Čtěte nás! Každý den nové informace!

HAVÍŘOV / Letos uběhlo 65 let od založení Havířova, nejmladšího města v České republice.

I když se jedná o velmi mladé město, obce, na jejichž území vzniklo, měly za sebou mnohem starší historii.

Nové město vyrostlo na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století na území doposud samostatných obcí Šenov, Šumbark, Dolní Bludovice, Prostřední a Dolní Suchá. Výstavba prvních obytných bloků byla zahájena na podzim roku 1947 na rozhraní Šumbarku a Šenova. O dva roky později se začalo se stavebními pracemi na území Dolní a Prostřední Suché a na okraji Životic, počátkem padesátých let se začalo stavět na katastru Dolních Bludovic.

Zajištění bytů pro pracovníky

Hlavním důvodem vzniku Havířova byla potřeba zajistit byty pro pracovníky dolů a hutí v období rozvoje průmyslu na Ostravsku po druhé světové válce. Přitom po jejím skončení nic nenasvědčovalo tomu, že tam brzy vznikne nové město. Prostřední Suchá se v roce 1950 spojila v jeden celek s Dolní Suchou, která se pak o deset let později stala součástí Havířova, stejně jako Šumbark, Dolní Bludovice a Životice.

Šenov si svou nezávislost zachoval, přišel pouze o území o rozloze 61 hektarů, které pohltila bytová výstavba. V roce 1998 byl povýšen na město, v současné době se nachází v okrese Ostrava – město.

Nelehký výběr názvy města

Název města byl vybrán ve veřejné soutěži z až 2350 nejrůznějších, někdy i dosti kuriózních návrhů, jako Stalin, Bezručov, Všemírov, Šťastnov, Čurdov, Lidobudovatelov, Budovatelnice, Faratín, Budosociokolektivov, Rudohvězdov, Gottwaldův Horníkov, Zápotockýgrad, Bezručovy Novoměstské Baně a další. Městem se Havířov stal oficiálně 4. prosince 1955.

Slavnostní vyhlášení se uskutečnilo 18. prosince v tehdy ještě nedostavěné budově kina Radost. Filmovým divákům začalo sloužit od 8. dubna následujícího roku. Výstavba letního kina skončila v roce 1960. Provoz známého havířovského kina Centrum byl zahájen 25. prosince 1967. Ve zcela zaplněném sále se tehdy promítal západoněmecký western Old Shatterhand. V letech 2011 -2012 kino prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. Projekt vypracovali architekti Josef Kiszka a Barbara Potysz.

Budova magistrátu

Budova nynějšího Magistrátu vyrostla v roce 1953. Původně sloužila jako Hornické učiliště Pavky Korčagina s kapacitou 1200 učňů. Jednalo se o jeden z největších a nejmodernějších objektů na území vznikajícího města, který patřil společnosti Ostravsko-karvinské doly.

V bočním traktu se nacházel tehdejší městský národní výbor. Když se v devadesátých letech začala omezovat těžba uhlí, učně nahradili úředníci. Budova prošla rozsáhlou vnitřní modernizací a začala plně sloužit potřebám Městského úřadu a později Magistrátu města Havířova.

Tragédie na Dole Dukla

V roce 1959 začala fungovat pravidelná městská hromadná doprava. Sedmého července 1961 došlo na Dole Dukla, jediné šachtě na území města, k nejhoršímu důlnímu neštěstí v poválečné historii Ostravsko-karvinského revíru. Během odpolední směny na třetím patře vznikl požár. S ohněm bojovalo sedm set záchranářů. Navzdory jejich usilovné snaze v dole zahynulo 108 horníků.

V listopadu 1962 se konalo otevření Domu potravin Labužník, jednoho ze symbolů města. V přízemí je umístěna prodejna potravin, v poschodí velká cukrárna s lahůdkami. V roce 1967 městští radní schválili podobu městského znaku.

Třináctého listopadu 1968 byl otevřen zimní stadion. V roce 1969 se Havířované dočkali otevření Nemocnice s poliklinikou a nového vlakového nádraží. Mezitím probíhala výstavba škol, sítě obchodů a služeb, vznikaly parky a další potřebné zázemí.

Havířov v květech

Šestého září 1973 byl zahájen prodej v obchodním domě „Budoucnost“ (nyní Elán). O tři dny později se uskutečnil první ročník květinové přehlídky Havířov v květech. Hlavní atrakcí bývá průvod alegorických vozů s květinovou výzdobou, přehlídka mažoretek, hudby, tanečních souborů, různých kulturních, sportovních skupin a historických automobilů. Po celý den se na území města pořádají různé květinové výstavy, soutěže a kulturní akce. Havířov v květech se zatím uskutečnil naposledy v roce 2018 (podvacáté).

V roce 1974 se součástí města staly Dolní Datyně. Následující rok pak Horní Suchá, která se ale znovu osamostatnila v roce 1990.

V průběhu roku 2011 se v pobočce Muzea Těšínska v Životicích uskutečnila výstava s názvem Havířov před Havířovem. Prostřednictvím dobového materiálu přiblížila zásadní proměnu obcí, na jejichž katastru vyrostlo na přelomu čtyřicátých a padesátých let město Havířov, které se právem pyšní přídomkem nejmladší město republiky. Zároveň je to jedno z největších měst České republiky, které však nebylo nikdy městem okresním ani krajským.

SORELA

Část Havířova postavena v 50. letech ve stylu socialistického realismu, se v roce 1992 stala součástí chráněné zóny s názvem SORELA. Podle jednoho zdroje tento název vznikl z počátečních písmen slov SOcialistický REaLismus v Architektuře. Stavby v tomto stylu se nachází také v Maďarsku, Rakousku, Německu a Francii. Lze se s nimi setkat rovněž v Polsku, například ve Štětíně, v části Krakova Nowa Huta, Katovicích, Varšavě a ještě na jiných místech.

Havířovská chráněná zóna je ohraničena na jedné straně lesoparkem Stromovka, na straně druhé meandry řeky Lučiny, na jihovýchodě končí u kina Centrum. Směrem od Ostravy chráněné území zahrnuje také zámek a kostel sv. Anny. Tyto stavby nemají pochopitelně se SORELOU nic společného.

Havířov před Havířovem

Počátky zámku v Havířově sahají 15. století, vznikl v tehdy samostatné obci Šumbark. V roce 1905 budovu nabyl známý židovský uhlobaron David Guttmann. Ve stejném roce bratři Guttmannové založili v Dolní Suché nový důl, který pojmenovali na počest tehdejšího rakouského císaře a uherského krále Kaiser Franz Joseph Schacht (od roku 1949 Důl Dukla).

Součástí zámeckého areálu byl také dnes již neexistující vodní mlýn, nacházel se někde v místech dnešního letního koupaliště.

V šedesátých letech 20. století bývalému šlechtickému sídlu hrozila demolice. Dnes je z něj vyhledávaný čtyřhvězdičkový hotel. Zámeček navštívila řada celebrit, jako třeba zpěváci Karel Gott, Hana Zagorová, Helena Vondráčková, herci Jiřina Bohdalová, Jan Čenský, Miroslav Donutil či hokejista Jaromír Jágr.

Památka na původní zástavbu

Památkou na původní zástavbu na území dnešního Havířova je Kotulova dřevěnka. Nachází se v těsném sousedství paneláků na Hálkově ulici, v části Bludovice. Chalupa pochází z roku 1781 a její první vlastník se jmenoval Andreas Folwarczny. Po čase domek prodal rodině Kotulové, vlastnila ho do roku 1975. Pak se Kotulovi přestěhovali do bytu.

Dřevěnce hrozil osud podobných staveb na území města, které zmizely z povrchu zemského. Po rekonstrukci dřevěnice začala sloužit od listopadu 1979 jako expozice lidového bydlení na Těšínsku. Chalupa je cennější o to více, že od svého vzniku stojí pořád na stejném místě. V areálu Kotulovy dřevěnky se nachází také stodola z konce 17. století a větrný mlýn.

(gam)

Komentáře


Čtěte také


10 tipů na víkend
Červenec292021

10 tipů na víkend

Tanečníci ze souboru Błędowice se v Milíkově připravovali na svá nadcházející vystoupení.
Červenec292021

Tanečníci ze souboru Błędowice se v Milíkově připravovali na svá nadcházející vystoupení.

V Životicích uctí památku místních zavražděných německými okupanty
Červenec292021

V Životicích uctí památku místních zavražděných německými okupanty

Očkovat proti Covid-19 se bude také v Jablunkově
Červenec282021

Očkovat proti Covid-19 se bude také v Jablunkově

Historie polského rocku v Bystřici v podání skupiny Contiband
Červenec272021

Historie polského rocku v Bystřici v podání skupiny Contiband

Obchod a řemesla v Českém  Těšíně
Červenec262021

Obchod a řemesla v Českém Těšíně

Druhý ročník Restaurant Day v Bystřici
Červenec262021

Druhý ročník Restaurant Day v Bystřici

Vyčistili  náhrobek  Jana Glajcara ve Svibici
Červenec252021

Vyčistili náhrobek Jana Glajcara ve Svibici


#KTOTYJESTEŚ

REKLAMA
REKLAMA

ZWROT TV

Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach konkursu Polonia i Polacy za Granicą 2021.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów oraz Fundacji Pomoc Polakom na Wschodzie.

Website Security Test