Čtěte nás! Každý den nové informace!

JASENICE / V sousedství sídla Lidového sportovního klubu „Drzewiarz” v Jasenici vzniká informační centrum v rámci projektu Život a práce na Těšínském Slezsku v dobách průmyslové revoluce.

Součástí bude výstava věnovaná historii regionu, také lidovým, hospodářským a průmyslovým tradicím. Svou expozici tam bude mít i Josef Božek, mechanik, konstruktér a vynálezce pocházející z vesnice Biery, které jsou nyní součástí Jasenice (pol. Jasienica).

Projekt zahrnuje také vytýčení přeshraniční turistické stezky spojující Jasienici a Goleszov s vesnicemi Nýdkem a Vendryni na české straně.

Mechanismus mlýna jako inspirace

Josef Božek se narodil v roce 1782 v Bierech. Ještě týž den byl pokřtěn v dnes už neexistujícím katolickém kostele sv. Bartoloměje v sousední vesnici Hradec (Grodziec), který spadá také pod Jasenici. Jeho otec Mikuláš byl mlynářem, matka Marie pocházela z Těšína. Právě mechanismus mlýnského stroje v něm vzbudil už v dětství zájem o technické věci. Do školy chodil v Bialé (nyní Bielsko-Biala).

Kněz Leopold Jan Šeršnik (Szersznik, Scherschnik), profesor a pozdější prefekt gymnázia v Těšíně, si všiml chlapcových mimořádných technických dovedností. Díky jeho přímluvě byl v roce 1799 Josef Božek přijat do tohoto vzdělávacího ústavu, kde mohl plně rozvíjet svůj talent. Během školní docházky zhotovil 29 technických modelů, které pak našly uplatnění v Šeršnikově muzeu, založeném v roce 1802 (nyní Muzeum Těšínského Slezska – Muzeum Śląska Cieszyńskiego) v polském Těšíně.

Pěšky do Prahy

V letech 1803-1805 se věnoval studiu mechaniky a matematiky v Brně. Poté se vydal pěšky do Prahy, jelikož neměl peníze na dostavník. Tam se z počátku věnoval studiu filozofie a přivydělával si jako vychovatel dětí. Táhlo ho to však k technice. Proto začal studovat mechaniku na pražském Stavovském polytechnickém ústavu. Po ukončení studia ho ředitel ústavu František Josef Gerstner zaměstnal jako mechanika a hodináře.

Společně s Gerstnerem sestrojil v letech 1806-1808 první parní stroj v rakouské monarchii. Dvacátého listopadu 1808 se oženil s Josefinou Langovou. Svatební obřad se uskutečnil v kostele sv. Havla v Praze. V roce 1812 zhotovil pro hvězdárnu Klementina precizní kyvadlové hodiny, které sloužily svému účelu až do roku 1984 v Astronomickém ústavu v Praze. Nyní se nachází v muzeu.

Božek bankrotářem

Je třeba také zmínit jeho četné kvalitní protézy horních a dolních končetin pro válečné invalidy. Protéza ruky, kterou zhotovil pro Alexandrose Ypsilantise, hrdinu boje za nezávislost Řecka, byla na tak vysoké úrovni, že jejími prsty se dalo uchopit a přenášet lehčí předměty a údajně dokonce i psát. Ruský důstojník Danilevsky přišel v bitvě u Drážďan o obě nohy pod koleny. Díky umělým končetinám od Božka mohl chodit bez holí i po schodech, nasedat na koně a jezdit na něm cvalem.

V roce 1815 Josef Božek sestrojil první vozidlo na parní pohon na kontinentu, do kterého se vešli tři lidé. Krátce nato zhotovil loď s parním motorem, jenž poháněl lopatková kola. Poprvé se se svými vynálezy představil v roce 1815.  Podruhé v neděli 1. června 1817. Právem očekávaný úspěch nakonec pokazily rozmary počasí, jelikož během nenadálé průtrže mračen nějaký zloděj ukradl pokladnu s penězi ze vstupného. Božek tím utrpěl velkou finanční ztrátu. Nakonec ho přepadlo takové zoufalství, že své parní stroje rozbil kladivem.

Vagony pro koněspřežnou dráhu

V letech 1825 – 1832 navrhoval a sestavoval vozy pro koněspřežnou dráhu, první na evropské pevnině. Vedla z Českých Budějovic do Lince. Vozy tažené koňmi vyjížděly každý den v pět hodin ráno. Vzdálenost 129 kilometrů urazily za 14 hodin.

Na tomto úseku se nacházelo deset stanic. Šest z nich bylo přepřahacích, kde se vyměňovaly koňská spřežení. Dráha měla k dispozici až osm set koní. Sloužila k převážení nákladů soli a dřeva, v letních měsících fungovala i osobní doprava ve vozech, podobných dostavníkům. V roce 1872 koňku nahradila parní železnice.

Josef Božek zemřel 21. října 1835 na zápal plic, kterým onemocněl během prací na pražském vodovodu. Pohřben je na Olšanských hřbitovech.

Důstojní nástupci

Oba synové Josefa Božka se projevili jako jeho důstojní nástupci. Starší František pokračoval v hodinářských pracích a převzal po otci i funkci mechanika Stavovského polytechnického ústavu v Praze. Mladší Romuald navrhoval a vyráběl například vozidla, lékařské přístroje a dokonce i hudební nástroje. Příležitostně se věnoval skládání hudby. V roce 1864 se podílel na přestavbě pražského orloje.

V současné době nejznámějším potomkem slavného vynálezce je podnikatel a mecenáš Michał Bożek. Narodil se v roce 1944 v obci Godziszka, nachází se poblíž města Szczyrk. Od roku 1975 žije v Ustroni, kde o pět let později založil soukromý podnik Výroba přírodních minerálních vod Ustronianka (Wytwórnia Naturalnych Wód Mineralnych „Ustronianka”). V roce 1984 závod rozšířil o moderní stáčírnu na svahu Jelenice, kde také nechal vyhloubit řadu hlubokých studní, které slouží jako zdroj velmi kvalitní vody Ustronianka.

V roce 1994 zprovoznil další stáčírnu minerální vody ve městě Biała Prudnicka u Opole. V roce 2000 došlo k dalšímu rozšíření podniku o ustroňské Výrobní závody „Czantoria” (Zakłady Wytwórcze „Czantoria”). O tři roky později došlo k přestavbě podniku v Ustroni na větší. Hned po vzniku firmy „Ustronianka” Michał Bożek začal významně podporovat charitativní a sportovní aktivity, stejně jako mnoho kulturních počinů. Společnost od roku 2015 sponzoruje Polskou fotbalovou reprezentaci. V roce 2019 se jako první polská firma vyrábějící nápoje prosadila na japonském trhu.

Michał Bożek kupuje zámek v Hradci

V roce 2004 Michał Bożek koupil zámek a přílehlý park v obci Hradec (Grodziec), která je také součástí Jasenice. Jeho cílem je vrátit bývalému šlechtickému sídlu zašlou slávu. Než se pustil do díla, požádal o požehnání biskupa Tadeusze Rakoczeho. Projekt počítá také s přístupněním pro širokou veřejnost Zámeckého muzea, které už nyní vlastní zhruba 8,5 tisíce exponátů. Jeho prvním kurátorem byl těšínský historik Mariusz Makowski, po jeho smrti v roce 2019 tento post zastává historik Jacek Proszyk, který předtím působil v Historickém muzeu v Bielsku-Bialé.

V sousedství zámku stával starý kostel sv. Bartoloměje, ve kterém byl v roce 1782 pokřtěn Josef Božek. V roce 1927 došlo k jeho demolici. Zachoval se pouze zděný presbytář a základy, které byly zajištěny jako trvalá zřícenina. V roce 2005 z iniciativy Michała Bożka došlo v bývalém presbytáři k odhalení pamětní desky, jež připomíná křest jeho slavného předka.

Věřícím v Hradci slouží kostel z roku 1910, nachází se několik set metrů od pozůstatků starého svatostánku. Výstavbou byl pověřen významný stavitel Ludwig Kametz z Těšína.

Připomínky Josefa Božka

V České republice je Josef Božek považován za českého vynálezce. Jsou po něm pojmenovány ulice, instituce a školy. V našem regionu se nachází Božkova ulice například v Karviné, kde je také Střední průmyslová škola Josefa Božka či v Českém Těšíně, kde kromě ulice jeho jméno nese také české gymnázium na Frydecké ulici.

V roce 1949 spisovatel a cestovatel Jaroslav Rajmund Vávra napsal o Božkovi knihu Posel úsvitu, podle které o rok později režisér Václav Krška natočil film. V hlavní roli se představil známý český herec Vladimír Ráž. Česká pošta vydala v roce 1957 poštovní známku v hodnotě 30 haléřů s portrétem vynálezce, jehož autorem je malíř Antonín Machek.

V Polsku je Božek téměř neznámý

V Polsku je Božek i nadále téměř neznámý. Na budově Obecního kulturního centra v rodných Bierech se nachází pamětní deska věnována jeho osobě. V roce 1987 ji věnovali a odhalili jeho potomci.Božkovo jméno má také jedna z bierských ulic. V roce 2015 se Božkovi dostalo pocty v podobě další desky umístěné na budovu Okresního úřadu v polském Těšíně na Široké (Szeroka) ulici, kam v letech 1799-1803 geniální mechanik docházel do gymnázia, které vedl kněz Leopold Jan Šeršnik.

Postava Josefa Božka se objevila také v popularním představení Těšínského divadla v Českém Těšíně „Těšínské niebo – Cieszyńskie nebe“, na kterém se podílel známý zpěvák Jaromír Nohavica. Významná polská spisovatelka Zofia Kossak-Szatkowska věnovala konstruktérovi z Bierů krátkou povídku Čaroděj (Czarodziej) ve sbírce Neznámý kraj (Nieznany kraj), další povídku o Božkovi napsal spisovatel Gustaw Morcinek.

(gam)

Komentáře


Čtěte také


O putnách, džberech a jiných dřevěných nádobách v síti
Květen142021

O putnách, džberech a jiných dřevěných nádobách v síti

Ve Fryštátě bylo možné požádat o Průkaz Poláka
Květen132021

Ve Fryštátě bylo možné požádat o Průkaz Poláka

Ze Svibice do Paříže. Výstava o Janině Górniak, skautce a módní návrhářce
Květen122021

Ze Svibice do Paříže. Výstava o Janině Górniak, skautce a módní návrhářce

Rekonstrukce turistické chaty na Kozubové už brzy bude hotová
Květen112021

Rekonstrukce turistické chaty na Kozubové už brzy bude hotová

Renovaci provádějí z vlastních peněz
Květen112021

Renovaci provádějí z vlastních peněz

Podívejte se, co pro vás připravilo Muzeum Třineckých železáren a města Třince
Květen112021

Podívejte se, co pro vás připravilo Muzeum Třineckých železáren a města Třince

Podzimní várka piva z Těšína bude ochucená chmelem z Dębowce
Květen102021

Podzimní várka piva z Těšína bude ochucená chmelem z Dębowce

Návrat žáků druhého stupně do školy
Květen102021

Návrat žáků druhého stupně do školy


#KTOTYJESTEŚ

REKLAMA
REKLAMA

ZWROT TV

Ministerstvo Kultury Fundacja Fortissimo

www.pzko.cz www.kc-cieszyn.pl

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro národnostní menšiny.
Projekt finansowany ze środków Kancelarii Prezesa Rady Ministrów w ramach Zadania publicznego dotyczącego pomocy Polonii i Polakom za granicą.
Publikacja wyraża jedynie poglądy autora/ów i nie może być utożsamiana z oficjalnym stanowiskiem Kancelarii Prezesa Rady Ministrów i Fundacji "Pomoc Polakom na Wschodzie".

Website Security Test