Na výstavě v Karviné můžete obdivovat křehkou krásu podmalby na skle

KARVINÁ / Antoni Szpyrc byl dlouholetým spolupracovníkem měsíčníku „Zwrot“, znal dobře dějiny Jablunkova a jeho okolí, a více než třicet let se zabýval malování na skle. Část jeho díla, kterou on sám nazýval naivním uměním, je nyní k vidění ve výstavní síní v karvinském pobočce Muzea Těšínska.

Výstava na téma „Křehká krása lidového umění“, představující obrazy namalované na skle, byla otevřena v úterý 19. února. Bude trvat až do konce července. Představuje reprezentativní výběr tohoto umění z bohatých sbírek Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku. Autorkou výstavy je Pavla Platošová z Muzea Beskyd, kurátorem Petr Zajíček. Během vernisáže Ilona Pavelková z Muzea Těšínska mluvila nejen o výstavě, ale také o tradicích malby na skle.

Výstava v Karviné ukazuje jak obrazy, které jsou příkladem lidového umění, tak i konkrétních autorů, bohužel už nežijících z 20. století. Kromě Antonína Szpyrce z Vendryně jsou to Ferdiš Duša z Frýdlantu nad Ostravicí a Alžběta Fojtíková z Tiché u Frenštátu pod Radhoštěm. Tematické bloky zobrazující díla lidové malby na skle a zajímavé informace o daném tématu zahrnují oblast Slezska, Moravy, Čech a Frýdku. Můžete se dozvědět více o technologiích nebo odborných dílnách.

Podmalby na skle – jak čteme v tištěné informaci o výstavě – jsou zlidovělou technikou kresby, prováděnou malbou za studena temperovými barvami na rub skleněné desky. Vyznačují se pestrostí, motivy jsou obvykle náboženské. Podmalby na skle se staly neodmyslitelnou součástí venkovských stavení, kapliček a kostelů. V lidovém prostředí se u nás objevují od 18. století, s koncem 19. století ale postupně mizí. Ve 20. století se pak venkovskou tvorbou inspirují autoři, kteří dále rozvíjejí techniku podmaleb, díla ale už obvykle neplní tradiční náboženské funkce.
K těmto malířům patřil také Antoni Szpyrc z Jablunkova, který později žil ve Vednryni. Narodil se 1. ledna 1950, zemřel 29. prosince 2014. Známý v našem regionu, ale také v Polsku, vyprávěč, odborník na historii Jablunkova a autor publikací o něm, sběratel starých zařízení, byl pravidelným přispěvatelem našeho měsíčníku. Ve své malbě na skle čerpal z tradic a zvyků Těšínského Slezska. Často maloval na základě starých fotografií. Chtěl aby jeho tvorba vyprávěla něco teplého, klidného a idylického.