HNOJNÍK / Mariusz Makowski – historik a autor knihy Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku, o hnojnickém zámku tvrdí, že je perlou těšínského empíru. Má pravdu? Doporučujeme přesvědčit se osobně.

Zámek byl letní rezidencí šlechtického rodu Beessů, kteří v zimě bydleli ve Vídní, v létě pak v Hnojníku. V zámeckém parku najdeme různé sochy, třeba sv. Nepomucena. Majetkem Bessů se Hnojník i se zámkem stal v roce 1736, a patřil jim až do konce 2. světové války.

Podle Makowského, po koupi Hnojníku, Karel Václav přikázal zde postavit barokní palác, a to nedaleko od původního sídla, které se necházelo poblíž kostela. Na kocni 30.let 20. století Beessové v místě staré rezidence nechali postavit novou. Autorem přestavby zámku ve empírovém slohu byl vídeňský architekt Josef Kornhausel. Tehdy, v roce 1899, bylo na bočních traktech zámku dostavěno druhé patro. Součástí rezidence byla francouzská zahrada s fontánou, sochami a vázami. Je třeba dodat, že v roce 1860 nechali Beessové postavit na místním hřbitově rodinnou hrobku.

V červenci 1930 se na zámku zdržel prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Posledním majitelem zámky byl Jiří Beess von Chrostin, který po nacionalizaci majetku v roce 1945 odešel do Vídně, a tam deset let nato zemřel. Zámek se stal majetkem Okresního národního výboru. Sbírky umění a knihovna byly vyvezené do zámku Štremberk a do Muzea Těšínska v Českém Těšíně.
V roce 1990 se zámek stal soukromým majetkem.

Zámek v Hnojníku stojí u cesty z Hnojníku do Třanovic, naproti kostela, několik desítek metrů od silnice Nebory – Frýdek-Místek.
indi

Štítky:

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Reklama
REKLAMA
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego