VISLA / Výstavu ,,Dědictví tradiční pastevecké kultury v polských Karpatech” je možno zhlédnout v síti. Virtuální prezentaci realizovala nadace „Fundacja Przestrzenie Dziedzictwa”, díky které je možno se seznámit s historií pastevectví ovcí v Karpatech, salašnickými tradicemi a jakou podobu má pastevectví v současnosti.

Spolupořadatelem této výstavy je Beskydské muzeum ve Visle, proto se mezi prezentovanými exponáty nachází také několik předmětů ze sbírek vislanské instituce. Expozice je rozdělená na pět částí: Kulturní krajina (Krajobraz kulturowy), Začátek a konec sezóny (Początek i koniec sezonu), Den na salaši (Dzień na szałasie), Pastevci (Pasterze), Současné kontexty (Współczesne konteksty).

Bačové tvořili elitu

Do poloviny  20. století byla pro pastevectví vyčleněna většina pastvin, mýtin, lesních pozemků a oblastí, které se nedaly použít k jiným účelům, a jež se nacházely nad zemědělskými pozemky. Zanechalo tam trvalou stopu na současné krajině Karpat. Bačové tvořili elitu vesnické společnosti, měli půdu, zvířata a dřevo. Lidé jim také záviděli lehčí práci ve srovnání s obděláváním málo úrodných polí.

Dřevěný salaš a stojící před ním pastevec. Kresbu tuší namaloval již zesnulý malíř Bogusław Heczko, pocházející z Ustroni.
Z depozitáře Beskydského Muzea ve Visle

V roce 1944 byla v jedné ze škol na Podhalí provedena anketa, ve které většina chlapců uvedla, že by se v budoucnu chtěli stát bači.  V padesátých letech 20. století se v polských Tatrách páslo zhruba 30 tisíc ovcí a 3 tisíce krav. Pastevectvím se zabývalo přibližně 800 pastevců.

Situace se změnila po vyhlášení Tatranského národního parku (Tatrzański Park Narodowy) v roce 1954. Na slovenské (československé) straně byl vyhlášen již v roce 1949. Mnohogeneračním pasteveckým rodinám byly vyvlastněny jejich pastviny, popřípadě je museli prodat.

Aby si udrželi svá stáda, museli si začít pronajímat pastviny v Pieninách, v Bukovských vrších (Bieszczady) a v Nízkých Beskydech (Beskid Niski). Za velmi významnou pasteveckou oblast jsou považovány Slezské Beskydy (Beskid Śląski), kde se dochovaly místní zvyky a tradice. 

Letošní vyvedení ovcí na pastvu ve Visle

Jeden z posledních redyků

Naproti tomu jeden z posledních tradičních jarních redyků, neboli slavnostní vyvedení ovčích stád pastevci na pastvu na horské pastviny, vede bača Tadeusz (junior) Szczechowicz. Jeho trasa spojuje vesnici Ratułów na Podhalí se vsí Soblówka v pohoří Beskid Żywiecki. Akce trvá zhruba týden. 

Cestou pastevci se stády přenocují u spřátelených hospodářů. Přitom prodávají vyráběné sýry, někdy i jehňata. Ve vesnici Piekielnik zůstávají přes noc u hospodářů, kteří zachovávají rodinné pastevecké tradice. Ukazuje to na sehranou spolupráci a silné vazby mezi rodinami pastevců.

Malé stádo ovcí s několika kozami v obci Korbielów v pohoří Beskid Żywiecki

Pastevectví se začíná vyplácet

Ve 21. století, po desetiletích pomalého poklesu zájmu o pasteveckou profesi, se začaly objevovat známky zlepšení konjunktury, zároveň však vyvstaly nové problémy. Ceny tradičních sýrů rychle rostou, stejně jako poptávka po zdravých, ekologických mléčných výrobcích. Pastevectví spojené s prodejem sýrů, se začíná vyplácet. 

Bači však trápí nedostatek pomocníků a mladých osob, které by měly zájem o práci v této profesi. Zájem mladé generace pasteveckých rodin pracovat v kolibách, totiž klesá. Navzdory narůstající poptávce o mléčné výrobky, další rozvoj pastevectví je brzděn nedostatkem pracovníků.

Jdou ovce lesem s pastevcem. Autorem dřevořezby s tímto názvem je lidový umělec Jan Wałach z Jistebné. Zemřel v roce 1979.
Z depozitáře Beskydského muzea ve Visle

Nyní se nejlépe daří rodinným salašnickým firmám, které se aktivně zabývají prodejem různých mléčných výrobků v místech vyhledávaných turisty, které své podnikání často propojují i s jinými aktivitami, jako obchody, penziony a další.

Další spolupořadatelé výstavy

Kromě Beskydského muzea Andrzeje Podżorského ve Visle, spolupořadateli výstavy jsou také Muzeum Tatrzańskie im. Dra Tytusa Chałubińskiego v Zakopaném, Obecní kulturní centrum (Gminne Centrum  Kultury) v obci Lipnica Wielka a veřejná knihovna (Orawska Biblioteka Publiczna) ve vesnici Jabłonka.

Výstavu je možno zhlédnout zde: Dziedzictwo tradycyjnej kultury pasterskiej w polskich Karpatach (fundacjapd.pl)

(gam)

Pastevci se stádem vysoko v horách
Pastevci vedou velké stádo ovcí Údolím pěti polských ples

Kamenná koliba přistavěná ke skále za horní hranicí lesů ve Vysokých Tatrách

Komentáře


Čtěte také


10 tipů na víkend
Únor022023

10 tipů na víkend

Z redakční pošty: Novoroční setkání v Hnojníku
Leden312023

Z redakční pošty: Novoroční setkání v Hnojníku

Naplánujte si s námi víkend. Nejzajímavější události na Těšínském Slezsku
Leden262023

Naplánujte si s námi víkend. Nejzajímavější události na Těšínském Slezsku

Beskid Śląski shrnul uplynulý rok. Podívejte se, co plánuje letos!
Leden252023

Beskid Śląski shrnul uplynulý rok. Podívejte se, co plánuje letos!

Clanek
Leden222023

František Kowolowski vystavuje v Trisii

10 tipů na víkend
Leden192023

10 tipů na víkend

Začal soudní proces s Andrzejem Poczobutem. Společné prohlášení předsedů výborů Sejmu a Senátu
Leden162023

Začal soudní proces s Andrzejem Poczobutem. Společné prohlášení předsedů výborů Sejmu a Senátu

Leden122023

Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach konkursu Polonia i Polacy za Granicą 2022.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie.