„Těšínský knížecí pár Albert Kazimír a Marie Kristina“. Nová výstava k 200. výročí Albertova úmrtí

ČESKÝ TĚŠÍN / Letos si připomínáme 200. výročí úmrtí knížete Alberta Kazimíra Sasko-Těšínského, syna polského krále Augusta III. Při této příležitosti byla připravena výstava s názvem „Těšínský knížecí pár Albert Kazimír a Marie Kristina“. Výstavu si můžete prohlédnout v sídle Kongresu Poláků v České republice od 15. února do 15. března 2022, od úterý do pátku, od 8 do 15 hodin.

Těšínský kníže Albert Kazimír byl jedním ze zakladatelů hutního průmyslu na Těšínském Slezsku, zakladatelem železáren v Ustroni, fundátorem augsburských evangelických kostelů v Bystřici a Návsí, římskokatolických kostelů v Dobré a Strumieni, radnic v Cieszyně, Skoczowě a Strumieni. Je známý také jako zakladatel vídeňské galerie Albertina.

Letos si také připomínáme 280. výročí narození jeho manželky Marie Kristiny Habsbursko-Lotrinské (narozené 13. května 1742 a zemřelé 24. června 1798 ve Vídni), těšínské kněžny v letech 1766-1798 a mecenášky umění, která byla sama nadaná malířka.

Albert Kazimír Sasko-Těšínský se narodil 11. července 1738 v Moritzburgu jako syn polského krále Augusta III. a Marie Josefy Habsburské. Jeho budoucí manželka Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská se narodila 13. května 1742 ve Vídni jako dcera Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského.

Inteligentní, krásná a talentovaná

Dostalo se jí důkladného vzdělání, byla inteligentní, krásná a měla malířské nadání. Její matka jí dokonce dovolila, aby si vybrala svého budoucího manžela. Jejich svatba se konala 8. dubna 1766 a již 31. května 1766 císařovna darovala novomanželům Těšínské knížectví jako nedělitelné léno. Dne 16. května 1767 se jim narodilo jediné dítě, dcera Marie Terezie, která bohužel následující den zemřela.

Kníže Albert Kazimír vykonával mnoho vojenských a politických funkcí. Již v kolébce byl svým otcem vyznamenán Řádem bílého orla. Přestože jeho rodiče původně chtěli, aby se rozhodl pro duchovní povolání, rozhodl se pro vojenskou kariéru. V roce 1759 začal sloužit v rakouské armádě ve válce proti Prusku a o rok později se vyznamenal v bitvě u Torgawy.

V roce 1761 byl povýšen na polního podmaršálka. V letech 1765 až 1780 byl císařským místodržícím v Uhrách. Představitelé advokátní konfederace v něm viděli kandidáta na polský trůn pro případ, že by byl Stanisław August Poniatowski odstaven od moci, což se však nestalo. V letech 1781-1793 byl se svou manželkou generálním guvernérem Rakouského Nizozemí a v letech 1794-1795 říšským polním maršálem.

Železárny, textilní manufaktura a boj proti negramotnosti

Přestože kníže pobýval v Těšíně jen několikrát za svůj život a jeho manželka ani jednou, důslednou hospodářskou politikou se zasloužil o výrazný nárůst významu Těšínského knížectví. Mimo jiné založil železárny v Ustroni (1772) a v Baszce (1806) a textilní manufakturu v nové čtvrti Těšína zvané Saská Kupa (1779). Začal také rozšiřovat knížecí majetek, který z pověření vévody spravovala přímo Těšínská komora.

V roce 1774 byla v celém knížectví zavedena povinná školní docházka, která téměř zcela vymýtila negramotnost obyvatelstva. V roce 1775 byl v Těšíně zahájen mezinárodní veletrh a začala výstavba „císařské silnice“, která spojovala Vídeň se Lvovem přes Těšín a Bílsko; bylo také zřízeno stálé poštovní spojení.

V roce 1779 se v Těšíně konal mírový kongres, který ukončil tzv. válku o bavorské dědictví. Po velkém požáru Těšína v roce 1789 knížecí pár podpořil město a financoval mimo jiné stavbu nové klasicistní radnice. Manželé plánovali také přestavbu těšínského zámku, kde chtěli umístit své rozsáhlé umělecké sbírky. Tyto plány však zmařila smrt Marie Kristiny 24. června 1798 ve věku 56 let.

Albertina ve Vídni

V roce 1805, po porážce rakouské armády ve válce proti Napoleonovi, se Těšín stal na několik týdnů dočasným hlavním městem monarchie, protože se sem přesunul dvůr prchající z Vídně. Za zmínku stojí i to, že kníže v roce 1805 založil ve Vídni první moderní vodovod, který se dodnes nazývá Albertinský vodovod. V rakouském hlavním městě se nachází také galerie Albertina, kterou založil knížecí pár a která má jednu z největších sbírek grafiky na světě. Kníže Albert Kazimír byl také svobodný zednář a podporoval zednářské lóže v říši.

Zemřel 10. února 1822 ve věku 83 let a zanechal těšínské knížectví svému adoptivnímu synovi, arcivévodovi Karlu Ludvíku Habsburskému, který se zasloužil o značný rozvoj svých statků: koupil žywiecké panství (1838), zřídil železárny v Třinci (1839) a v Těšíně postavil lovecký zámeček s oranžerií (1838-1840) a pivovar (1846).

Památky na knížete v Těšínském Slezsku

Kartuše s erby knížecího páru jsou k vidění mimo jiné nad vchodem do kostela svaté Barbory ve Strumieńi a v Muzeu hutnictví a kovářství v Ustroni. Knížecí erb je také na věži kostela svatého Jiří v Dobré a na čelní stěně radnice ve Skoczowě. Jeho jméno najdeme na děkovných tabulích v polštině nad hlavními vchody do evangelicko-augsburských kostelů v Bystřici a v Návsí a v Těšíně na latinských nápisech nad portály bývalého „Cselestina“ v ulici Kochanowského 14 a bývalého katolického gymnázia v ulici Szeroka 13.

Marian Steffek