Jubilejní 45. Gorolský ples je za námi. Doufejme, že nebyl poslední

MOSTY U JABLONKOVA / V sobotu 6. ledna se v Mostech u Jablunkova konal jubilejní 45. Gorolský ples. Milovníci folkloru se v Domě PZKO Kasowy bavili až do rána. Ples uspořádali členové Folklorního souboru Górole a Místní skupina Polského kulturně-osvětového svazu v Mostech u Jablunkova.

Ples začal Mezinárodní přehlídkou folklorních skupin a souborů. Představily se folklorní skupiny a soubory z Polska, Slovenska, České republiky, Maďarska a našeho regionu. Zatančili Gorolové z Mostů, ZF Šmykňa a Studentský horalský soubor „Skalni“ z Krakova. Zahrály kapely Friš, 9-Siyl, Trio Rosa a lidová kapela Repáňovci. Všechny přítomné nadchnul Maďarský soubor Fitos Dezső Társulat.

Zpět k začátkům

Jubilejní Gorolský ples poskytl příležitost k nostalgické cestě zpět v čase. Na stěnách v prvním sále byly k vidění černobílé fotografie návštěvníků plesu z doby před 45 lety. Dojemný okamžik nastal, když Andrzej Niedoba, předseda MS PZKO Mosty u Jablunkova a jeden z iniciátorů plesu, vzpomínal na ideu prvních ročníků. „V sále byli lidé v bílých košilích, protože jsme je požádali, aby přišli v nějakém kroji nebo náhradě za kroj, takže měli alespoň pod krkem červenou stužku. A tak to všechno začalo,“ vzpomínal Niedoba a vyjmenoval muzikanty, kteří tehdy hráli a kteří se nyní v sobotu objevili na pódiu v Kasowým.

Kromě Andrzeje Niedoby mezi ně patřili Zbigniew Wałach z Istebné a Mariusz Wałach hrající na gajdy. Později se k nim přidali muzikanti z lidových kapel, které nyní hrají v našem regionu.

„Dříve se lidové písně na hudebních školách neučily, neexistovaly lidové kapely. Teď je naštěstí situace úplně jiná, z hudebních škol vycházejí celé kapely, včetně Nowiny, Lipky,“ řekl Alojzy Martynek.

Je to poslední Gorolský bál?

Překvapením pro přítomné bylo prohlášení Alojzyho Martynka, který oznámil, že dosavadní organizátoři akce (mimo jiné Alojzy Martynek a jeho žena Wanda, Andrzej Niedoba a jeho žena Agnieszka, Janusz Lacheta a Marie Lacheta) ji připravili naposledy.

„Možná se najde někdo, kdo se rozhodne tento vůz převzít a táhnout ho dál. Mě a Andrzeje vidíte jako pořadatele plesu naposledy,“ řekl Alojzy Martynek.

„Je to neuvěřitelné množství celoroční práce. Musíte zajistit program, což obnáší objíždění festivalů a zvaní opravdu dobrých souborů. Musíte také zajistit financování, psát žádosti o granty, žádat sponzory o pomoc. Pak musíte všechno vyúčtovat. Je to práce, kterou moje žena dělá průběžně po celý rok. Stárneme a myslíme si, že je nejlepší čas předat štafetu mladším. Určitě rádi pomůžeme, pokud se najde někdo ochotný ples organizovat,“ dodal Alojzy Martynek.

Na akci přijdou všichni v krojích

Jak vzpomíná Andrzej Niedoba, na začátku bylo pro hosty obtížné zajistit lidové kroje. Po 45 letech se na plese objevují v kroji všichni, dokonce i čestní hosté. Můžete potkat politiky a podnikatele v gorolských nebo těšínských krojích.

„Na Gorolský bál chodím pravidelně od roku 1997. Mám rád folklor, je tu skvělá atmosféra. Doufám, že tato akce bude pokračovat, že nezanikne, že se najde někdo, kdo bude ochoten ji dále pořádat,“ řekl Ján Moder, místopředseda dozorčí rady Třineckých železáren.

„Gorolský bál je společenský fenomén, který integruje lidi a ctí kulturní dědictví, folklór, tradice, jazyk a připomíná nám naše kořeny. Staví mosty mezi různými vrstvami společnosti. Všichni přicházejí v krojích, na parketu hrají společně, nehledí se na to, zda je někdo ředitel nebo dělník. Na ples chodím pravidelně, je tam skvělá atmosféra, potkávám přátele. Je to mezinárodní setkání, myslím, že v celé Evropě nic podobného není,“ konstatuje starosta Černého Peter Staňo.

Pro mnohé je Gorolský ples také příležitostí setkat se s přáteli a známými, které spojuje láska k folkloru.

„Proč chodíme na Gorolski bal? Protože je to pro nás zábava. Cítíme se tam jako doma a potkáváme se s přáteli ze souboru Gorole. Tančíme na lidové melodie, které se nám líbí. Stejně jako sledování vystoupení nejlepších folklorních souborů a poslech skvělých kapel,“ říká Danuta Milerska, která na letošním plese vedla se synem tanec „chodzóny“.

Letošní ples byl pro mnohé příležitostí k nostalgickému vzpomínání.

„Mezi prvními organizátory plesu byl i můj manžel Bogdan. Pro nás je ples o setkání se starými přáteli před plesem, během něj i po něm. Někteří z nich u nás přespali, když ještě nebyly penziony. Zvláště hezké vzpomínky jsou spojeny s kapelou Friš. Byla to také příprava krojů, Vzpomínali jsme na práci v zázemí plesu – v kuchyni, v baru. Na přípravách se podílela celá rodina,“ vzpomíná Danuta Niedoba.

Nejdříve chodzony

Po přehlídce kapel organizátoři rychle uklidili židle od diváků, srolovali parket, na kterém vystupovaly soubory, a skutečný Gorolský bál mohl začít. Tradičně se začínalo tancem chodzony. Více než 500 plesových hostů, oblečených v lidových krojích, se za zvuků lidové kapely bavilo v několika sálech Domu PZKO „Kasowy“ v Mostech.