REGION / Před rokem proběhlo v České republice sčítání lidu. První dílčí výsledky se objevily v polovině ledna tohoto roku. Kongres Poláků vypracoval analýzu celkových výsledků, kterou uvádíme níže:
ANALÝZA VYPRACOVANÁ KONGRESEM POLÁKŮ
V květnu uplynul rok od sčítání lidu v České republice. Tuto akci organizuje pravidelně každých deset let Český statistický úřad, který také zpracovává její výsledky. V letošním roce jsou postupně zveřejňovány údaje za rok 2021. Nejdůležitější informace o obyvatelstvu, včetně národnostních menšin, již byly zveřejněny (v květnu se objevily mimo jiné údaje o mateřském jazyce), takže je možné pokusit se o jejich analýzu.
Co bylo zjištěno?
V České republice v současné době žije 10 524 167 obyvatel. Kromě těch, kteří se hlásí k české (6 033 014), moravské (359 621) a slezské (12 451) národnosti, žijí v zemi i národnostní menšiny. Nejpočetnější je mezi nimi tradičně slovenská národnost: 96 041, na druhém a třetím místě se umístily imigrační komunity – ukrajinská: 78 068 (připomínáme, že jde o údaje z doby před přílivem uprchlíků hledajících útočiště před válkou) a vietnamská: 31 469.
Polská národnostní menšina tvořená převážnou většinou autochtonního obyvatelstva Zaolší se v tomto žebříčku umístila na čtvrtém místě s 26 802 osobami. V samotném Zaolší se k polské národnosti přihlásilo 23 086 osob, což je o 3264 méně než při předchozím sčítání. Polštinu jako mateřský jazyk uvedlo 49 669 osob, z toho v Moravskoslezském kraji 29 678. Kombinaci polské a jiné národnosti uvedlo v celé zemi 11 416 osob.
Co ukazuje sčítání lidu?
Než se zamyslíme nad důvody takových výsledků sčítání lidu a jejich možným dopadem na existenci naší národnostní skupiny, podívejme se na vývoj počtu Poláků v kontextu předchozích sčítání lidu.
Graf ukazuje změny počtu Poláků v jednotlivých sčítáních lidu. Z výše uvedeného grafu je patrné, jak křivka počtu Poláků v Zaolší po mírném nárůstu po druhé světové válce a vyrovnaném stavu v letech 1950-1961 v následujících letech trvale klesá. Pokles nevypadá optimisticky, ale je třeba si uvědomit, že výsledky sčítání a jejich vzájemnou srovnatelnost ovlivňuje řada faktorů.
Jak sčítáme?
Situaci uvidíme v jiném světle, když se zamyslíme nad několika skutečnostmi souvisejícími s metodikou posledního sčítání lidu. Srovnání sčítání lidu z druhé poloviny 20. století se sčítáními lidu z 21. století je ztíženo změnami pravidel, které byly postupně zavedeny do formulářů. Mezi nejdůležitější patří dobrovolnost prohlášení o národnosti.
Výsledkem je, že v roce 1991 v České republice neuvedlo svou národnost 22 017 respondentů, zatímco při posledním sčítání lidu to bylo již 3 321 058. Na znepokojivý trend ignorování národnosti upozornili odborníci již v roce 2011. Tento fenomén není pouze českým jevem, ale byl zaznamenán ve většině evropských zemí a je třeba vzít v úvahu jeho existenci a možnost prohloubení v budoucnu.
Výsledný pokles se týká téměř všech národnostních skupin žijících v České republice, včetně Poláků. Na území Zaolší neuvedlo svou národnost až 75 641 osob. Kolik z nich lze v běžném životě považovat za Poláky?
Dvojí národnost
Druhou změnou je možnost zadat dvě národnosti. Stále více obyvatel České republiky se totiž rozhoduje pro dvojí národnost. Kdo jsou? V případě polské národnostní skupiny se jako nejpravděpodobnější jeví hypotéza, že se jedná o osoby žijící v česko-polských manželstvích nebo o děti z takových manželství.
Je pochopitelné, že se dítě může identifikovat se dvěma kulturami – matky a otce – a dvěma národy. Další významnou skupinu mohou tvořit lidé, kteří se více identifikují se svou „malou vlastí“ než s Polskem a cítí se být „tustelany“. Zároveň se nechtějí definitivně odříznout od polskosti. V rámci celé země se k dvojí české a polské národnosti přihlásilo 9814 osob, k polské a slezské národnosti 547 osob a k moravské a polské národnosti 211 osob.
Migrace
Náš počet je nepochybně ovlivněn migrací. Mladí lidé odcházejí studovat, získávají práci, kterou by v rodném městě měli jen malou šanci najít. Mnozí hledají lepší práci ve velkých centrech v České republice, ale i v jiných zemích. Někteří se do Zaolší vracejí, ale mnozí se rozhodnou zůstat daleko.
To, že se Poláci ze Zaolší dokážou prosadit v konkurenčním prostředí doma, v Evropě i ve světě, svědčí na jedné straně o jejich schopnostech, dovednostech a píli. Dalo by se říci: dobře jsme je připravili na život. Na druhou stranu chybí ve statistikách sčítání lidu.
Těch 10 procent se vyplatí
Důležitým a snad nejhmatatelnějším měřítkem dopadů výsledků sčítání je zachování práv národnostní menšiny v jednotlivých obcích alespoň na současné úrovni. Podmínkou je, aby menšina dosáhla minimálně 10 procent z celkového počtu obyvatel dané obce.
Podle české legislativy z roku 2001 dosažení nebo překročení této hranice opravňuje k zavedení dvojjazyčnosti; je to důležité i v případě jmenování výboru pro národnostní menšiny, zřizování škol, školek apod. A zde můžeme mluvit o úspěchu, protože z 29 obcí na Zaolší, v nichž byl v roce 2011 podíl Poláků vyšší než 10 procent, jsme ztratili pouze jednu – jsou to Petrovice u Karviné, kde byl pokles výrazný. Příčinou však bylo stěhování velké skupiny polských horníků.
V některých lokalitách se počet Poláků zvýšil
Použijeme-li bojovou terminologii – zbývajících 28 obcí bylo ubráněno (v případě sčítání lidu v roce 2011 jsme ztratili dvě obce). Navíc v případě obcí jako Střítež, Chotěbuz, Hnojník, Bukovec, Návsí a Komorní Lhotka počet Poláků vzrostl. A tuto hodnotu nelze přeceňovat.
Velmi důležitým aspektem v této situaci byla dlouhodobá jednání Kongresu Poláků, konkrétně jeho zástupce v Radě vlády ČR pro národnostní menšiny, v jejichž důsledku došlo ke změně metodiky Ministerstva vnitra ČR, podle níž jsou osoby hlásící se vedle polské národnosti k jiné národnosti započítávány do polské národnostní menšiny. V této souvislosti uvážíme-li, že se k dvojímu občanství přihlásilo 9 814 osob, je nás celkem 38 218.
Podle našeho názoru toto číslo lépe a pravdivěji odráží současnou situaci v Zaolší. Už dnes by se pro nás mělo stát výzvou hledat nové metody a způsoby, jak všem ukázat, že stojí za to být Polákem.
Komentáře
