Halina Szczotka
E-mail: halina.szczotka@zwrot.cz
CIESZYN / Další sekání z cyklu „Cimélie a kuriozity ze sbírek Těšínské knihovny”se konalo v pátek odpoledne 26. srpna v „Cieszyńskiej Książnicy“a bylo věnováno Archiváliím polského etnografického sdružení (Archiwalia Polskiego Towarzystwa Ludoznawczego), které se nachází ve sbírkách Książnicy. O tom, jak se do těšínské instituce dostaly a jakých konzervačních opatření potřebovaly,vyprávěla posluchačům Łucja Brzeżycka.
„Byly ušpiněné, s tlustou vrstvou bláta a plísně, z čehož usuzujeme, že archív po dobu války ležel v kostele, kam byl hozen jen tak – bez obalů – na haldu. Dokonce pečetní vosk byl napaden plísní“ řekla Brzeżycka a dodala, že je štěstí, že tyto cenné dokumenty, které obsahují spoustu informací o Těšínském Slezsku, vůbec do dnešní doby přetrvaly.
Co se tedy nachází v dochovaných sbírkách? „Archiválie datované na období od 16. do 20. století, která obsahují tak důležité dokumenty jako svazky Národní rady pro Těšínské Slezsko nebo Slezské rozmanitosti (Rozmaitości szląskie) Józefa Lompy“ vysvětluje Brzeżycka.
Jejich stav je velmi různý – 17 procent představují dokumenty, u kterých jen samotný dotek může způsobit, že se rozpadnou. Některé se však dochovaly v dobrém stavu. Ty, které během války ležely v horní vrstvě haldy, se jsou na tom lépe.
Konzervační práce jsou dlouhodobým procesem. Trvají v Książnicy od roku 2002. Archiválie polského etnografického sdružení nejsou ještě digitalizované, ale jak se měli možnost dozvědět účastníci pátečního setkání, část z nich je už zpřístupněna a jsou čtenářům k dispozici v čítárně Książnicy. (indi)
Štítky: Archiválie polského etnografického sdružení, Książnica Cieszyńska, Łucja Brzeżycka
Komentáře