Svěcení chléba, vody a soli. Dnes je svátek sv. Agáty

Dnes si katolická církev připomíná sv. Agátu. V tradiční kultuře Těšínského Slezska to byl den, kdy byly světilo chléb, voda a sůl.

Mezi horaly ve Slezských Beskydech byla svatá Agáta (5. února) uctívána jako ochránkyně před živly. V tento den se v katolické církvi světily chléb, sůl a voda. Agátová (hátová) voda a chléb mají moc odvrátit živly, nejen bouře, ale i povodně a požáry.

Aby člověk zahnal bouři, musel vyjít ven, pokropit agátovou vodou ve směru blížící se bouře a pokřižovat se znamením kříže.

Při požáru se do ohně hodilo hrst soli. Do ohně se také házel chléb pokropený vodou, zejména pokud šlo o požár, který vznikl od blesku.

Sůl svaté Agáty se také házela do jámy při kopání studny nebo jejím čištění, aby se zajistila čistota a dobrá kvalita vody.

Když hrozila povodeň, agátová voda vlévaná do řeky nebo potoka měla spolu s modlitbou zajistit pokles hladiny vody.

Agátin chléb se bral na cesty jako ochrana před neštěstím. Dával se také do myších děr, aby vyhnal myši a zajistil krásné brambory.

Rčení z Těšínského Slezska (včetně pranostik) týkající se svaté Agáty:

• Chlyb świętej Agaty bróni od ognia chaty.
• Gdy świętej Agaty, to wyłazi mucha spod chaty.
• Jak święto Agata po błocie brodzi, w Zmortwychwstani chłop po lodzie chodzi.
• Sól świętej Agaty bróni od ognia chaty.

Text na základě:

1. Krystyna Kwaśniewicz, Zwyczaje doroczne polskich górali karpackich, Bielsko-Biała, 1998.
2. Krystyna Kwaśniewicz, Zwyczaje i obrzędy doroczne, Etnografia Polska, T. XXVIII, Zeszyt 1, Wrocław 1984.
3. Jan Szymik, A gdy będzie słońce i pogoda (Ludowe prognostyki pogody ze Śląska Cieszyńskiego), Czeski Cieszyn 1989.
4. Jan Szymik, Doroczne zwyczaje i obrzędy na Śląsku Cieszyńskim, Czeski Cieszyn-Wrocław 2012.