Zemřel Stanislaw Zahradnik, významný historik a aktivní společenský činitel

Dostali jsme smutnou zprávu. Ve věku 91 let včera zemřel PhDr Stanislaw Zahradnik CsC, historik, zasloužilý aktivista, chodící encyklopedie Zaolší, dlouholetý spolupracovník naší redakce. Jeho blízkým vyjadřujeme hlubokou soustrast.

Pohřeb se uskuteční v pátek 10. listopadu ve 13 hodin v evangelickém kostele v Třinci.

Takto Zahradnika na stránkách časopisu Zwrot popsal Kazimierz Jaworski. Článek vyšel v roce 2012 u příležitosti 80. narozenin Stanisława Zahradnika:

26.4. 1932 se v Kojkovicích narodil Stanislav Zahradnik, známý historik a společenský aktivista v Zaolší. Vzdělával se v Kojkovicích, Třinci, Českém Těšíně (v roce 2008 vydal publikaci s názvem Minęło 55 lat na téma jeho středoškolských let 1945-1951) a v Praze na Filozoficko-historické fakultě Univerzity Karlovy v letech 1951-1956. V roce 1967 obhájil titul Csc (kandidát historických věd), o rok později titul PhDr (doktor filozofie).

Po celý svůj profesní život (1956-1992) pracoval jako vedoucí podnikového archivu Třineckých železáren. Byl také spoluzakladatelem (1969) a řadu let vedoucím prvního v Československu hutnického muzea v Třinci a následně autorem řady prací o historii třineckých železáren a hutnictví. Např: Třinecké železárny v 19. století, Opava 1961, Třinecké železárny. Období Báňské a hutní společnosti 1906-1938, Praha 1969, Ruch zawodowy w Hutě Trzynieckiej, Třinec 1971 (v polské a české verzi), Průvodce po Podnikovém archivu Třineckých železáren VŘSR, n.p. Třinec, Třinec 1984 aj.

Historik, sportovec, společenský aktivista

Zájmy a angažovanost Stanislawa Zahradnika v různých oblastech výzkumu, kulturního, sportovního a společenského života jsou velmi široké. Byl aktivním členem místní skupiny SMP, vedoucím Kółka Sokoła. Působil také jako předseda a místopředseda Místní skupiny Polského kulturně-osvětového svazu v Kojkovicích, kde také psal kroniky. Po roce 1966 se angažoval jako člen výboru MK PZKO v Třinci na Terase a Hlavního výboru PZKO. V letech 1992-2006 uspořádal svazový archiv a sestavil kroniku Hlavního výboru PZKO za období 1986-1992. Byl také zakladatelem (1965) a s přestávkami do roku 2007 předsedou Sekce historie regionu Hlavního výboru PZKO.

Kromě toho zpíval v gymnaziálním pěveckém sboru, chrámovém sboru, pěveckém sboru PZKO, Mužském kvartetu Piechaczek, Polském pěveckém souboru HUTNIK aj.

Měl k dispozici takříkajíc dvě pracoviště – v huti v prostorách archivu a soukromě doma, původně ve čtyřpokojovém bytě, od roku 2009 už jen ve dvoupokojovém. Stalo se tak poté, co byla velká část sbírky předána knihovně Książnica Cieszyńska a Dokumentačnímu centru Kongresu Poláků.

Stanisław Zahradnik shromáždil v průběhu 50 let obrovské množství historického materiálu dokumentujícího zejména dějiny Zaolší. Jedná se o přibližně 4 500 tištěných svazků, asi 350 kusů různých ročenek, kalendářů, asi 250 titulů novin a časopisů a asi 1 000 pracovních tisků ( složky, programy, pozvánky apod.). Dále desítky kronik, deníků, vzpomínek, fotografií apod. S tímto materiálem samozřejmě pracoval, využíval jej podle potřeby, ale také jej dával k dispozici zájemcům a rád poskytoval odborné rady.

Více než tisíc publikací

Vědecká a badatelská činnost třineckého historika je rovněž obrovská. Vlastní bibliografie autora, sestavená komplexně – chtělo by se napsat s pedantskou přesností – od roku 1954 do roku 2010, obsahuje 986 položek, a dnes se bude pohybovat v mezích tisíce knižních publikací, autorských studií v kolektivních publikacích, větších či menších článků apod. Tato bibliografie se vejde na 90 stran počítačového zápisu a je další bibliografickou položkou.

Abychom byli konkrétnější, ve sledovaném období se jedná až o 57 knižních položek, z toho v polštině (36) a češtině (21), 138 studií v kolektivních dílech, 563 článků v tisku a kalendářích, 227 nepublikovaných položek (strojopisy a počítačové dokumenty) atd. Tento počet se vlastně neustále mění, protože autor pokračuje v psaní článků a publikací. Je třeba zdůraznit, že veškerá tato tvůrčí činnost, dokonce i publikace o ocelárnách, neměla nic společného s jeho pracovními povinnostmi.

Tato bibliografie může usnadnit práci badatelům Těšínského Slezska nebo práce samotného historika.

Kromě knižních publikací publikoval historik Stanisław Zahradnik několik set tiskových materiálů, mimo jiné v Třineckém Hutniku, Głosu Ludu, Zwrotu, Kalendáři Zwrotu a Slezských kalendářích, v Polsku v Cieszyńském, Beskidzkém, Ustrońském kalendáři aj.

Kdybych chtěl zaznamenat všechny, podle mého názoru, důležité tituly (knihy a studie) třineckého historika, musel bych si z uvedené bibliografie stáhnout spoustu materiálu. Několik věcí je zde však třeba připomenout: Zaolziańskie ofiary okupacji hitlerowskiej w byłych powiatach czeskocieszyńskim i frysztackim 1939-1945, Opole 1988; Czasopiśmiennictwo w języku polskim na terenach Czechosłowacji w latach 1848-1938, Opole 1989; Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991, Trzyniec 1991; wraz z Markiem Ryczkowskim Korzenie Zaolzia, Warszawa-Praga-Trzyniec, 1992; Materiały do bibliografii dorobku twórczego Polaków na Zaolziu 1919-2004, Opole 2007; Obrázky z minulosti Třince / Obrazki z przeszłości Trzyńca, Wędrynia 2011.

Stanisław Zahradnik také sestavil několik monografií našich obcí na Zaolší. Tuto řadu zahájil publikací Kojkowice. Monografia mojej wsi rodzinnej, Třinec 2006; vyšly i dvojjazyčné polsko-české verze: Líštná včera a dnes 1295-1995. Jednosvazková kniha vydaná u příležitosti 700. výročí založení obce, Leszna Dolna 1995, ve spolupráci s Oskarem Lancem; Ropica – wioska cieszyńska, Ropice 2004.

Ve frontě na tisk

Zajímavé jsou také podklady, tj. materiály zpracované v počítačové verzi a čekající na příležitost (finance na tisk): Poláci na Zaolší v historii, statistice a dokumentaci (236 stran); Zajímavosti z minulosti Třineckých železáren 1839-1989. Historie, statistika, dokumentace (67 stran); Polská komunita na Zaolší a její předchůdci (100 stran); Podklady pro monografii Třinec v kompaktních publikacích, periodikách, kronikách a dokumentaci (85 stran); Poláci ze Zaolší v nejvyšších zákonodárných orgánech Československa, České republiky a Polska 1919-2007 (129 stran); Bystřice minulost a současnost. Obrázky z historie a dokumentace (129 stran).

To vše za jeden život jubilanta. Dosavadní tvorba Stanisława Zahradnika rozšiřuje naše znalosti o zemi, v níž se nám poštěstilo žít. Tento v podstatě monotematický počin (Zaolzie a polskost Zaolzia) je zkoumán a prezentován ve více aspektech naší rozmanité reality. Obohacuje naše znalosti o kousku této země a zároveň signalizuje některé historické skutečnosti, které dosud nebyly plně prozkoumány. Je užitečný pro všechny zájemce o naši minulost, ale především pro historiky.

Pokud se někdy v budoucnu najde historik, který bude chtít zpracovat dějiny této země objektivně, tj. komplexně, najde v díle Stanisława Zahradnika téměř vše, v každém případě velké množství informací o polském aspektu (…) této současnosti.

Zaolzie, to nejsou jen Poláci, kteří zde žijí od nepaměti, to je také přítomnost Němců, Čechů a dokonce i Židů, někdy komplikované soužití těchto národů, náboženství, politických frakcí, asimilace, změny národnosti atd.

Takový předpokládaný historik by měl k dispozici zde citované dílo Stanisława Zahradnika, ale také již bohatou produkci současných historiků Zaolší, ale i českých a polských historiků na této straně hranice.

(„Zwrot“, 4/2012, s. 28-30)