HORNÍ SUCHÁ / Je známo, že Zaolší je plné folklóru. V drtivé většině se soubory, a tedy i akce, vztahují k goralskému folklóru. Méně viditelné jsou iniciativy odkazující na hornické tradice. Existuje však jedna taková akce, která se od svého vzniku těší velkému zájmu. Přestože na Fedrování s folklorém v Horní Suché nechybí goralské soubory, nezapomíná se ani na hornické tradice.

Letošní program byl ve srovnání s předchozími ročníky skromnější, i přesto Dělnický dům v Horní Suché byl minulou sobotu zaplněn do posledního místa – vyprodáno bylo více než 200 vstupenek.

Jak se na Fedrování s folklorém sluší, lidové setkání zahájila hornická dechovka. Horníci ve slavnostních uniformách a s prapory v rukou slavnostně pochodovali středem sálu, aby před pódiem zazpívali hornickou hymnu.

Celý večer vedla v nářečí Anna Bangoura, které to v těšínském kroji moc slušelo. Těsně před vystoupením první kapely pronesl projev starosta Horní Suché Jan Lipner, který poděkoval za uspořádání akce a vyjádřil naději, že hornické tradice nezaniknou, i když doly už tu budou brzy minulostí.

Hostitelé se představili jako první

Kvůli pandemickým omezením se změnila podoba akce – místo tradiční hostiny a vystoupení uprostřed sálu se kapely a soubory představily na pódiu před publikem sedícím na židlích. To však nebránilo živému přijetí dění na jevišti.

Jako první vystoupil Taneční souborSuszanie s tanci z Těšínského Slezska. Na pódiu ten večer vystoupila kapela Šmykňa z Ostravy, která předvedla slovenské písně. Cimbálová muzika Moravia, která doprovázela mladou sólistku s křišťálovým hlasem, sklidila bouřlivý potlesk. Na pódiu vystoupil také hornický dechový orchestr Mix Orchestra z Lubomie. Taneční divadlo BUFO z Prahy rozesmálo publikum krátkými tanečními etudami, které vyjadřovaly humorný pohled na folklor a lidovou tematiku v širokém slova smyslu.

Energické vystoupení hvězdy večera

Hvězdou večera byl Poddukelský umelecký ľudový súbor (PUĽS)  z Prešova. PUĽS navštívil Horní Suchou již před několika lety a potěšil publikum fantastickým vystoupením s písněmi a tanci Rusínů z východního Slovenska.

PUĽS tentokrát rozehřál i publikum. „Vždycky říkáme, že je to jeden z nejlepších souborů, které jsme kdy v Suché měli. Obecně je to jeden z nejlepších souborů na Slovensku. Vše, co dělají, je na plně profesionální úrovni,“ řekla Mariola Weiserová z MS PZKO Horní Suchá.

Sobotní přehlídku uspořádala Obec Horní Suchá a Místní skupina PZKO Horní Suchá. „Od samého počátku se na organizaci akce významně podílela obec. Již léta spolu úzce spolupracujeme v mnoha oblastech, takže ke spolupořádání tak zajímavé akce nebylo třeba nikoho přemlouvat,“ dodala Mariola Weiser.

Jde také o to, zavzpomínat si

Fedrování s folklorem je nejen pro milovníky folkloru, ale i pro ty, kteří chtějí potkat přátele, které už dávno neviděli. Paní Jadwiga Makówka a její dospělé dcery Magdalena a Agata přijíždějí do Fedrowani každý rok. „Dcery tančily v souboru „Suszanie“. Nyní v souboru tančí moje vnučka. Je to velmi pěkná akce na vysoké úrovni. Letos má jiný charakter. V předchozích letech byly stoly, u kterých se sedělo, a nyní se kvůli covidu koncept změnil. V předchozích letech se po vystoupeních konala velká oslava, na které tančili všichni, členové kapely i diváci,“ vzpomíná Jadwiga.

„Jezdí sem kolegové z Těšína a Jablunkova. Je to také o tom, setkat se a zavzpomínat. Když se rozhlédnu po sále, vidím spoustu lidí, se kterými jsem kdysi tančila,“ dodává Magdalena.

Svou přítomností akci poctily generální konzulka Izabella Wołłejko-Chwastowicz a konzulka Edyta Wodzyńska-Andreewa. Přítomni byli také Andrzej Feber, senátor České republiky, Stanislaw Folwarczny, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, a Boguslaw Niemiec, náměstek primátora Havířova. Z polské strany byl Czesław Burek, starosta partnerské obce Lubomia.

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Těrlické Filmové léto

REKLAMA
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego