Toto místo je pro Poláky důležité

PETROVICE / 21. srpna si v Petrovicích u Karviné připomenuli 97. výročí vypuknutí 1. slezského povstání. V roce 1919 v jedné z místních petrovických hospod, ve kterých se v této době skrývalo mnoho utečenců z horního Slezska, pobýval štáb povstalců a právě zde padlo rozhodnutí o zahájení bojových operací.

Nedělní slavnost proběhla pod záštitou generálního konzula Polské republiky v Ostravě Janusze Bilského a Muzea slezských povstání v Siemianowicích. Organizátory akce byla Místní skupina Polského kulturně-osvětového svazu v Petrovicích u Karviné a Sekce Historie regionu Hlavního výboru PZKO v Českém Těšíně.

Účastníky slavnosti přivítala předsedkyně MS PZKO v Petrovicích Jadwiga Karolczyk a vedoucí Sekce Historie regionu HV PZKO Stanisław Gawlik. Mezi hosty byli mj. zástupce konzula na Generálním konzulátu PR v Ostravě – Maria Kovacs, předseda HV PZKO Jan Ryłko s manželkou a manažerka plánovaného Muzeum Záolší – Izabela Piskorz.

„I když počasí nám nevyšlo, naše srdce jsou stále horká“ ujistila na začátku akce Jadwiga Karolczyk a navázala tak na deštivé počasí, které donutilo organizátory rezignovat na část programu, která se měla konat venku.

Bez ohledu na počasí se uskutečnila přednáška Jana Planty na téma zbraní, kterou používali slezští povstalci. K vidění byla také výstava „Přilétl do Slezska bílý orel“ dovezena z Muzea slezských povstání ve Świętochłowicích, která obsahovala dvacet panelů, jež přiblížily účastníkům akce průběh třech slezských povstání.

„Zde vypuklo 1. Slezské povstání a jemu dnes chceme vzdát poctu. Toto místo je neskutečně důležité pro celé Polsko“ připomenul Stanisław Gawlik. Dodal, že výstava „Přilétl do Slezska bílý orel“ by měla také obyvatelům Záolší připomenout, o jak důležitý den se jednalo.

„Bez něj by neexistovalo polské Slezsko“ podtrhl. Vyjádřil přesvědčení, že zatím je na výstavě pouze jeden panel věnovaný 1. slezskému povstání, avšak do budoucna by informace o něm mohly být obšírnější.

O velkém významu slavnosti mluvila také konzul Maria Kovacs. „Jsme dlužní památku těm všem, kteří se stali oběťmi. Často to byli velmi mladí lidé, často oběti byly bezejmenné, dodnes nevíme, kde jsou jejich hroby. Chtěla bych poděkovat organizátorům za tuto upomínku“ řekla a podtrhla, že díky takovýmto vzpomínkovým akcím, výstavám nebo modlitbám odevzdáváme čest hrdinům, kteří se zasadili o znovunabytí svobody. „A i když 1. slezské povstání samo o sobě nebylo úspěchem, dalo počátek odbojovým hnutím “ dodala.

Jan Planta z Muzea slezských povstání velmi zajímavě vyprávěl o zbraních, které používali slezští povstalci. Prezentoval různé typy zbraní na fotografiích, mluvil o způsobech jejich získávání, ale také například o uniformách a o tom, co se dělo po skončení všech třech povstání. V roce 1923 například vznikl Svaz slezských povstalců, který organizoval každoroční připomínkové slavnosti. V roce 1939 pak vznikla povstalecká domobrana.

Nepříznivé deštivé počasí zkomplikovalo plány organizátorů. Bohužel se nemohla konat slavnostní vojenská přehlídka, kterou měla předvést historická rekonstrukční skupina a naplánované sportovní klání se omezilo na zručnostní hry v Domě PZKO. Nakonec však přestalo pršet a bylo možné zapálit oheň. A i když se na něm nepodařilo opéct párky, jak bylo původně v plánu, účastnící akce si nakonec pochutnali na párkách, které se improvizovaně ohřály v kuchyni.

Organizátoři zvou na další akci zase za rok.