REGION / Před rokem proběhlo v České republice sčítání lidu. První dílčí výsledky se objevily v polovině ledna tohoto roku. Kongres Poláků vypracoval analýzu celkových výsledků, kterou uvádíme níže:

ANALÝZA VYPRACOVANÁ KONGRESEM POLÁKŮ

V květnu uplynul rok od sčítání lidu v České republice. Tuto akci organizuje pravidelně každých deset let Český statistický úřad, který také zpracovává její výsledky. V letošním roce jsou postupně zveřejňovány údaje za rok 2021. Nejdůležitější informace o obyvatelstvu, včetně národnostních menšin, již byly zveřejněny (v květnu se objevily mimo jiné údaje o mateřském jazyce), takže je možné pokusit se o jejich analýzu.

Co bylo zjištěno?

V České republice v současné době žije 10 524 167 obyvatel. Kromě těch, kteří se hlásí k české (6 033 014), moravské (359 621) a slezské (12 451) národnosti, žijí v zemi i národnostní menšiny. Nejpočetnější je mezi nimi tradičně slovenská národnost: 96 041, na druhém a třetím místě se umístily imigrační komunity – ukrajinská: 78 068 (připomínáme, že jde o údaje z doby před přílivem uprchlíků hledajících útočiště před válkou) a vietnamská: 31 469.

Polská národnostní menšina tvořená převážnou většinou autochtonního obyvatelstva Zaolší se v tomto žebříčku umístila na čtvrtém místě s 26 802 osobami. V samotném Zaolší se k polské národnosti přihlásilo 23 086 osob, což je o 3264 méně než při předchozím sčítání. Polštinu jako mateřský jazyk uvedlo 49 669 osob, z toho v Moravskoslezském kraji 29 678. Kombinaci polské a jiné národnosti uvedlo v celé zemi 11 416 osob.

Co ukazuje sčítání lidu?

Než se zamyslíme nad důvody takových výsledků sčítání lidu a jejich možným dopadem na existenci naší národnostní skupiny, podívejme se na vývoj počtu Poláků v kontextu předchozích sčítání lidu.

Graf ukazuje změny počtu Poláků v jednotlivých sčítáních lidu. Z výše uvedeného grafu je patrné, jak křivka počtu Poláků v Zaolší po mírném nárůstu po druhé světové válce a vyrovnaném stavu v letech 1950-1961 v následujících letech trvale klesá. Pokles nevypadá optimisticky, ale je třeba si uvědomit, že výsledky sčítání a jejich vzájemnou srovnatelnost ovlivňuje řada faktorů.

Jak sčítáme?

Situaci uvidíme v jiném světle, když se zamyslíme nad několika skutečnostmi souvisejícími s metodikou posledního sčítání lidu. Srovnání sčítání lidu z druhé poloviny 20. století se sčítáními lidu z 21. století je ztíženo změnami pravidel, které byly postupně zavedeny do formulářů. Mezi nejdůležitější patří dobrovolnost prohlášení o národnosti.

Výsledkem je, že v roce 1991 v České republice neuvedlo svou národnost 22 017 respondentů, zatímco při posledním sčítání lidu to bylo již 3 321 058. Na znepokojivý trend ignorování národnosti upozornili odborníci již v roce 2011. Tento fenomén není pouze českým jevem, ale byl zaznamenán ve většině evropských zemí a je třeba vzít v úvahu jeho existenci a možnost prohloubení v budoucnu.

Výsledný pokles se týká téměř všech národnostních skupin žijících v České republice, včetně Poláků. Na území Zaolší neuvedlo svou národnost až 75 641 osob. Kolik z nich lze v běžném životě považovat za Poláky?

Dvojí národnost

Druhou změnou je možnost zadat dvě národnosti. Stále více obyvatel České republiky se totiž rozhoduje pro dvojí národnost. Kdo jsou? V případě polské národnostní skupiny se jako nejpravděpodobnější jeví hypotéza, že se jedná o osoby žijící v česko-polských manželstvích nebo o děti z takových manželství.

Je pochopitelné, že se dítě může identifikovat se dvěma kulturami – matky a otce – a dvěma národy. Další významnou skupinu mohou tvořit lidé, kteří se více identifikují se svou „malou vlastí“ než s Polskem a cítí se být „tustelany“. Zároveň se nechtějí definitivně odříznout od polskosti. V rámci celé země se k dvojí české a polské národnosti přihlásilo 9814 osob, k polské a slezské národnosti 547 osob a k moravské a polské národnosti 211 osob.

Migrace

Náš počet je nepochybně ovlivněn migrací. Mladí lidé odcházejí studovat, získávají práci, kterou by v rodném městě měli jen malou šanci najít. Mnozí hledají lepší práci ve velkých centrech v České republice, ale i v jiných zemích. Někteří se do Zaolší vracejí, ale mnozí se rozhodnou zůstat daleko.

To, že se Poláci ze Zaolší dokážou prosadit v konkurenčním prostředí doma, v Evropě i ve světě, svědčí na jedné straně o jejich schopnostech, dovednostech a píli. Dalo by se říci: dobře jsme je připravili na život. Na druhou stranu chybí ve statistikách sčítání lidu.

Těch 10 procent se vyplatí

Důležitým a snad nejhmatatelnějším měřítkem dopadů výsledků sčítání je zachování práv národnostní menšiny v jednotlivých obcích alespoň na současné úrovni. Podmínkou je, aby menšina dosáhla minimálně 10 procent z celkového počtu obyvatel dané obce.

Podle české legislativy z roku 2001 dosažení nebo překročení této hranice opravňuje k zavedení dvojjazyčnosti; je to důležité i v případě jmenování výboru pro národnostní menšiny, zřizování škol, školek apod. A zde můžeme mluvit o úspěchu, protože z 29 obcí na Zaolší, v nichž byl v roce 2011 podíl Poláků vyšší než 10 procent, jsme ztratili pouze jednu – jsou to Petrovice u Karviné, kde byl pokles výrazný. Příčinou však bylo stěhování velké skupiny polských horníků.

V některých lokalitách se počet Poláků zvýšil

Použijeme-li bojovou terminologii – zbývajících 28 obcí bylo ubráněno (v případě sčítání lidu v roce 2011 jsme ztratili dvě obce). Navíc v případě obcí jako Střítež, Chotěbuz, Hnojník, Bukovec, Návsí a Komorní Lhotka počet Poláků vzrostl. A tuto hodnotu nelze přeceňovat.

Velmi důležitým aspektem v této situaci byla dlouhodobá jednání Kongresu Poláků, konkrétně jeho zástupce v Radě vlády ČR pro národnostní menšiny, v jejichž důsledku došlo ke změně metodiky Ministerstva vnitra ČR, podle níž jsou osoby hlásící se vedle polské národnosti k jiné národnosti započítávány do polské národnostní menšiny. V této souvislosti uvážíme-li, že se k dvojímu občanství přihlásilo 9 814 osob, je nás celkem 38 218.

Podle našeho názoru toto číslo lépe a pravdivěji odráží současnou situaci v Zaolší. Už dnes by se pro nás mělo stát výzvou hledat nové metody a způsoby, jak všem ukázat, že stojí za to být Polákem.

Komentáře


Čtěte také


Evakuace středních škol v Českém Těšíně. Za vším je anonýmní výhružný e-mail
Prosinec092022

Evakuace středních škol v Českém Těšíně. Za vším je anonýmní výhružný e-mail

10 tipů na víkend
Prosinec082022

10 tipů na víkend

10 tipů na víkend
Prosinec012022

10 tipů na víkend

Skvělá párty. Tři koncerty během jednoho večera. Taková byla „Střelniční ve zvucích“
Listopad302022

Skvělá párty. Tři koncerty během jednoho večera. Taková byla „Střelniční ve zvucích“

Škola v  Dolní  Lomné připravila adventní jarmark. Spojila tři generace
Listopad292022

Škola v Dolní Lomné připravila adventní jarmark. Spojila tři generace

Hledání předků z Ostravy. Možná nám můžete pomoci?
Listopad292022

Hledání předků z Ostravy. Možná nám můžete pomoci?

Mateřská škola v Oldřichovicích funguje již 95 let. Učitelky a děti připravily kouzelný večer
Listopad282022

Mateřská škola v Oldřichovicích funguje již 95 let. Učitelky a děti připravily kouzelný večer

Virtuální bitva o Zaolší. Mladí lidé změří své síly v e-sportovním turnaji
Listopad282022

Virtuální bitva o Zaolší. Mladí lidé změří své síly v e-sportovním turnaji

Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach konkursu Polonia i Polacy za Granicą 2021.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie.