VISLA / Výpravy k pramenům Visly je název nové krátkodobé výstavy, kterou lze navštívit v Beskydském muzeu Andrzeje Podżorského ve Visle. Potrvá do konce října.

Expozice představuje první objevitelé pramenů řeky Visly s krátkými popisy jejich výprav na Beraní horu, kde tento nejznámější polský tok pramení. Na výstavě lze zhlédnout staré turistické mapy beraníhorského regionu, fotografie a obrazy některých úseků této řeky.

Josef Dobrovský

Expozice přibližuje 13 cestovatelů, kterým se podařilo dostat k pramenům nejznámější polské řeky. Na prvním místě poněkud překvapivě figuruje český filolog, kněz, jazykovědec, učitel a tvůrce gramatiky moderního českého jazyka Josef Dobrovský. Cestu k pramenům Visly absolvoval již v roce 1797.

Čtrnáctého srpna 1810 kníže Ludvík von Anhalt-Coethen, pozdější majitel Pszczyny, se vydal na Beraní horu, aby se dostal k pramenům Wisly. Výlet pro tohoto nadšeného cestovatele zorganizoval Jan Rakowski, evangelický pastor ve Visle v letech 1802 – 1818. Třetího října 1843 výpravu k vislanským pramenům podnikl Apoloniusz Tomkowicz, literát, historik a knihovník z Krakova.  

Pomník pramenů řeky Visly ve Visle

Ve stejném roce k pramenům Visly dorazil geograf a básník Wincenty Pol. Jeho vášeň k zeměpisu a přírodním vědám se plně  rozvinula během jedné bouřky, jejíž průběh měl možnost bedlivěji sledovat. Hodně cestoval, pořádal výpravy do Karpat, kde pomocí jednoduchých vědeckých přístrojů prováděl různá bádání, m. j. pramenů, potoků či geologické stavby.

Pola na Beraní horu doprovázel Hiacynt Łobarzewski, právník a průkopník botanického zeměpisu. Věnoval se botanickému výzkumu v Tatrách a v mnoha jiných lokalitách Karpat. Od roku 1850 byl profesorem na Lvovské universitě.

Řeka Wisla ve Wisle na pozadí známého hotelu Gołębiewski

Vědec, malíř, duchovní, právník

Geolog a paleontolog Ludwik Zejszner v roce 1849 jako jeden z prvních polských vědců absolvoval a popsal cestu k pramenům Visly i na Beraní horu. V letech 1829 – 1833 stál v čele Katedry mineralogie na Jagellonské universitě v Krakově.

Kněz Leopold Otto, evangelický duchovní, se narodil ve Varšavě. Navíc se angažoval jako vlastenec a činovník. Kázal v polštině. V letech 1866–1875 působil v Těšíně. Pořádal historicko-literární přednášky, čímž mezi evangelíky na Těšínském Slezsku prohluboval národní uvědomění. Byl vydavatelem časopisu „Zwiastun Ewangeliczny”. V roce 1868 se vypravil na Beraní horu.

Právník a činovník Jan Michejda byl v roce 1922 jmenován prvním polským starostou Těšína. Předtím jako poslanec Zemského sněmu v Opavě a jako poslanec vídeňského parlamentu hájil zájmy Poláků na Těšínsku. Působil v Národní radě Těšínského knížectví. Jako předseda mládežnické organizace „Wzajemność” podnikl 21. května 1871 výšlap na Beraní horu.

Řeka Wisla v Ustroni

Pedagog, etnograf a student filozofie

Pedagog a osvětový činitel Jerzy Michejda prosazoval ve školách výuku historie Polska. V roce 1891 jako učitel evangelické školy v Ustroni vystoupal společně se svými žáky na Beraní horu.

Etnograf, malíř, kreslíř a spisovatel Bogumił Hoff, jehož jménem bylo pojmenováno vislanské náměstí, byl jedním z horlivých propagátorů Visly jako rekreační obce. Pocházející z města Radom Hoff přijel do Visly poprvé v roce 1882. Jelikož vesnice ho okouzlila svou krásou, začal propagovat její přednosti v tisku a mezi svými přáteli.

V osmdesátých letech 20. století se vydal na Beraní horu. Publikoval také literární díla a angažoval se ve prospěch rozvoje Visly. Byl autorem její první monografie. V roce 1892  se Hoff usadil ve Visle natrvalo. Tady také o dva roky později zemřel. Jeho ostatky spočívají na vislanském evangelickém hřbitově „Na Groniczku”.

Náhrobek Bogumiła Hoffa ve Visle

Student filozofie Zdzisław Świderski z města Płoskirow (nyní Chmielnickyj na Ukrajině) se v roce 1885 vypravil na výpravu po Slezsku a stanul také na Beraní hoře. Dojmy z této cesty popsal v knize „Wieś Wisła. Szkic z wędrówki po Śląsku w 1885 odbytej”.

Kazimierz Sosnowski napsal v roce 1914 průvodce „Przewodnik po Beskidzie Zachodnim”. Zároveň byl jedním z prvních, kteří začali vyznačovat turistické trasy v Beskydech. V roce 1929 skončilo značení Hlavní beskydské magistrály (Główny Szlak Beskidzki), probíhající také přes Beraní horu. Nyní tato magistrála nese jeho jméno.

(gam)

Komentáře


Čtěte také


10 tipů na víkend
Říjen142021

10 tipů na víkend

Renata Putzlacher vzpomínala na Bronisława Liberdu
Říjen132021

Renata Putzlacher vzpomínala na Bronisława Liberdu

Zemřel Oton Hila
Říjen122021

Zemřel Oton Hila

Z redakční pošty: Skromné jubileum sboru Hasło
Říjen122021

Z redakční pošty: Skromné jubileum sboru Hasło

Troje ročních období v Bystřici. Tentokrát zahráli Zbigniew Kaleta a Adam Farana
Říjen112021

Troje ročních období v Bystřici. Tentokrát zahráli Zbigniew Kaleta a Adam Farana

V Beskydském muzeu o výpravách k pramenům Visly
Říjen112021

V Beskydském muzeu o výpravách k pramenům Visly

Proč se vyplatí učit se polsky? Odpověď na tuto otázku nabízí kampaň #KTOTYJESTEŚ
Říjen112021

Proč se vyplatí učit se polsky? Odpověď na tuto otázku nabízí kampaň #KTOTYJESTEŚ

Výsledky voleb. Podívejte se, jak lidé hlasovali v obcích v našem regionu!
Říjen092021

Výsledky voleb. Podívejte se, jak lidé hlasovali v obcích v našem regionu!

REKLAMA
REKLAMA

ZWROT TV

Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach konkursu Polonia i Polacy za Granicą 2021.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie.

Website Security Test