Humor Těšínského Slezska. O díle Janusze Gaudyna hovoří Michał Przywara [nahrávka]

ČESKÝ TĚŠÍN / Z poslední přednášky Mezigenerační regionální univerzity Polského kulturně-osvětového svazu v tomto akademickém roce odcházeli posluchači nejen se zajímavými poznatky, ale také pobaveni. O humoru Janusze Gaudyna hovořil ve čtvrtek Michał Przywara.

Celý záznam přednášky si můžete poslechnout zde:

Mistr krátkých satirických povídek

Přednášející uvedl, že Janusz Gaudyn je mistrem krátkých satirických povídek. V jeho dílech najdeme krátké literární formy – povídky a epigramy zobrazující každodenní realitu doby, ve které autor žil a tvořil, tj. poloviny 20. století. V jeho dílech je mnoho ironie vůči socialistické moci.

Przywara připustil, že mladý čtenář nebude rozumět parodie na stranické schůze nebo satiry vycházející z reality každodenního života v komunistickém státě. Ví, o čem mluví, protože jako vysokoškolský pedagog musí studentům vysvětlovat kontext doby, v níž tato díla vznikala, protože bez toho satiru nepochopí. Nevědí ani, které situace tehdejší reality autor satiricky kritizuje. Přitom všechny Gaudynovy příběhy jsou spjaty s každodenní realitou tehdejšího světa. „Gaudyn je mistrem pointy,“ uzavřel Przywara.

Humorné texty psal v polštině, nikoli v nářečí

Przywara také zdůraznil, že na Gaudynovi bylo originální to, že psal humoristické texty v polštině, a ne v nářečí, což je – jak polonista poznamenal – mezi satirickými autory ze Zaolší vzácné. „On a Jasiczek byli pravděpodobně jediní, kdo dokázali obratně, posměšně komentovat a pointovat každodenní život v polštině. Takových autorů, kteří psali v nářečí, bylo samozřejmě více. Po Gaudynově smrti v satirické tvorbě v literární polštině pokračoval pravděpodobně jen Bronisław Liberda,“ uvedl znalec tohoto tématu.

„Gaudyn šel vlastní cestou. V literatuře Zaolší ho nelze nijak zařadit,“ uzavřel znalec polské literatury.

Moralizování veselým způsobem

Przywara uvedl, že každý autor epigramů je tak trochu moralista, ale nedělá to z pozice toho, že by se na lidi díval se shora. „Moralizující prvky, jak se chovat, jsou zabaleny do humoru, a proto to funguje,“ uzavřel lektor.

Při diskusi o Gaudynově díle Przywara poznamenal, že kromě epigramů psal Gaudyn také aforismy. Aforismy, které vytvořil, se stejně přesně trefovaly do podstaty popisované skutečnosti. Některé z nich také obstály ve zkoušce času a nejsou jen reliktem minulé doby. Některá Gaudynova díla jsou nadčasová a dokonale se hodí jak pro tehdejší dobu, tak pro současnost. „Například „Sejmik zwierząt“ je povídka, která se hodí do každé doby. Dokonale se hodí k tomu, co můžeme slyšet i dnes, ať už v polském nebo českém parlamentu,“ poznamenal řečník.

Gaudyn ve svých epigramech popsal každodenní život velmi originálním způsobem. Dotýkal se v nich témat, která by ne každého autora napadlo vzít do literární dílny. Jako příklad takového díla Przywara uvedl například epigram Hemeroidy.

Psát s humorem o vážných tématech je mistrovský kousek

Polonista se věnoval dílu vynikajícího spisovatele ze Zaolší a upozornil na Gaudynovu mnohotvárnou jedinečnost. „Ve svých epigramech se nebál dotknout vážných témat. Příkladem může být epigram o nacistovi nebo epigram o zabíjení: „Někdo bajonetem, jiný dekretem“. Není tak těžké napsat lehký, frivolní epigram, například o opilství apod., jako dotknout se těžkých témat v humoristickém epigramu. Psát humorně o těžkých tématech je mistrovský kousek,“ zhodnotil polonista.

Při popisu Janusze Gaudyna jako člověka Przywara poznamenal, že Gaudyn byl společenský člověk, kterého společnost milovala. A také že měl vzájemnou slabost pro opačné pohlaví. Ke konci života se však obrátil k osobnější, až náboženské lyrice.

Publikum se podělilo o své vlastní vzpomínky na Gaudyna

Po přednášce se posluchači podělili o vlastní vzpomínky spojené s Gaudynem. Ti, kteří je měli, přinesli také podepsané svazky, aby je ukázali.

Poslední přednáška před letními prázdninami

Jednalo se o poslední přednášku před letními prázdninami v rámci Mezigenerační regionální univerzity PZKO. Na závěr vedoucí MUR Ewa Sikora všechny pozvala na první poprázdninové setkání. V září bude Władysława Magiera hovořit o ženách Těšínského Slezska.

(indi) / přeloženo