, kterou pořádal Stanislaw Kołek v rámci sdružení OLZA PRO, zúčastnilo hodně lidí, které při práci doprovázeli také místní dobrovolní hasiči a lidé sdružení ve skupině Kariviná-2-Příznivci Kolonie Mexiko a dalších. Starý evangelický hřbitov systematicky uklízejí od roku 2017 členové Slezské církve evangelické augsburského vyznání v Karviné-Fryštátě a členové Beerclubu. Hřbitov se uklízí na jaře a na podzim. "Snažíme se toho co nejvíce zachovat pro budoucí generace. Stará Karviná má velký potenciál a byla by škoda ho nevyužít. Tato práce nám přináší velké uspokojení. A lidé, kteří toto místo navštěvují, jsou rádi, že nezaniklo, že se zachovalo," řekl Stanislaw Kołek ze sdružení OLZA PRO.

O putnách, džberech a jiných dřevěných nádobách v síti
Květen142021

O putnách, džberech a jiných dřevěných nádobách v síti

USTROŇ / „Putny, džbery a vědra, neboli překvapivě praktické dřevěné nádoby” je název další výstavy v síti, kterou připravilo Ustrońské muzeum Jana Jarockého v Ustroni. Jedná se o exponáty z etnografického oddělení. Je to druhá prezentace online této instituce v letošním roce, potrvá do pondělí 31. května. První letošní virtuální výstava proběhla pod názvem Háčky z tuhly Ustroňanky („Hoczki z trówły ustronianki”). Dřevěné nádoby tvořily neodmyslitelnou součást vybavení domácnosti našich předků. Vyráběli je bednáři, kteří z dubových kmenů vytvářeli prkénka, které se po upravení vhodným nářadím pařily ve vařící vodě, což pak usnadňovalo jejich tvarování. Naproti tomu z kovových prutů bednář sám, popřípadě s pomocí kováře, připravoval kovové obruče, které pak těsně svíraly nádobu. Dřevěné části byly jako puzzle Dřevěná prkénka byla jako puzzle, každé z nich zapadalo pouze do sousedního a k žádnému jinému. Zatímco někteří bednáři vyráběli velké sudy a kádě, další se zaměřovali na menší hospodářské nádoby jako putny, vědra či máselnice. Bednářstvím se zabývali také koláři, jako příklad může posloužit ustroňský…

Ve Fryštátě bylo možné požádat o Průkaz Poláka
Květen132021

Ve Fryštátě bylo možné požádat o Průkaz Poláka

KARVINÁ FRYŠTÁT / Více než dvacet lidí přišlo ve středu 12. května na konzulární službu pořádanou v Polském domě PZKO v Karviné-Fryštátě, během níž generální konzulka Polské republiky v Ostravě Izabella Wołłejko-Chwastowicz přijímala žádosti o vydání Průkazu Poláka. Přicházeli jednotlivci, ale často i páry a dokonce celé rodiny, i když o Průkaz Poláka pro dítě je možné požádat pouze v případě, že rodič již má takový doklad. Zuzia, žákyně 6. třídy nedaleké polské základní školy, přišla s rodiči. Uvolnila se z toho důvodu z hodiny tělocviku. "Pak doženu třídu, protože šli na procházku do parku," řekla a horlivě doprovázela rodiče při vyplňování přihlášek a podávala jim doklady z aktovky. I když si na svůj Průkaz Poláka bude muset počkat o něco déle než její rodiče, bylo vidět, že má o něj velký zájem. (indi)

Ze Svibice do Paříže. Výstava o Janině Górniak, skautce a módní návrhářce
Květen122021

Ze Svibice do Paříže. Výstava o Janině Górniak, skautce a módní návrhářce

ČESKÝ TĚŠÍN / Dokumentační centrum Kongresu Poláků v České republice zve na výstavu "Janina Górniak - harcerka a módní návrhářka". Výstava se bude konat v sídle KP v České republice od 14. května do 17. června letošního roku. Janina Górniak se narodila ve Svibici, kde se věnovala harcerské činnosti. Po ukončení studia na základní škole studovala na Státní škole dekorativních umění v Krakově a na Kunstgewerbe Schule ve Vídni. V Krakově si otevřela vlastní ateliér - uměleckou tkalcovskou dílnu. Již v mládí se proslavila jako návrhářka dámských oděvů, večerních šatů, ale také divadelních a historických kostýmů. Jako devatenáctiletá se zúčastnila výstavy užitého umění v Paříži. Pařížské módní domy Rodier a Chanel používaly ve svých kolekcích její látky a vzory. (SG)

Rekonstrukce turistické chaty na Kozubové už brzy bude hotová
Květen112021

Rekonstrukce turistické chaty na Kozubové už brzy bude hotová

MILÍKOV / Rekonstrukce turistické chaty či spíše horského hotelu na Kozubové se blíží ke svému závěru. Na své místo se také vrátí pamětní deska, věnována Władysławu Wójcikovi, hlavnímu iniciátorovi výstavby předchozí turistické chaty z roku 1929.  Jak uvedla Zuzana Varcopová, provozovatelka horského hotelu Kozubová, práce na budově potrvají už jenom měsíc. „Zbývá ještě opravit poslední dva balkony, pak přijde řada na venkovní úpravy,“ sdělila Zuzana Varcopová. Pamětní deska se vrátí na své místo Dodala, že na své místo se vrátí také pamětní deska věnována Władysławu Wójcikovi, hlavnímu iniciátorovi výstavby původní turistické chaty. Plaketa byla dočasně odstraněna, aby nedošlo k jejímu poškození během rekonstrukce. Práce na čištění kamenného zdiva, na které bude opětovně umístěna, už začaly. Hotel se na svých stránkách www.hotel-kozubova.cz hlásí k historickému odkazu tohoto místa. Stručně popisuje historii původní chaty a ke zhlédnutí je spousta jejich fotografií, stejně jako kaple sv. Anny. Plaketa se původně nacházela na předchozí chatě, kterou v letech 1928 – 1929  s typicky pro předválečnou generaci obětavostí a elánem vystavěli polští…

Renovaci provádějí z vlastních peněz
Květen112021

Renovaci provádějí z vlastních peněz

Na jaře se do rekonstrukce svého sídla pustili také členové Místní skupiny PZKO z Věřňovic. Výměnu pěti oken ve velkém sále zadali stavební firmě, ostatní práce budou kvůli nedostatku peněz dělat už svépomocí. "Původně jsme měli v úmyslu renovovat rovněž vnější fasádu. Měli jsme však peníze jen na nákup potřebného materiálu, který je stále dražší. Musíme tedy počkat. O dotacích si naše skupina PZKO může nechat jen zdát," postěžoval si předseda Marcel Balcárek. Před čtyřmi lety organizace z vlastních prostředků uhradila náklady na renovaci střechy nad hlavní budovou ve výši téměř 150 tisíc korun. Malá přístavba s klubovnou a sociálním zařízením stále čeká na novou střechu. "Letošní renovace stála již téměř 110 tisíc korun. To je konec našich možností. Již více než rok nejsme schopni generovat žádné příjmy ani z pronájmu, ani z vlastních akcí," vysvětlil prezident Balcarek. Minulý víkend se tedy členové organizace pustili do opravy vnitřní fasády hlavního sálu svépomocí. Ještě musí vymalovat stěny a provést generální úklid.…

Podívejte se, co pro vás připravilo Muzeum Třineckých železáren a města Třince
Květen112021

Podívejte se, co pro vás připravilo Muzeum Třineckých železáren a města Třince

TŘINEC / Po téměř pěti měsících otevírá Muzeum Třineckých železáren a města Třince své brány návštěvníkům. A hned nabízí sentimentální cestu zpět v čase. „To jsme měli doma!“ Věta, která bude zřejmě nejčastěji zaznívat během její prohlídky. Výstavu otevírá část věnovaná návštěvě československého prezidenta T. G. Masaryka v tehdy ještě obci Třinec. Úvodní panel není náhodný. Muzeum se tímto připojuje k oslavám 90. výročí města. „Výstavu jsme vytvořili znašich vlastních exponátů, které jsme nashromáždili za posledních 25 let díky darům místních obyvatel. Sbírku tvoří kousky nábytku i nejrůznější předměty denní potřeby zdomácností,“ upřesňuje vedoucí muzea Eva Zamarská. Dodává, že všem dárcům patří velký dík za jejich pomoc při zachování historie tohoto regionu. Na výstavě je k vidění pět set exponátů – od hraček přes litinové předměty, nádobí, oblečení až po knihy a fotografie. „Nápad vznikl vdobě, kdy jsme kvůli nucenému zavření měli dostatek času exponáty vnašem depozitáři zrestaurovat a zrevidovat. A rozhodli jsme se je ukázat veřejnosti,“ dodává Eva Zamarská.…

Podzimní várka piva z Těšína bude ochucená chmelem z Dębowce
Květen102021

Podzimní várka piva z Těšína bude ochucená chmelem z Dębowce

DĘBOWIEC / Letos na podzim se milovníci piva mohou těšit na originální, jedinečnou a výjimečnou várku zlatavého moku, který vaří pivovar Browar Zamkowy Cieszyn. Zatím jednu, ale asi po třech letech jich může být hned několik. A čím bude tato várka tak výjimečná? Čerstvým chmelem, který roste na chmelnici, která byla právě založena v Dębowci. Sazenice osobně dovezli z Lublinské oblasti nejlepší pěstitelé chmele v Polsku. Infrastruktura potřebná pro pěstování chmele byla vybudována v sobotu 8. května, téhož dne byly také vysazeny rostliny, které pocházejí až z Lublinska. A jelikož se ani Adam Leda, iniciátor myšlenky založení chmelnice, předseda správní rady společnosti Browar Zamkowy Cieszyn, ani jeho spolupracovníci nikdy předtím pěstováním chmele nezabývali, přijeli je podpořit pěstitelé chmele Paweł a Józef Piłatovi. Přivezli nejen sazenice. Přijeli také se svým zaměstnancem, který pomáhal budovat infrastrukturu potřebnou pro chmelnici - sloupy a lana natažená mezi nimi, po kterých se bude chmel pnout. Místní kultura a edukace Adam Leda, jehož rodinná firma nedávno…


#KTOTYJESTEŚ

REKLAMA
REKLAMA

ZWROT TV

Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach Zadania publicznego dotyczącego pomocy Polonii i Polakom za granicą.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów i Fundacji "Pomoc Polakom na Wschodzie".

Website Security Test