Stojí lenost za českou tolerancí a proč se (ne)máme rádi?

Začátkem týdne jsme informovali, že Mariusz Szczygieł se stal držitelem Literární ceny NIKE. Mariusz Szczygieł navštívil Těšín v roce 2012, a jeho návštěvu popsala Dorota Havlíková. 

Mariusz Szczygieł navštívil Těšín v roce 2012 spolu s Pavlem Trojanem, zaměstnancem Polského institutu v Praze. 

V rámci tradičního diskusního salonu Bez stereotypů: Češi a Poláci o sobě navzájem tehdy hovořili o rozdíle ch mezi našimi národy. Na Zamku Cieszyn byl také na otevřen honorární konzulát  Svobodné republiky Žižkov. 

– Češi jsou tolerantní, protože netolerance je spojená s úsilím, a Češi mají rádi svůj klid, klídeček, pohodičku – konstatoval Mariusz Szczygieł. Zároveň připomněl, že Češi jsou také národem, který umí žertovat ze sebe sama, svých vad a neřeší, a to ironicky a veřejně. Podle něj Poláci nikdy tímto způsobem nebudou ke svým vadám přistupovat. 

– Je to sebeobrana proti rakousko-uherské nadvládě, která v nás dodnes přetrvala. Pokud si ze sebe děláme legraci, cítíme se bezpečně, protože nám v tomto ohledu už nikdo nemůže ublížit – vysvětlil Pavel Trojan, který sám sebe nazýval polonofilem.

Pánové tehdy hovořili s nemalým publikem o tom, proč Poláci znají v Čechách zajímavé místa někdy lépe, nežli samotni Češi, proč milují českou literaturu a film, a proč Češi polskou kulturu zrovna nemusí. Hovořili rovněž o své cestě, jak se stali pozorovateli a milovníky druhého národa.  .

– Český jazyk mi způsobuje duševní orgasmus. Když si volám taxík, a v telefonu slyším ženský hlas z centrály jak říká: Pane Stehlík, taxík hned přijede, v mých uších to zní jako krásná hudba – přiznal polský reportér a autor bestselerů  Gottland a Udělej si ráj.

 – Pro všechny jsem čechofil a mnozí si také myslí, že jsem milovníkem piva a zakouřených českých hospod. V reálu jsem spíše francouzský pejsek, mám rád dobré víno a místa bez cigaretového kouře. Nejsem propagátorem Česka, jsem pouze reportérem, který zachytil obraz české země a její obyvatel z úhlu pohledu cizí osoby. Nikdy jsem v Čechách nebydlel, můj nejdelší pobyt rval dva týdny – řekl Szczygieł. Porovnal pozorování Čechů z práci entomologa, kterého těší různorodost a barevnost motýlů a snaží se popsat všechny druhy.  

Podle Trojana Češi necestují tak moc, jako Poláci, kteří jsou pořád v pohybu, aby našli to nejlepší místo pro život. A u Čechů je toto spjato s jistou negací jiných národů a míst, které by mohli poznat.  

– Jeden den a jedna noc stačí, abyste si mohli Polsko zamilovat. Bohužel, pořád máme do činění s nechutí českých medií. Ty rády dělají reportáže z vánočních jarmarků ve Vídni nebo Mnichově, a když dostanou nabídku, že dostanou zaplaceno, když pojedou na jarmark do Vratislavi tváří se tak, jako by měli jet někde mimo civilizaci – konstatoval Trojan. 

Oblíbený cyklus těšínských diskusních salonů Bez stereotypů – Poláci a Češi o sobě navzájem vznikl před sedmi lety. Setkali se již překladatelé, hudebníci, architekti, disidenti, filmaři a zástupci církve. 

Tak mi dopomáhej Švejk. Těšín má konzulát.

Oficiální nominaci a pověření převzala ředitelka Zamku Cieszyn Ewa Gołębiewska z rukou Pavla Trojana, samovolného prezidenta Svobodné republiky Žižkov. Ceremonie byla zakončena přísahou „Tak mi dopomáhej Švejk!”

Jedná se o druhý, po varšavském, konzulát v Polsku. Dle slov účastníků, Těšín a Žižkov mají spolu mnoho společného, a to nejenom ohledně počtu hospod a míst k setkání, ale i multikulturnost a dělnickou třídu. 

Samovolný prezident předává novému konzulovi pověření a tabuli.