V Petrovicích u Karviné byla odhalena pamětní deska připomínající začátek I Slezského povstání

PETROVICE U KARVINÉ / Jedním z míst, kde se v minulých dnech konaly oslavy 100. výročí propuknutí I Slezského povstání, byly Petrovice u Karviné. Tam byl v noci ze 16. na 17. srpna 1919 vydán rozkaz zahájit boj proti Německu.

Uprchlíci z Horního Slezska vedení Maksymiliánem Iksalem se shromáždili v hostinci, který se tehdy jmenoval U Chroboka, a donedávna existoval pod názvem U Krutkého. Teď, v místě zbořené budovy, stojí městské Kulturní centrum v Petrovicích. V pátek 16. srpna byla před ním odhalena pamětní deska.

Než se to však stalo, v Kulturním centru se konal diskusní panel na téma „Slezské povstání ve výtvarném umění, filmu a hudbě“ a také jste mohli navštívit výstavu „Slezsko – cesta k nezávislému Polsku“, která je otevřena do 23. srpna. Přítomné pozdravil starosta Petrovic Marian Lebiedzik. Ukázal film o obci.

Mezi hosty byli generální konzulka Polské republiky v Ostravě Izabella Wołłejko-Chwastowicz, ředitel Odboru školství, kultury a dědictví Ministerstva národní obrany Polska Paweł Hut, předsedkyně PZKO Helena Legowicz. V diskuzi vystoupil také Józef Musioł, předseda Asociace přátel Slezska ve Varšavě.

Setkání vedla Halina Bieda, ředitelka Slezského povstaleckého muzea ve Świętochłowicích, které bylo společně s Institutem národní památky a Institutem Adama Mickiewicze hlavním organizátorem oslav. Čestnou záštitu převzali Jakub Chełstowski, hejtman Slezského kraje, a Daniel Beger, primátor Świętochłowic.

Partnery z české strany byli Polský kulturně-osvětový svaz a obec Petrovice, na polské straně obec Godów, která v sobotu 17. srpna pozvala na oslavy.

Panelová diskuse vedená dvojjazyčně měla za cíl nastínit historické pozadí a přiblížit okolnosti, které vedly k I Slezskému povstání. Jeho průběh představil v češtině Lubomír Nenička, odborný asistent na Obchodně podnikatelské fakultě na Slezské univerzitě v Karviné. Připomněl také, že povstání probíhalo během sporu o příslušnost Těšínského Slezska, a Petrovice byly tehdy za demarkační linií.

Na širším historickém pozadí diskutoval o důvodech pro a proti povstání Dr. Lech Krzyżanowski ze Slezské univerzity v Katovicích. Připomněl, že Mysłowice také usilují o to, že začátek povstání byl u nich, protože 15. srpna došlo k masakru pod dolem Mysłowice, který způsobil radikalizaci sociálních nálad.

1. Slezské povstání, i když nebylo dobře připravené, postrádalo koordinované vedení a po několika dnech skončilo porážkou, ukázalo odhodlání místních v boji o příslušnost k Polsku. Vzorem pro ně bylo vítězné Velkopolské povstání.

Pamětní desku v Petrovicích odhalil prezident Ústavu národní památky RP Jarosław Szarek a starosta Marian Lebiedzik. Věnce položila mimo jiné generální konzulka Polské republiky v Ostravě Izabella Wołłejko-Chwastowicz a senátor Polské republiky Adam Gawęda.

Za účast na organizaci stého výročí prvního Slezského povstání byly předány pamětní sošky Muzea Slezských povstání předsedkyni PZKO, Heleně Legowicz, starostovi Mariánovi Lebiedzikovi a předsedovi Regionální historické sekce PZKO Stanisławovi Gawlikovi, který po několik let usiloval o pamětní desku v Petrovicích.

V sále Kulturního centra se pak konal koncert „O mé Slezsko“. Účinkovali sbor ZPiT Śląsk Stanisława Hadyny, jehož ředitel Zbigniew Cierniak také přijel do Petrovic a orchestr. Sbor zpíval také se skupinou SBB.

Před Kulturním centrem čekali povstalci v kostýmech z doby před sto lety, aby dali povel k nočnímu pochodu z Petrovic do Godowa. V Godówě se den poté konala mimo jiné rekonstrukce bitvy o Godovskou Golgotu.

CR