Na Kozubovou přes Kamenitý

DOLNÍ LOMNÁ / Již v neděli 26. července se uskuteční tradiční pouť na vrchu Kozubová. Na vrchol vede několik značených turistických tras z okolních obcí, které je třeba zdolat pěšky, popřípadě na horském kole.

Jedna z tras vedoucích na Kozubovou začíná u autobusové zastávky Doubrava v Dolní Lomné, kde se také nachází parkoviště. Jeho délka dosahuje pět kilometrů (2 kilometry jsou označeny modře, 3 žlutě).

Prochází kolem turistické chaty na Kamenitém, horské osady nacházející se v nadmořské výšce přes 800 metrů, která je součástí Dolní Lomné. Tento objekt původně sloužil jako polská lidová škola. Byl postaven v roce 1934 díky snahám organizace Macierz Szkolna (Matice školská). Stavební pozemek věnoval místní horal Jan Lisztwan.

Otevření školy se zúčastnili výletníci z Polska

Slavnostní otevření se uskutečnilo v květnu, v pondělí o letnicích 1934. Slavnosti se zúčastnili také výletníci z Polska. V dřevěné budově se nacházela jedna třída a byt pro učitele. Škola byla dobře vybavena učebními pomůckami ze zrušené polské školy v Přívozu (nyní část Ostravy).

Hlavní výbor organizace Macierz Szkolna jmenoval prvním ředitelem Alojzeho Maroszczyka. Pod jeho vedením se žáci věnovali také divadlu. Kostýmy šila jeho manželka Wanda. Maroszczyk také zřídil vedle školy zahradu. Po připojení české části Těšínska k Polsku byl přemístěn do Petřvaldu, aby řídil tamější vzdělávací intituci.

Rekonstrukci školy finančně podpořily místní organizace PZKO

Během německé okupace škola byla uzavřena a nikdo se o ní dál nestaral, zatímco Alojzy Maroszczyk skončil ve vězení. Podařilo se mu však přežít válku a dočkat se osvobození. Zemřel v roce 1987. K opětovnému otevření školy došlo v roce 1954. Tehdejší ředitel Jan Korzenny provedl nutnou rekonstrukci díky finanční pomoci mnoha místních organizací PZKO. Osada se však začala postupně vylidňovat, poslední rodina se odsud vystěhovala počátkem osmdesátých let.

V roce 1973 z důvodu klesajícího počtu žáků školu zrušili. Poslední ředitel Władysław Młynek tehdy napsal báseň „Szkoła na Kamienitym”. Budova byla potom přestavěna na turistickou chatu, zatímco okolní domky na rekreační chaty a chalupy. Na Kamenitém se kdysi nacházela menší hospoda, v roce 1961 ale zcela shořela po zásahu blesku.

Popravili je za pomoc partyzánům

Je třeba zmínit, že do školy na Kamenitém chodili také bratři Alojzy a Jan Czeczotkovi. Tyto chlapce zastřelili na podzim 1944 gestapáci, jelikož pomáhali partyzánům, kteří se ukrývali v okolních lesích. Společně s nimi nacisté zavraždili také čtyřiadvacetiletého Pawła Szkanderu. Předtím si ještě museli vykopat hroby. Starší ze sourozenců měl tehdy devatenáct, mladší sedmnáct let.

V lese u silnice vedoucí do centra Dolní Lomné, za železničním viaduktem, stojí pomník se třemi jmény. Byl vztyčen na památku zmíněné trojice. Známý  regionální básník Henryk  Jasiczek věnoval bratrům Czeczotkovým dojemnou báseň. „Uczniom z Kamienitego” (Žákům z Kamenitého).  

Než byli zastřeleni, strávili nějaký čas ve vězení v Jablunkově. Když jim rodiče nesli do vězení jídlo, jejich matka uviděla na silnici kousek od železničního viaduktu krev. Tehdy měla říct: „Nejdu dál, protože cítím, že to je krev mých chlapců.“ Nešťastná matka měla bohužel pravdu…

(gam)