zwrot.cz

Březen252021

Kulturní život obce tvoří polští dobrovolníci. Rozhovor se starostkou Ropice Uršulou Waniovou

ROPICE / Obec Ropice má 1 486 obyvatel, z nichž polskou národnost uvedlo podle posledního sčítání 359 osob. Se starostkou Ropice Uršulou Waniovou hovoříme o tom, jak se žije a pracuje v obci, kde vedle sebe žijí Češi a Poláci, a děti chodí společně do česko-polské školy. Jaké to je být starostkou obce, kde žije tak početná menšina? Polská menšina v naší obci existuje historicky. Bývala to kdysi dokonce většina. Teď tomu někteří nerozumí, protože neznají historii. A právě tato neznalost dějin je často příčinou toho, že názory mladé generace na práva menšin a obecně na menšiny jsou různé. Způsobují také nedorozumění, nicméně existence polské menšiny je pro obec velkým přínosem. To znamená, že chybí regionální historické vzdělání. Určitě. Bez znalosti historie někteří lidé vysvětlují věci po svém, někdy chybně. Myslím si, že každý by si měl uvědomit, že tradice polské menšiny jsou zde dlouhé a historické. A jak vypadá spolupráce obce se zástupci této polské menšiny? Velmi dobře. Od počátku…

Březen242021

Mluvili o pocitu spojení se zemí předků

"Je nás málo, je nás hodně... O pocitu spojení se zemí předků." Tak byl naznán první diskusní panel ze série tří setkání: "Stálost a proměnlivost. Nevejdeš dvakrát do stejné Olzy." Prof. Dr. Tadeusz Siwek z Ostravské univerzity a prof. Dr. Jerzy Nikitorowicz z Univerzity v Bialystoku diskutovali o pocitu identity příslušníků národnostní menšiny. Setkání pořádané Ministerstvem zahraničních věcí Polské republiky spolu s Polským velvyslanectvím v Praze a Generálním konzulátem Polské republiky v Ostravě vedl Tomasz Wolff, šéfredaktor „Głosu“. Wolff, který vedl diskusi, se v úvodu odvolával na statistiky počtu Poláků v našem regionu na základě sčítání lidu ze stoleté historie tzv. Zaolší. Zeptal se také, zda by sčítání lidu nemělo být prováděno častěji než jednou za 10 let, protože po několika letech se tyto údaje již mohou lišit. Profesor Siwek potvrdil, že takové návrhy byly, ale ukázalo se, že technicky je těžko proveditelné. Tadeusz Siwek poukázal na trend, že 25 % občanů RC v předchozím sčítání neodpovědělo na otázku týkající se…

Březen222021

Věra Palkovská: Soužití národností je o kultuře, zvycích a tradicích

V Třinci v roce 2011 žilo 36 263 obyvatel. V rámci sčítání lidu jich 22 093 uvedlo českou národnost. K jiné než české národnosti se hlásilo 7 692 osob, dalších 6 478 osob neuvedlo žádnou národnost. Nejvíce, 4 868 lidí se přihlásilo k polské národnosti, 931 osob ke slovesnké, 495 ke slezské. Kromě toho v Třinci žijí mj. lidé romské, maďarské, ukrajinské, řecké, vietnamské národnosti. O soužití tolika národnosti jsme si povídali s primátorkou města Věrou Palkovskou. Prospívá Třinci to, že zde žije tolik národností? Určitě ano. Velmi obohacují město, protože soužití národností u nás je hlavně o kultuře, o zvycích, tradicích. A když vezmeme, že žijeme v blízkosti hranic, tak je to naprosto logické. Vždycky také platilo, že láska nezná hranic. Pro mě je hodně důležité to, aby mladí lidé byli vychovávání v duchu spolupráce, komunikace. Například velkým plusem naší tělocvičny, nebo spíš sportovního centra na Nádražní ulici, je to, že se tam potkávají děti polské a české národnosti a učí se společně žít.…

Březen222021

Sčítání lidu se týká i cizinců

Při Sčítání 2021 mají povinnost se sečíst také všichni cizinci, kteří jsou v rozhodný okamžik, tedy o půlnoci z pátku 26. března na sobotu 27. března, přítomní na území České republiky. Sčítání se tak dotkne skoro 635 tisíc osob s cizím státním občanstvím s výjimkou diplomatů a těch, kteří budou v České republice pobývat méně než 90 dnů. Formulář tedy nemusí vyplňovat zahraniční turista ani příbuzný, který je zde na návštěvě po dobu kratší tří měsíců. Naopak například zahraničního studenta programu Erasmus se již sčítání týká. Sčítání proběhne primárně online. „K přihlášení do elektronického sčítacího formuláře na webu scitani.cz nebo v mobilní aplikaci Sčítání21, která bude od 27. března dostupná ke stažení na Google Play či App Store, lze použít platné osobní doklady vydané Českou republikou cizincům,“ říká Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ. Mezi tyto doklady patří např. dlouhodobé vízum, povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu, pobytová karta rodinného příslušníka občana EU nebo průkaz o povolení k pobytu pro cizince. Je také možné použít…

Březen222021

Před 160 lety došlo k otevření první polské školy v Lyžbicích

LYŽBICE / Když ještě v Lyžbicích, které jsou od roku 1946 součástí Třince, nebyla škola, děti místních katolíků chodily do školy u kostela ve Vendryni, zatímco evangelické se učily ve Vendryni a Oldřichovicích. První škola v Lyžbicích V roce 1860 si lyžbičtí evangelíci, kteří tehdy tvořili v obci většinu, schválili na obecním zasedání výstavbu vlastní školy. Po obdržení potřebného povolení a shromáždění nezbytných finančních prostředků pomocí sbírek, se 17. června 1861 konala slavnost položení základního kamene. Náklady na stavbu hradila obec. Již v polovině října téhož roku začalo v nově postavené školní budově vyučování. Ještě předtím se uskutečnilo její posvěcení. Slavnostního obřadu se zúčastnilo mnoho lidí z širokého okolí. Jednalo se o utrakvistickou školu, kde v nižších třídách vyučování probíhalo v polštině, zatímco ve vyšších ročnicích v němčině. Původně to byla škola církevní evangelická, za několik let získala status veřejné. Uvnitř se nacházela třída a byt pro učitele, kterým se stal Jan Gabryś starší. Jan Gabryś starší Jan Gabryś starší…

Březen212021

Rodinné dědictví. Orlová v objektivu Jana Cymorka

V domácím archivu Marie Cymorkové z Českého Těšína je skutečný poklad pro milovníky Orlové. Je to série fotografií zobrazujících Orlovou v zimní scenérii. Pořídil je v roce 1965 Jan Cymorek, zesnulý manžel paní Marie. Orlová byla rodným městem paní Marie. Tam se narodila v domě nedaleko gymnázia a tam také strávila dětství a mládí. Po otcově smrti v roce 1944 žila se svou matkou mimo jiné v centru, na hlavní ulici, poblíž lékárny a naproti nemocnice. Orlova byla jejím domovem až do konce 60. let, kdy se s manželem přestěhovala do Českého Těšína. "Když jsme se brali s manželem, žili jsme tři roky v Orlové. Pak jsme se museli přestěhovat. Manžel pracoval v Bohumíně a poté ve VUHŽ (Výzkumný ústav hutnictví železa) v Dobré. Já jsem pracovala v Karviné. Bohužel v té době odstranili železnici v Orlové a už nebylo možné se nikam dostat. Proto jsme se museli přestěhovat do Českého Těšína, abychom mohli dojíždět do práce. Byly tu i polské školy,“…

Březen172021

Strážníkům v Havířově pomáhá moderní aplikace rozeznávající registrační značky

HAVÍŘOV / Městským strážníkům v Havířově ulehčuje práci nová aplikace s prvky umělé inteligence. Jedná se o nativní mobilní aplikaci FTT ALPR (Automatic License Plate Recognition) pro OS Android, která lustruje registrační značky vozidel nasnímané na ulici. Je napojena na informační systém MP Manager, který slouží k vedení agendy Městské police Havířov. „Funkce aplikace se spouští v mobilním telefonu, čímž se uvede do provozu kamera. Ta snímá registrační značky zaparkovaných vozidel, které se automaticky ukládají a zobrazují na boku aplikace. Jakmile aplikace přestane načítat, můžeme procházet registrační značky načtené v mobilu,“ uvádí ředitel Městské policie Havířov Bohuslav Muras. Dodává, že načtené značky jsou podkresleny barevně. Zelená barva znamená, že vozidlo je v pořádku, oranžová, že vozidlo již bylo městskou policií řešeno a ukáže se historie záznamů. Červená barva označuje vozidlo v pátrání Policie České republiky. Aplikace se nejčastěji používá v nočních hodinách na vozidla v pátrání a v denních hodinách v případě špatně zaparkovaných vozidel. „Aplikaci má strážník k dispozici v mobilním telefonu. Vše…

Březen162021

Městská knihovna v Českém Těšíně připravila online pohádku pro nejmenší

ČESKÝ TĚŠÍN / Městská knihovna v Českém Těšíně připravila překvapení pro nejmenší čtenáře. Jedná se o druhé představení divadla Kamishibai, tentokrát v polštině. Pohádka je prezentována tradiční japonskou technikou vyprávění pomocí barevných ilustrací (kamishibai). Tentokrát knihovnici vybrali knihu "Tata v síti", kterou v polštině vypráví František Szymczysko. "Máme několik knih, které se nám opravdu líbí, a hledali jsme jednu, která nám nyní umožní oslovit nejmladší čtenáře během pandemie. Kniha "Táta v síti" se nám líbila hlavně proto, že jsme ji mohli použít v divadle kamishibai a prezentovat ji čtenářům jiným způsobem,“ říká František Szymczysko. Kamishibai je vypravěčská technika, která využívá dřevěné divadlo, ve kterém jsou prezentovány ilustrace z knihy, a mluvené slovo je pouze doplňkem těchto obrázků. "Doporučujeme vám sledovat naše facebookové stránky, kde brzy přijdou další pohádky," dodává František Szymczysko.

Březen142021

V městské sportovní hale se bude očkovat proti koronaviru

HAVÍŘOV / Ve velkokapacitní očkovací centrum se promění Městská sportovní hala Slávie v Havířově. Budova na ulici Astronautů je momentálně z důvodu protiepidemických opatření nevyužitá. V následujících měsících ale sehraje důležitou roli v boji proti pandemii koronaviru. Od pondělí 22. března se z ní stane velkokapacitní očkovací centrum. V provozu bude každý všední den. Pracovat zde bude postupně až 9 vakcinačních týmů, které budou tvořeny zdravotními sestrami a dohlížejícími lékaři, kteří se rekrutují nejenom z havířovské nemocnice, ale i z řad soukromých specialistů. Administrativní pracovníky zajistila nemocnice v Havířově ve spolupráci s magistrátem města. „Velkokapacitní očkovací centrum v našem městě je nezbytné ke zvládnutí pandemie, která nás trápí už řadu měsíců. Dává nám naději, že bychom se už v blízké budoucnosti mohli vrátit k normálním životům,“ uvedl primátor města Havířova Josef Bělica. Ředitel havířovské nemocnice Norbert Schellong dodal, že cílem je během 5 až 6 měsíců proočkovat maximální počet obyvatel města a okolních obcí. Z evidence obyvatel vyplývá, že počet obyvatel vhodných…

Březen102021

Dnes je 60. výročí jevištního debutu Haliny Pasekové

ČESKÝ TĚŠÍN / Halina Branna-Paseková je herečkou Polské scény Těšínského divadla od roku 1960. Přesně 10. března 1961 ji diváci Těšínského divadla poprvé viděli na jevišti při premiéře představení Královna předměstí. Halina Paseková hrála Služebnou Marii. V roce 1965 absolvovala hereckou fakultu AST im. S. Wyspiańskieho v Krakově. Za více než 60 let se objevila v Polské scéně ve 225 premiérách. V roce 2019 jí ministr kultury a národního dědictví Polské republiky udělil Bronzovou medaili za zásluhy o kulturu – Glorii Artis. Zajímavostí je, že hra, ve které Halina Paseková debutovala, byla poslední premiérou Polské scény Těšínského divadla v sále hotelu Piast, než se divadlo přestěhovalo do nové divadelní budovy v Ostravské ulici. (indi)

Březen092021

Rozhovor. Každý jazyk, který se naučíme, nabízí jiný pohled na realitu kolem nás

Rozhovor s Darkem Jedzokem o mnohojazyčnosti, mateřském jazyce a Mauglího syndromu. Jak dlouho žiješ v zahraničí? Otázkou je, co to znamená v zahraničí, protože jsem se narodil v České republice a než jsme odjeli do Austrálie, žil jsem téměř deset let v Těšíně. To bylo také v zahraničí. V Austrálii žijeme s ženou téměř 5 let. Kolik znáš jazyků? Polštinu, češtinu a angličtinu. Slovenštinu pasivně. A který jazyk je tvůj první jazyk? Nářečí. Na jaké úrovni znáš angličtinu? Nedávno jsem dělal testy a vyšlo, že moje znalost angličtiny je na úrovni těsně před rodilým mluvčím. Angličtinu používám v práci, snažíme se také aktivně dostat mimo okruh našich přátel, kteří jsou Poláci, Češi a ... Brazilci. Zde s tím má mnoho Poláků problém – jsou pouze ve své vlastní komunitě a nemají možnost učit se anglicky. Takže to není tak, že nemáte příležitost mluvit s někým polsky nebo česky? Ne, protože Austrálie je země imigrantů, mnoho je zde lidí…

Březen092021

Polská škola v Horní Suché má pro své žáky zajímavou nabídku

HORNÍ SUCHÁ / Na polské základní škole v Horní Suché začala tento týden virtuální družina pro žáky 1. až 5. ročníku. Děti se mohou setkat online a užít si zajímavé úkoly a zábavu. "Jedná se o hodiny, ve kterých se žáci mohou setkat s kamarády a dělat něco společně, učit se správnou polštinu, vysvětlovat význam obtížných slov v polštině, řešit hádanky, křížovky atd. Pokud budou mít děti zájem, můžeme také dělat výtvarné práce," vysvětluje Beata Grzebień, vychovatelka v družině. Virtuální družina není povinná a je zdarma. "Nabízíme aktivity pro děti v době pandemie, kdy nemohou chodit na kroužky, ani se setkat s kamarády. Během hodin online, které jsou povinné, nemají čas si spolu povídat, a kontakt s vrstevníky je velmi důležitý, takže jim to chceme umožnit prostřednictvím virtuální družiny,“ vysvětluje Beata Grzebień.

Březen082021

Vyšlo nové album s varhanní hudbou bratrů Karola a Adama Hławiczků

"Szczęśliwe utwory" od Karola a Adama Hławiczků zařadila do svého repertoáru paní Ewelina Bachul-Cienciała. Dvojalbum nahrála na varhanách v Ježíšově kostele v Těšíně, v místě, kde oba skladatelé poznávali možnosti tohoto největšího nástroje. Stojí za zmínku, že právě z iniciativy Karola Hławiczky byl po první světové válce pro tento chrám zakoupen nový nástroj Wilhelma Sauera, který tam stojí dodnes. Bratři Hławiczkové, působící v Těšínském Slezsku, byli varhaníci. Karol Hlawiczka byl kromě umělecké činnosti také muzikologem. Součástí alba je také booklet, v němž dílo Hławiczků přibližuje prof. Julian Gembalski a umělce a historické pozadí popisuje skladatel Ryszard Gabryś. Písně jsou v duchu pozdního romantismu a téměř všechny jsou plodem inspirace náboženskými písněmi. Album otvírá Preludium a fuga „Hejnał wszyscy zaśpiewajmy” Karola Hławiczky a končí „Dziękujmy Bogu wraz” („Nun danket alle Gott”) Adama. Proč se písně bratrů Hławiczků objevily na albu mladé umělkyně? „Vždycky jsem byla přesvědčena, že bychom se měli starat o svou kulturu, takto jsem byla vychovávána. Prof. Gembalski, u kterého jsem…