Před 150 lety se narodil Wincenty Witos. V sobotu se v Hrádku uskuteční oslavy

HRÁDEK / Dnes uplyne 150 let od narození Wincentyho Witose. Při této příležitosti se v sobotu 27. ledna uskuteční slavnosti v Hrádku, kde Wincenty Witos nějakou dobu pobýval, když byl v exilu v tehdejším Československu.

Začnou v 15 hodin u pomníku Wincentyho Witose v Hrádku, vedle kostela Jednoty bratrské. Později se přesunou do Domu PZKO v Hrádku.

Wincenty Witos

Wincenty Witos se narodil 21. ledna 1874 v obci Wierzchosławice v okrese Tarnów v chudé rolnické rodině. Díky své vytrvalosti a sebevzdělávání dosáhl nejvyšších hodností v lidovém hnutí i ve státě. Svoji samosprávnou činnost zahájil jako radní wierzchosławické městské rady. V roce 1905 se stal radním okresní rady v Tarnově. Od roku 1908 byl nepřetržitě 23 let starostou obce Wierzchosławice. Tuto funkci zastával i v době, kdy byl známým celostátním politikem – poslancem a předsedou vlády.

„Činnost Wincentyho Witose v místě, kde žil, a v místních samosprávných strukturách a politickém lidovém hnutí zaznamenali a ocenili haličští občané, kteří ho v roce 1908 zvolili poslancem Národního sněmu ve Lvově a v roce 1911 – za poslance rakouského parlamentu. Již v té době proslul jako horlivý vlastenec, jehož životním posláním bylo usilovat o obnovení suverenity Polska, zahrnující území všech tří záborů“.

V říjnu 1918. Wincenty Witos stanul v čele Polské likvidační komise, první polské regionální vlády v rakouském záboru, která organizovala struktury znovuzrozeného polského státu na tomto území. V té době byl znám jako politik, který dokázal ve jménu národních důvodů spolupracovat s představiteli různých politických směrů.

Právě během prvního funkčního období Wincentyho Witose ve funkci předsedy vlády byla přijata demokratická a moderní Ústava Polské republiky

„Když se v roce 1920 Rudá armáda, která se tlačila na západ Evropy, ocitla téměř na předměstí Varšavy, přijal Wincenty Witos od Náčelníka státu úkol sestavit Vládu národní obrany. Vláda pod jeho vedením vyvinula dramatické úsilí, které vedlo k tomu, že bolševici byli vytlačeni zpod hlavního města a Rudá armáda začala ustupovat. Na výzvu Wincentyho Witose v provolání k sedlákům odpověděli i sedláci, kteří tvořili 70 procent armády,“ uvádí se v rezoluci. Dne 18. března 1921 byla v Rize podepsána mírová smlouva s Ruskou sovětskou federativní socialistickou republikou, která trvala do 17. září 1939.

„V té době Wincenty Witos poprvé zastával funkci předsedy vlády a za jeho účasti byla 17. března 1921 přijata demokratická a moderní ústava Polské republiky. Za svou činnost v čele Vlády národní obrany byl Wincenty Witos hlavou státu vyznamenán Řádem bílého orla. Funkcí předsedy vlády byl pověřen ještě dvakrát. V květnu 1926, během ozbrojeného převratu, podal ve jménu odpovědnosti za Polsko demisi vlády, a tím ukončil bratrovražedné boje a zabránil jejich přerůstání v občanskou válku,“ bylo zdůrazněno.

„Když nebylo nezávislé Polsko – usilovat o něj, když přišlo – pracovat pro něj, a když bylo v nouzi – bránit ho“

Politické motto Wincentyho Witose pro jeho činnost bylo obsaženo ve slovech: „Když nebylo nezávislé Polsko – usilovat o něj, když přišlo – pracovat pro něj, a když bylo v nouzi – bránit ho“. Sejm Polské republiky zákonem ze 7. dubna 2017 zařadil Wincentyho Witose mezi Otce nezávislosti Polské republiky. „Ve 30. letech 20. století byl Wincenty Witos za své odhodlání bránit právo a demokracii nespravedlivě odsouzen v nechvalně proslulém brestském procesu.

S rozsudkem nesouhlasil, opustil zemi a odešel do exilu v Československu, kde zůstal šest let. Do Polska se vrátil, když viděl nevyhnutelnost vypuknutí války s Německem. Nehledě na pronásledování, kterému byl vystaven, vyzval k obraně Polska a napsal: Sloužit státu je třeba bez ohledu na to, jaká je vláda. Během druhé světové války odmítl německé návrhy na vytvoření kolaborantské vlády spolupracující s okupanty,“ čteme.