Resumé filmově-divadelních workshopů

KOŠAŘISKA / V sobotu byly v rekreačním středisku na Pasieczkach v Košařiskách shrnuty týdenní filmově-divadelní workshopy. Účastníci akce připravili scénku Polsko-české rozhovory, a také improvizace. Po divadelní části publikum shlédlo tři filmy, které vznikly během 48 hodin.

– Úkolem každého z filmů je vyvolat u diváka nějaký pocit – napětí, radost nebo smutek – vysvětloval před premiérou student třetího ročníku režie a dramaturgie ve Zlíně Bartłomiej Klimsza, který týdenní dílny vedl již potřetí.

Letos se workshopů zúčastnilo kolem 20 lidí, a to nejenom ze Zaolší. – Jsou to známí z filmových škol v Praze a ve Zlíně apod. Někteří jsou zde už podesáté, dá se tedy říct, že jsme dost sehraní a daří se nám vtáhnout i nové lidi – sdělil Klimsza.

Jedním z hostů workshopů byl znalec českého filmu Bohuslav Lojkásek. Účastníci kurzu se spolu s ním pokusili o rozbor filmu Ztracený v Mnichově. – Vyjádřil se také k našim filmům – dodal Bartłomiej Klimsza.

– Přijela rovněž Barbara Stonawska, která nám pomohla s divadelní částí. Můj otec Zbigniew Czudek, který workshopy vedl po několik let, nám také pomáhal. Divadelní představení bylo v jeho režii – sdělil Klimsza.

– Hodně se tady dělo. Hned první den jsme měli rozbor filmu. Pak jsem se více věnovali divadlu, měli jsme hodně cvičení, i fyzických – pohybových, dýchacích, a také improvizace. Věnovali jsme se i dubbingu. Ve středu začal 48hodinový filmový projekt. Rozdělili nás do tří skupin, každá dostala konkrétní úkol. Měli jsme pracovat s emocemi, které by měl film u diváků vyvolat. Čas na realizaci jsme měli právě 48 hodin – popsala týdenní pobyt Krystyna Pękała, která se dílen zúčastnila již posedmé.

– Zdokonalila jsme si improvizační techniku, což mně opravdu hodně těší. Naučila jsem se hodně cvičení z divadelní rozcvičky. Pracovali jsme na dýchání, což mi pomůže i ve sboru. Líbilo se mi, že naše skupina sázela na filmový minimalismus, prostě ne všechno musí mít komplikovaný střih a hodně barev. Lepší je mít jednodušší scénář, a užívat jazyk běžný pro obyčejné lidi. Ani jsme ty slova nepoužívali, hráli jsme si s obrazem a zvukem – popsala filmově-divadelní dění Krysia, další z účastnic.

AS/tnj