Příznivci nářečí se setkávají první úterý v měsíci

Jako každé první úterý v měsíci, se také 5. února v těšínském Domu Narodowym setkali příznivci nářečí. Tentokrát se na setkání dostavilo 22 účastníků. Zhruba po polovině z každého břehu Olzy.

Protože se jednalo o první letošní setkání, nejdříve se lídr skupiny Henryk Nowak se zabýval organizačními tématy. Prezentoval harmonogram setkání na celý rok. Samozřejmě po celou dobu se hovořilo ne jinak, než v nářečí. Účastníci si také společně zazpívali nepsanou regionální hymnu Szumi jawor.

– Staram się na każde spotkanie przygotować jakisik temat do godki. Ale zaczyno mi tematów chybiać. Fórt chodzym z kartką a długopisem po zogrodzie i jak mi coś wpadnie, to zaroz notuje – sdělil našemu webu Nowak, a přiznal, že najít téma setkání není nijak jednoduché.

Pravdou je, že únorové setkání bylo již 47 v pořadí. Přestože se jedná o neformální skupinu, dokumentaci svých počinů mají profesionální.

Ideou setkání pojmenovaných Rzondzymy, rozprawiomy, śpiywomy po naszymu i ni jyny je hovořit v nářečí. – Je jedno o čem, hlavně po naszymu, aby nářečí nezmizelo – vysvětluje Nowak.

Takže o čem si účastníci povídali? Třeba o tragicko-komické situaci spočívající v tom, že se členové skupiny dozvěděli o smrti svého lídra. Jedna z dám si totiž všimla parte, ze kterého bylo zřejmé, že umře Henryk Nowak bydlící na té a té ulici zemřel. Naštěstí se jednalo o souseda pana Henryka.

Na setkáních je čas i na přednes literárních děl napsaných v nářečí. Mohou to být i články z internetu. Někteří píši sami. Na setkáních se samozřejmě o nářečí také diskutuje, občas se totiž objeví slovíčko, jehož význam není všem jasný.

– Už předtím se tvrdilo, že nářečí pomalu mizí – konstatoval Bronisław Schulhauser, když přednesl báseň Anny Filipek, která pojednávala právě o tomto problému. Zároveň podotkl, že nářečí se mění a je náklonné slovům z cizích jazyků, kterým, to záleží od okolností a doby.

Kdysi se užívala německá slova, zejména pokud šlo o nové technické oblasti související s průmyslem, dráhou, teď je hodně českých slov. – Kdysi každý šel na na banhof a jel cugym po glajzach. Dnes já jdu na dworzec a jedu pociągiem, můj soused jde na nádraží a jede vlakym. Tak si tady hovoříme – shrnul.

(indi)