Dnes, 25. srpna, uplynulo sto třicet let od narození Gustawa Morcinka.

Gustaw, nebo spíše Augustýn Morcinek, se narodil v roce 1891 v Karviné jako nejmladší ze čtyř sourozenců rodičům Marianně a Józefovi.

V roce 1892, když bylo malému Gustawovi pouhých osm měsíců, zemřel při tragické nehodě jeho otec a veškerá starost o výchovu čtyř dětí padla na jeho matku.

V rodině Morcinkových tehdy panovala chudoba, ale přesto spisovatel vždy vzpomínal na své dětství jako na radostné období plné zábavy a pohádek, které mu vyprávěla maminka.

V letech 1897 až 1907 (některé prameny uvádějí rok 1905) navštěvoval mladý August základní školu v Karviné. Obrazy svého dětství zachytil v „Černé Julce“ a mnoha dalších dílech pro děti a mládež.

Ihned po ukončení školy musel tehdy šestnáctiletý August začít pracovat, aby si vydělal na živobytí. Chvíli pracoval v cihelně, ale brzy se této špatně placené práce vzdal a nechal se zaměstnat v jednom z karvinských dolů. Tam se stal knihovníkem v katolickém dělnickém sdružení „Praca“, což v něm probudilo vášeň pro četbu a divadlo. Dobře zásobená knihovna poskytovala literární zázemí pro rozvíjející se mladou mysl.

Díky penězům, které vybrali jeho kolegové horníci, kteří viděli jeho nadšení pro knihy, mohl Morcinek v roce 1910 odjet do školy Seminarium Nauczycielskiego Męskiego Towarzystwa Szkoły Ludowej w Białej. Studia dokončil v roce 1914. Nemohl se vrátit domů, protože byl odveden do rakouské armády, což pro něj bylo těžkou zkušeností a oddálilo jeho literární debut.

Po skončení první světové války se Morcinek usadil ve Skoczově, kde začal pracovat jako učitel na základní škole. Třiadvacet let po Morcinkově smrti zde bylo zřízeno jeho biografické muzeum, které je pobočkou Muzea Těšínského Slezska v Cieszyně.

V té době také publikoval pedagogické články a romány v různých slezských časopisech. Rok 1925 byl v Morcinkově životě důležitý ze dvou důvodů. Získal svou první literární cenu za novelu „Sníh na slunci“, a poslední červnový den se oženil se Zuzanou Lazar, kolegyní z práce. Manželství však netrvalo dlouho – v květnu 1929 bylo zrušeno a pro spisovatele to byla velká rána.

Meziválečné období bylo pro Morcinka obdobím intenzivní práce, během níž vznikla jeho nejznámější a nejoceňovanější díla – sbírka povídek „Serce za tamą“ s předmluvou Zofie Kossakové, dále romány „Wyrąbany chodnik“, „Narodziny serca“, „Gwiazdy w studni“, „Ludzie są dobrzy“, „Uśmiech na dachu“ a sbírky povídek „W zadymionym słońcu“ a „Łysek z pokładu Idy“.

Dne 6. října 1939 byl obviněn z protiněmecké činnosti, zatčen nacisty a uvězněn v Cieszyně. Po zbytek okupace byl v koncentračních táborech, nejprve v Sachsenhausenu a poté v Dachau. Odtud psal dopisy své sestře Tereze, které později vyšly knižně. Během pobytu v táborech mu bylo nabídnuto, aby podepsal Volkslistu, ale on to odmítl.

Po válce odešel do Francie, Itálie a Belgie. V listopadu 1946 se vrátil do Polska, do Slezska, a usadil se v Katovicích. Získal aktivní podporu tehdejších úřadů a příznivé podmínky pro svou tvorbu a do své tvorby promítl především zkušenosti ze života v koncentračních táborech. Jeho díla však již nedosáhla takového uznání jako před válkou.

Morcinek se k práci učitele nevrátil (přestože mu bylo nabídnuto místo ve škole v Cieszyně). V letech 1952-56 se stal poslancem polské sněmovny.
Tato léta byla také obdobím intenzivní literární tvorby – tehdy vznikla známá Czarna Julka.

V divadelní sezóně 1958/59 byl jmenován literárním ředitelem divadla Śląski Teatr Lalki i Aktora w Katowicach, kde působil až do své smrti.
Z tohoto období pocházejí následující díla:„Siedem zegarków kopidoła Joachima Rybki” a také „Opowieść o ludziach w pociągu”, „Przedziwne śląskie powiarki”, „ Górniczy zakon”.

V dílech Augusta Morcinka je patrná životní autenticita, humor a svěžest. Hlavním tématem pro Morcinka byly důly, život horníků a jejich starosti. Byl prvním polským spisovatelem, který uvedl toto téma do literatury, ale jeho dílo zahrnuje i příběhy pro děti, pohádky a lidové pověsti.

August Morcinek zemřel 20. prosince 1963 v Krakově na lymfatickou leukémii. Pohřeb spisovatele se konal 23. prosince na městském hřbitově v Cieszyně.

Komentáře



CZYTAJ RÓWNIEŻ



REKLAMA Reklama
REKLAMA
Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Ministerstwa Spraw Zagranicznych w ramach konkursu pn. Polonia i Polacy za granicą 2023 ogłoszonego przez Kancelarię Prezesa Rady Ministrów.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/autorów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Ministerstwa Spraw Zagranicznych oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie im. Jana Olszewskiego