Indiánské online setkání harceřů z Bystřice

BYSTŘICE / Harceře z HDW Grom nefungují online každý den. Takto se setkávají čas od času, pořádali například vánoční večírek po internetu, nebo minulý pátek (22.01) se setkali na tematické indiánské besedě. Na to, jak takovéto setkání vypadalo, jsme se zeptali vedoucího HDW Grom Wojciecha Mendreka.

Páteční setkání nebylo  vaše první online?

První on-line samozřejmě ne, ale bylo to první on-line setkání v tomto kalendářním roce. Už loni, při prvním lockdownu na jaře, později během podzimního lockdownu jsme se také snažili čas od času sejít v online prostoru.

Jak vypadá taková družinová schůzka na internetu?

Nesetkáváme se takto každý týden. Důvodů je víc. Členy oddílu jsou v drtivé většině žáci základních a středních škol, takže v současném období tráví velkou část dne u počítače. Druhým důvodem je, že není snadné připravit online družinovou schůzku tak, aby byla zajímavá a poutavá. V tomto případě má instruktor velmi omezené možnosti. Z toho důvodu jsme se před časem vzdali pravidelných týdenních družinových schůzek. Myslíme si však, že by bylo dobře setkat se čas od času, jednou za 2-3 týdny, abychom zůstali v kontaktu. Jsme přesvědčeni, že nám to usnadní návrat k normální skautské práci, jakmile se toto podivné období skončí.

Takže jak probíhala ta online indianská družinová schůzka?

Připravili jsme hru adventure – ve skautském žargonu to znamená hru, ve které se účastník pohybuje mezi různými pozicemi, kde plní jednotlivé úkoly. Samozřejmě, že se to obvykle děje přímo, ale tentokrát jsme se snažili přenést tento druh hry do sítě. Chtěli jsme vytvořit samostatné „místnosti“ na různých platformách, kde by se účastníci setkávali s vedoucími a plnili úkoly. Neskrýváme však, že technika trochu selhala, takže nakonec celá hra běžela na společné platformě.

Proč indiánská?

Pokud jde o téma, cílem hry bylo pomoci „indické vesnici“, která nebyla připravena na zimu. Takže mladí lidé, mimo jiné, na dálku šili kožichy – to znamená učili se přišít knoflíky, lovili –  poznávali stopy zvířat, zpívali indiánské ukolébavky a plnili mnoho dalších úkolů. Samozřejmě, všechno na dálku ze svého pokojíčku. Věříme, že alespoň na chvíli se nám podařilo vytvořit příjemnou, neobvyklou atmosféru.