Třinec

Duben072021

Před devadesáti lety se Třinec stal městem

TŘINEC / Před devadesáti lety došlo k povýšení Třince na město. Původně se jednalo o jednu z nejmenších vesnic na Těšínsku, která pravděpodobně vznikla už ve druhé polovině 14. století. Základy pod budoucí město byly položeny v 19. století. Než se Třinec stal městem Když v roce 1799 ves nabyl kníže Albert Sasko-Těšínský, zeť císařovny Marie Terezie, začal její pozvolný vzestup. Ještě předtím, v roce 1792, kníže koupil Lyžbice. V Albertově době v Třinci žilo asi tři sta obyvatel, kteří se živili především zemědělstvím, chovem dobytka a prací v okolních lesích. V roce 1839 arcivévoda Karel, Albertův nástupce, nechal v Třinci postavit dřevouhelnou peci na výrobu železa, čímž začala historie Třineckých železáren. Zároveň to byl počátek symbiózy Třince s hutí, jež trvá dodnes. Na přelomu 19. a 20. století se obec pozvolna přetvářela z malé podhorské vsi v průmyslové centrum, které získávalo čím dál víc městský charakter. V roce 1872 v obci vyrostly první dělnické kolonie Olza a Borek. Osmnáctého března téhož roku byl zahájen provoz na…

Březen302021

Nová publikace Kazimierze Jaworského přibližuje osobnosti spjaté s Konskou

KONSKÁ / V těchto dnech spatřila světlo světa dvojjazyčná publikace „Sylwetki ludzi związanych z Końską – Osobnosti v historii Konské”. Autorem vydané Kongresem Poláků v ČR knihy je Kazimierz Jaworski, autorkou překladu do češtiny jeho žena Pavla Jaworská. Kazimierz Jaworski pochází z Konské, která je od roku 1946 součástí Třince. Loni se na knižním trhu objevila jeho publikace „Historia kościoła Wszystkich Świętych w Końskiej 1447-1964” (Historie kostela Všech svatých v Konské 1447-1964). Vydal také publikaci „220 lat szkolnictwa w Końskiej – 220 let školství v Konské”, za kterou v roce 2012 obdržel ocenění Srebrne Spinki. Napsal také „65-lecie działalności Miejscowych Kół PZKO w Końskiej w kontekście przedwojennych Kół Macierzy Szkolnej i przedwojennych Miejscowych Grup SMP” (65 let působení Místních organizací PZKO v kontextu předválečných Místních organizací Matice školské a předválečných skupin organizace Sdružení polské mládeže) a další knihy. Teď jsou tématem jeho práce významní Konšťané a lidé spjatí s touto obcí. Autor nejdřív přibližuje šlechtické rody, kterým kdysi patřily majetky v…

Březen292021

Sčítání prodlouženo. Na internetu se můžete sečíst do 11. května!

Český statistický úřad prodloužil online sčítání do 11. května. Důvodem k prodloužení lhůty pro online sčítání bylo selhání systému v první den sčítání lidu. Podle předsedy Českého statistického úřadu Marka Rojíčka je cílem mimo jiné rozložit zátěž na aplikaci do delšího časového období. (indi)

Březen252021

Kulturní život obce tvoří polští dobrovolníci. Rozhovor se starostkou Ropice Uršulou Waniovou

ROPICE / Obec Ropice má 1 486 obyvatel, z nichž polskou národnost uvedlo podle posledního sčítání 359 osob. Se starostkou Ropice Uršulou Waniovou hovoříme o tom, jak se žije a pracuje v obci, kde vedle sebe žijí Češi a Poláci, a děti chodí společně do česko-polské školy. Jaké to je být starostkou obce, kde žije tak početná menšina? Polská menšina v naší obci existuje historicky. Bývala to kdysi dokonce většina. Teď tomu někteří nerozumí, protože neznají historii. A právě tato neznalost dějin je často příčinou toho, že názory mladé generace na práva menšin a obecně na menšiny jsou různé. Způsobují také nedorozumění, nicméně existence polské menšiny je pro obec velkým přínosem. To znamená, že chybí regionální historické vzdělání. Určitě. Bez znalosti historie někteří lidé vysvětlují věci po svém, někdy chybně. Myslím si, že každý by si měl uvědomit, že tradice polské menšiny jsou zde dlouhé a historické. A jak vypadá spolupráce obce se zástupci této polské menšiny? Velmi dobře. Od počátku…

Březen222021

Před 160 lety došlo k otevření první polské školy v Lyžbicích

LYŽBICE / Když ještě v Lyžbicích, které jsou od roku 1946 součástí Třince, nebyla škola, děti místních katolíků chodily do školy u kostela ve Vendryni, zatímco evangelické se učily ve Vendryni a Oldřichovicích. První škola v Lyžbicích V roce 1860 si lyžbičtí evangelíci, kteří tehdy tvořili v obci většinu, schválili na obecním zasedání výstavbu vlastní školy. Po obdržení potřebného povolení a shromáždění nezbytných finančních prostředků pomocí sbírek, se 17. června 1861 konala slavnost položení základního kamene. Náklady na stavbu hradila obec. Již v polovině října téhož roku začalo v nově postavené školní budově vyučování. Ještě předtím se uskutečnilo její posvěcení. Slavnostního obřadu se zúčastnilo mnoho lidí z širokého okolí. Jednalo se o utrakvistickou školu, kde v nižších třídách vyučování probíhalo v polštině, zatímco ve vyšších ročnicích v němčině. Původně to byla škola církevní evangelická, za několik let získala status veřejné. Uvnitř se nacházela třída a byt pro učitele, kterým se stal Jan Gabryś starší. Jan Gabryś starší Jan Gabryś starší…

Březen072021

Před šedesáti lety došlo k uzavření polské školy v Kojkovicích

KOJKOVICE / Před šedesáti lety došlo k uzavření polské školy v Kojkovicích. V obci, která je nyní nejmenší částí Třince, vznikla na počátku 20. století. Po vydání tolerančního patentu císařem reformátorem Josefem II. evangelíci z Dzięgielowa, Puňcova (nyní na polské straně) a Kojkowic si založili vlastní církevní školu v Puňcově. Na počátku 20. století se Kojkovice odddělily, jelikož se obyvatelé rozhodli postavit vlastní školní budovu. Jak uvádí regionální historik Stanisław Zahradnik, pocházející právě z Kojkovic, toto rozhodnutí bylo přijato 7. února 1902 na shromáždění Kojkovičanů Výstavba školy Stavební parcela byla zakoupena od rolníka Józefa Tomicy. Slavnost položení základního kamene se konala 4. října 1906. Stavební práce řídil stavitel Jaroslav Kubeš, který vypracoval také projekt. Jeho kancelář se nacházela v tehdy samostatné obci Bobrek, která se roce 1932 stala součástí polského Těšína. Krov zhotovil tesařský mistr Jan Josiek z Ropice. Stavební materiál poskyktovali sami obyvatelé obce. Osmého září 1907 školu posvětil významný evangelický pastor z Těšína dr Jan Pindór. Uvnitř budovy s…

Únor252021

Aukce bývalého dvoru ve Vendryni byla zrušena kvůli koronaviru

VENDRYNĚ / Bývalý dvůr ve Vendryni je na prodej. Tento týden měl jít do elektronické aukce, ta však byla s ohledem na zhoršenou epidemiologickou situaci zrušena. Prodej bývalého šlechtického dvoru zajišťuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM - NMS Detail aukce (nabidkamajetku.cz) ). Informuje o tom také reklamní banner na prodávané budově s odkazem na ÚZSVM: www.nabidkamajetku.cz. Plánovaná elektronická aukce se měla uskutečnit v termínu od 24. do 25. února. Šestnáctého února však byla zrušena kvůli zhoršenému průběhu pandemie koronaviru. Neuskutečnila se ani prohlídka objektu určeného k dražbě. Budovu řadu let využívali zdejší zahrádkáři. Jak uvedla předsedkyně místní organizace Božena Nožková, její členové se nyní scházejí v prostorách tzv. staré školy pod katolickým kostelem. Štědrý mecenáš Když na přelomu 17. a 18. století vznikla v Těšíně první nemocnice, stalo se tak zásluhou barona Adama Borka z Roztropnic, majitele Vendryně a Hradiště. V polovině 17. století zdědil po svém otci vendryňský dvůr. Za manželku měl baronku Annu Kateřinu Skrbenskou z Hřiště. Jeho choť ale zemřela krátce…

Únor132021

Obecní úřad v Řece sídlí v bývalé polské škole

ŘEKA / Vedení obce Řeka má své sídlo v budově, který kdysi sloužila ke vzdělávání polských žáků. K založení první školy v Řece došlo v roce 1792. Nacházela se ve zvlášť k tomuto účelu vystavěné dřevěné budově. Jak napsal Józef Macura ve své knize „Z dziejów szkolnictwa polskiego na Zaolziu” (Z historie polského školství na Záolší), byla to škola církevní, evangelická a vyučování probíhalo od začátku v polštině. Prvními učiteli ve škole v Řece byli evangeličtí pastoři z Komorní Lhotky. V polovině 19. století z důvodu zchátralého stavu budovy hrozilo její uzavření. Proto se přistoupilo ke stavbě nové školy, tentokrát již zděné. Stavební práce skončily v roce 1879. V roce 1885 škola s charakteristickou věžičkou a zvonem obdržela statut veřejné a od té doby umožňovala vzdělání žákům všech vyznání. Zmenšující se počet žáků Poslední ředitel školy před vypuknutím druhé světové války Jerzy Samiec zahynul během německé okupace. Po osvobození škola obnovila činnost. Došlo k modernizaci toalet a k výstavbě školních dílen. V…

Únor102021

Maškarní ples v Oldřichovicích

Dnes se v mateřské škole v Oldřichovicích konal maškarní ples. Zúčastnili se ho slavní hosté: Sněhurka, Elza a Anna, Viking, Kocour, Zvoneček, Králiček, Jednorožec a mnoho, mnoho dalších. Olga Bocek, učitelka ze Školky u Veselého obláčku, mluví o přípravách plesu a jeho průběhu. Kolik dětí přišlo na dnešní ples? Téměř všechny – jen jedno dítě muselo kvůli nemoci zůstat doma. Chtěli jsme dětem zatraktivnit pobyt ve školce. V tomto školním roce jsme již museli kvůli pandemii zrušit mnoho akcí, a tak jsme se rozhodli, že se karneval uskuteční. Chtěli jsme, aby děti byly veselé. Školky fungují v normálním režimu, každý den zpíváme, tančíme, děláme motorické hry, takže jsme neviděli důvod, proč bychom maškarní ples nemohli uspořádat. Děti se velmi těšily na dnešní den, odpočítávaly dny. Kdo připravil výzdobu všech sálů? Sály jsme připravili společně s kolegyni, také učitelkou, pomohli nám naši manželé a synové. Muffiny na občerstvení upekly maminky dětí. Na jaké atrakce se děti mohly těšit? Ráno proběhlo focení –…

Únor082021

Když je překlad příliš „kreativní“

Překlad není jednoduchá záležitost. Zvláště když žijete v příhraničí a každý den se dorozumíváte dvěma jazyky. Kdo z vás se alespoň jednou při čtení "kreativního překladu" z češtiny do polštiny nesmál, ať první hodí kamenem. Podívejte se na web: https://pl.tesinskeslezsko.cz/ Najdete zde takové věty jako ‘Witamy w Śląsku Cieszyńskim’, ‘Zobaczcie nasze miejsca pamiątkowe’ (jedná se o památky – v polštině zabytki), ‘Posmakujcie spokoju w Beskidach Cieszyńskich’ nebo moje oblíbené: Odkryj s nami region pełny kultury, folkloru i pięnknej natury Beskid. Doznawej dzieje księstwa Cieszyńskiego i rozrywke dla całej rodziny. Też kolebke Ewy Farnej i terytorium zbója Ondraszka. Napočítala jsem zde 11 nejrůznějších chyb. Je to opravdu působivý výsledek vzhledem k tomu, že se věta skládá z 28 slov. V takových případech přemýšlím, zda by překladač Google nebyl lepší volbou. Zajímavé je, že některé články jsou přeloženy správně. A většina potřebuje jen jazykovou korekturu. Problém je v tom, že tyto nejpozoruhodnější jazykové chyby najdeme hned na první stránce. Dočkají se polsky mluvící…