Regionální kalendáře Těšínského Slezska na rok 2023, včetně kalendáře „Kalendarz Śląski“

TĚŠÍN / Pravidelnou prosincovou tradicí se již stala setkání, na kterých se představují a propagují regionální kalendáře Těšínského Slezska na následující rok. Letos tomu nebylo jinak. V pátek 16. prosince odpoledne diskutovali redaktoři několika kalendářů o titulech, které vydávají.

Letos bohužel dorazilo výjimečně málo redaktorů, aby představili své publikace. Přítomna byla pouze třetina zástupců jednotlivých redakčních kolegií.

Na vině byly především povětrnostní podmínky. Mimořádně obtížný stav silnic neumožnil redaktorům kalendáře z Trojvsí ani „Beskydského kalendáře“, který pokrývá největší region a vychází v Bělsku-Bílé, dostat se do Cieszyna.

Marian Siedlaczek hovořil o kalendáři „Kalendarz ´Śląski”

Na spotkanie dotarli redaktorzy mieszkający w Cieszynie i Goleszowie. Jako pierwszy z zawartością redagowanej przez siebie publikacji zapoznał zebranych Marian Siedlaczek – redaktor wydawanego przez Zarząd Główny Polskiego Związku Kulturalno Oświatowego w Republice Czeskiej „Kalendarza Śląskiego”.

Siedlaczek mówił m.in. o artykule Czesława Krainy o tym, że w Czeskim Cieszynie miało powstać lotnisko, które to plany zniweczyła pierwsza wojna światowa czy o tekście Stanisława Kołka, który od trzech lat dostarcza niesamowicie ciekawych materiałów na tematy związane z górnictwem z okolicy Karwiny.

Setkání se zúčastnili redaktoři žijící v Těšíně a Goleszowě. Jako první seznámil přítomné s obsahem své publikace Marian Siedlaczek, redaktor kalendáře „Kalendarz Śląski“, který vydává Hlavní výbor Polského kulturně-osvětového svazu v České republice.

Siedlaczek hovořil mimo jiné o článku Czesława Krainy o plánech na vybudování letiště v Českém Těšíně, které zmařila první světová válka, nebo o textu Stanisława Kołka, který již tři roky přináší mimořádně zajímavý materiál o hornictví na Karvinsku.

Zdůraznil, že text Joanny Świby o pušce cieszynce a Jerzy Wałgovi není přetiskem její knihy na stejné téma, ale textem napsaným speciálně pro kalendář.

„Nejdůležitějším důrazem tohoto kalendáře je publicisticko-statistický výstup,“ řekl Siedlaczek. Vysvětlil, že v polském tisku na Zaolší je nedostatek publicistických materiálů. Tuto mezeru se rozhodl částečně zaplnit v kalendáři, který vydává. A tak se letos na stránkách publikace Zofia Parchańska-Puczek věnovala pocitu identity mladé polské inteligence na Zaolší.

„Kalendarz Cieszyński” je z velké části o dějinách

Dlouze se diskutovalo také o kalendáři „Kalendarz Cieszyński”. Leszek Pindur mimo jiné zmínil, že „Kalendarz Cieszyński” otevírá článek věnovaný události, která vzbudila velké kontroverze – totiž odhalení repliky hraničního sloupu v Českém Těšíně u příležitosti 100. výročí rozdělení města.

Upozornil také na velmi cenné historické texty a na skutečnost, že se redaktorovi „kalendáře“ Wojciechu ´Swięsovi podařilo získat ke spolupráci profesionální historiky, jako je mimo jiné Michael Morys Twarowski.

„Kalendarz Goleszowski” je k dispozici také v digitální verzi

O „Goleszowském kalendáři“ hovořil Tomasz Lenkiewicz. Na začátku upozornil, že papírová verze publikace ještě nevyšla z tiskáren. Ujistil však, že bude k dispozici ještě před Vánocemi.

Kalendář města Goleszów je navíc mezi kalendáři jedinečný tím, že nejenže je jeho tištěná verze zdarma, ale je k dispozici také online verze ve formátu pdf.

Diskutovalo se také o problémech vydavatelů

„Kalendarz Goleszowski” vděčí za tento stav financování úřadu obce Goleszów. Vedoucí setkání Witold Kożdoń, zaměstnanec Książnicy Cieszyńské, vyzval ostatní přítomné redaktory, aby se s publikem podělili o problémy, s nimiž se setkávají při vydávání svých periodik.

Siedlaczek přiznal, že jako redaktor má velmi pohodlnou situaci. Těší se plné důvěře vydavatele, který mu ponechává volnost při výběru témat a autorů. Nemá také problémy s distribucí značného nákladu 1 200 výtisků. Jediné, na co si stěžuje, je nedostatek zpětné vazby od čtenářů, která by mu umožnila posoudit, zda si témata vybírá správně.

Podobně je na tom i „Kalendarz Cieszyński”, který vydává Macierz Ziemi Cieszyńskiej. Pindur připustil, že časopis je šířen především mezi členy jednotlivých spolků MZC.

Více současných témat

Velká pozornost byla v diskusi věnována také kvantitativnímu poměru historických a současných témat. Bylo řečeno, že by bylo užitečné věnovat v kalendářích více pozornosti současným tématům. Diskutující poukázali na to, že pokud by v budoucnu nějaký student analyzoval kalendáře za sto let, uvědomil by si, že Těšínské Slezsko žilo pouze historií…

V Těšínském Slezsku vychází devět regionálních kalendářů

Jak zdůrazňují organizátoři setkání, v současné době je na Těšínském Slezsku vydáno devět kalendářů, a to na obou stranách řeky Olše. Jedná se o: „Kalendarz Cieszyński“, „Kalendarz Śląski“, „Kalendarz Beskidzki“, „Kalendarz Ustroński“, „Kalendarz Miłośników Skoczowa“, „Kalendarz Goleszowski“, „Kalendarz z Istebnej, Jaworzynki i Koniakowa“ a dva „Kalendarze Ewangelickie“ – vydávané na polské a české straně hranice.

Ve všech najdete přístupně napsané eseje o místní historii, vzpomínky, literární díla (i v nářečí), texty zabývající se současnými problémy a otázkami. Jsou představeny zajímavé osobnosti, významné události, místní organizace a instituce. Nechybí krásné fotografie, archivní i současné.

Záznam z tohoto setkání si můžete poslechnout

Záznam setkání se všemi projednávanými kalendáři si můžete poslechnout zde:

(indi)