Se všemi sdílel své životní radosti

ČESKÝ TĚŠÍN / 17. srpna byla literární kavárna Avion v Českém Těšíně až po okraj přeplněná návštěvníky vernisáže výstavy životního díla Edwarda Kaima, která byla spojena se vzpomínkovým večerem věnovaném malíři, hudebníkovi a pedagogovi, který působil v Gymnáziu s polským jazykem vyučovacím v Českém Těšíně. Edwardu Kaimovi, který zemřel v lednu, by v červenci letošního roku bylo devadesát jedna let.

Večerem provázel Władysław Kubień, který v samém úvodu vyzval hosty, aby si sundali kravaty a připomněli si tak profesora Kaima, který se mu již v době, kdy sám chodil do gymnázia, jevil především jako uvolněný člověk. „Měl vždy na sobě sako sice bez kravaty, avšak často doplněné šátkem na krku. Neustále se usmíval, měl dobrou náladu, vždy dokázal být laskavý“ zavzpomínal a vyzval hosty ke zhlédnutí výstavy.

„Krajinomalba, grafika a zátiší představovaly základní kameny jeho výtvarné tvorby. V jeho obrazech byla viditelná lehkost štětce a také jistá nostalgie“ připomněl a dodal, že stejná nostalgie doprovázela také hudební tvorbu Edwarda Kaima. Na výstavě byly k vidění obrazy, které uchovává jeho žena Marta. „Většina obrazů je však rozesetá po různých domácnostech“ dodává Kubień.

„Narodil se v Žukově v roce 1925. Jeho studium na gymnáziu bylo přerušeno kvůli válce. Ve svém vzdělávání pokračoval ve Skotsku – v polském gymnáziu Słowackého – završil jej maturitou v Českém Těšíně. Posléze vystudoval výtvarnou výchovu a ruský jazyk na pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Už jako dospělý člověk se v roce 1978 rozhodl pro studium výtvarné výchovy na pobočce Slezské univerzity v polském Těšíně. „Celý život zasvětil učení jiných. Pracoval především na polském gymnáziu, ale také na polské základní škole v Českém Těšíně“ stručně shrnula životopis Edwarda Kaima Anna Rusnok.

„Všichni na něho vzpomínají jako na člověka s obrovským smyslem pro humor, který byl plný elánu a životní radosti, níž dokázal nakazit všechny kolem. Byl to zkrátka učitel, jak má být. Nikoho ze svých studentů nikdy neodrazoval. I když jeho studenti výtvarné a hudební výchovy neměli dostatek nadání, vždy mohli počítat s jeho podporou a dobrým slovem, pro které nešel nikdy daleko. Ti studenti, ve kterých byla alespoň špetka talentu, mohli spoléhat na jeho laskavost a osvícené vedení k úspěchu“ připomněla.

„Rozděluji umělce do dvou skupin“ prohlásila Anna Rusnok, než se ujala hodnocení výtvarné tvorby Edwarda Kaima. „Jednu skupinu tvoří revolucionáři, kteří boří všechno stávající, tvoří nové proudy. Ve druhé skupině nalezneme ty, kteří přichází po nich, pozorně se kolem sebe rozhlížejí a ve všem hledají harmonii, pořádek a krásu. Svými postřehy se pak dělí s okolím, se všemi, kteří chtějí obdivovat jejich umění. K těm druhým patřil bezesporu Edward Kaim.“

„Jeho malířství to jsou především akvarely, olejomalba, krajinky, zátiší a květiny. Malování akvarelem je nesnadné, jelikož vyžaduje reflex, rozhodování, rychlost. A Edward Kaim všechna tato kritéria dokonale splňoval,“ ohodnotila jeho tvorbu.

„Co se týče olejomalby, tak tady se dá opravovat a přemalovávat. Ale i v této oblasti nalezneme v jeho malířství vlastnosti, které měl v přemíře, a které mohl rozdávat, dělit se nimi s ostatními lidmi: radost ze života, nadšení z okolního světa – světa, který nechtěl bourat, akceptoval jej. Maloval nejenom okolní krajinky, ale také výjevy, které spatřil na svých cestách po Evropě“ shrnula Anna Rusnok.

V druhé části večera na Edwarda Kaima zavzpomínali bývalí spolupracovníci a studenti, kamarádi a příbuzní. Jejich povídání bylo doplněno vystoupeními hudebního tria. Více o této akci v zářijovém čísle „Zwrotu”.