ČESKÝ TĚŠÍN / V Polském centru Kongresu Poláků v ČR, které se nachází v sídle Polského kulturně-osvětového svazu v Českém Těšíně, se uskutečnilo setkání zástupců polské menšiny v ČR s Výborem expertů Evropské charty regionálních nebo menšinových jazyků.

Hlavním účelem tohoto setkání bylo monitorování podmínek života polské menšiny a posouzení dodržování jejích práv v souladu s evropským právem a dokumenty přijatými Českou republikou, jako je Charta regionálních nebo menšinových jazyků a Rámcová úmluva na ochranu národnostních menšin.

Do Českého Těšína přijela delegace ve složení prof. Gerard-René de Groot z Nizozemska, místopředseda Výboru expertů Rady Evropy, prof. Nataša Gliha Komac ze Slovinska a prof. Mahulena Hofmannová z České republiky. Polskou menšinu zastupovali místopředsedové Kongresu Poláků v ČR – Jozef Szymeczek a Tomáš Pustówka, Helena Legowicz – předsedkyně Polského kulturně-osvětového svazu v ČR. Pedagogické centrum pro polské národnostní školství zastupovaly Barbara Kubiczek a Marcela Siemińska.

Průběh setkání

Během dvouhodinového jednání představitelé polské menšiny v krátkých vystoupeních prezentovali situaci polské menšiny v České republice s přihlédnutím k takovým oblastem, jako je školství, média a kulturní aktivity. Po představení vybrané oblasti činnosti polské menšiny kladli členové výboru doplňující otázky k otázkám, které je zajímají. Zástupci polské menšiny poukázali na problémy, s nimiž se potýkají v jednotlivých diskutovaných oblastech, a na otázky, které jsou z hlediska polské menšiny důležité. Jednání probíhalo v českém jazyce, který byl členům výboru tlumočen do angličtiny dvěma tlumočníky, kteří se střídali.

V úvodu jednání Barbara Kubiczek informovala o situaci polského školství v České republice. Informovala Výbor, že v Zaolší je 32 mateřských škol, 10 devítiletých základních škol, 14 základních škol s pěti ročníky, v nichž se v polském jazyce učí celkem 3 283 žáků. Poznamenala, že kromě výuky polského jazyka je v učebních osnovách škol s polským vyučovacím jazykem kladen důraz na studium polského zeměpisu, dějin a kultury. Barbara Kubiczek se dále věnovala rozsahu činnosti Pedagogického centra.

Komise expertů se následně dotázala, zda mají polské školy v České republice problém s nedostatkem učitelů přírodovědných předmětů v polštině. Zástupce Pedagogického centra odpověděla, že učitelů je nedostatek, ale problém se řeší zaměstnáváním jednoho učitele na několika školách.

Polský jazyk na českých školách

Výbor se dále zajímal o to, zda je v českých školách podporován polský jazyk a kultura, zda v zemi existují odborné a technické školy, kde probíhá výuka v polštině, a zda je možné se polsky učit i mimo polské školy.

Jozef Szymeczek z Kongresu Poláků v ČR poznamenal, že české školy v regionu sice mají možnost zavést polštinu jako cizí jazyk v rámci některého z předmětů, ale nečiní tak. Stanislaw Gawlik z politického hnutí Coexistencia upozornil na nepřesné pojmenování polských škol na Zaolší. Formálně se polské školy nazývají „základní škola s polským jazykem vyučovacím“. Gawlik se ptal, proč polské školy v Zaolší nemohou mít v názvu přídavné jméno „polské“, když v České republice existují školy, které mají v názvu například „“německá“, „italská“ nebo „francouzská“?

Používání polského jazyka na úřadech

Výbor se rovněž dotázal zástupců polské menšiny v České republice, zda podle jejich názoru stát respektuje právo na používání polského jazyka na úřadech. Tomasz Pustówka uvedl, že podle jeho zkušeností se polština na úřadech nepoužívá, ačkoli to zákon umožňuje.

Stanisław Gawlik vyjádřil názor, že v České republice, v oblasti s polskou menšinou, není možnost používat český jazyk v úředních situacích. Jako příklad ukázal jednání, kterého se právě shromáždění účastnili. Uvedl, že je paradoxní, že zástupci polské menšiny musí své argumenty přednášet Výboru expertů prostřednictvím česko-anglických překladatelů, zatímco najít polsko-anglické překladatele by nepředstavovalo žádný problém.

Polská média v České republice

Dále byly diskutovány otázky týkající se polských médií v České republice. Jozef Szymeczek, místopředseda Kongresu Poláků, a Helena Legowicz, předsedkyně PZKO, představili stav polskojazyčných médií, jako jsou televize, rozhlas a tisk. Informovali, že polské redakce v českém rozhlase a televizi jsou financovány ze státního rozpočtu. Pouze upozornil, že v poslední době došlo ke snížení počtu pracovních míst v polské redakci České televize ze tří na jedno.

Na druhé straně bylo poukázáno na to, že finanční situace polskojazyčného tisku – Zwrot a Głos, jejichž vydavateli jsou PZKO a KP – je obtížnější. Prostředky na provoz redakcí jsou částečně získávány z dotací. Jozef Szymeczek upozornil, že dotace na provoz polského tisku jsou nedostatečné a že jsou vypláceny příliš pozdě. Helena Legowicz přiznala, že rozpočet v dotačních programech Ministerstva kultury ČR se za posledních dvacet let nejen nezvýšil, ale dokonce snížil. Předsedkyně PZKO dodala, že nebýt dotací z Polska, nemohl by vycházet měsíčník Zwrot. Jozef Szymeczek podotkl, že pro fungování polských redakcí by bylo lepší, kdyby dotace dostávaly jednou za tři nebo pět let, a ne – jak je tomu nyní – každý rok.

Nakonec se diskutovalo také o otázkách týkajících se pořádání kulturních akcí. Předsedkyně Helena Legowicz poznamenala, že je sice možné získat prostředky z různých dotačních programů, ale informace o přidělení prostředků přicházejí velmi pozdě, což brzdí činnost jednotlivých místních skupin PZKO. Byly také nastoleny otázky týkající se nedávného sčítání lidu v České republice.

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Walizki

REKLAMA
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach konkursu Polonia i Polacy za Granicą 2023.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego.