Ostravský literární vědec představil díla polských autorů

KARVINÁ / Dějiny polské literatury od středověku až po nejnovější autory v zajímavé, plné humorných odboček přednášce „Klasická a současná polská literatura“ představil českým posluchačům Petr Ligocký. Odpoledne s polskou knihou v českém překladu proběhlo ve čtvrtek 21. února v Regionální knihovně v Karviné-Mizerově.

Pořadatelem akce bylo Oddělení pro dospělé čtenáře – beletrie. Pozvaný řečník Petr Ligocký je doktorandem na Ostravské univerzitě. Jak sám řekl, v současné době studuje srovnávací slavistiku, ale zabývá se také polskou literaturou. Je redaktorem ostravského vydavatelství Protimluv v Ostravě, které také vydává polské autory, vydává čtvrtletník, pořádá literární setkání a ProtimluvFest.

Přednášející se na začátku ospravedlnil publiku, že se může stát, že neuslyší o svém nejoblíbenějším spisovateli, ale v jedné přednášce není možné zmínit všechny autory. Je to nemožné, protože chtěl seznámit s vývojem polské kultury od nejstarších časů. – I když jsme stejně jako Poláci Slovany, historický vývoj každého z nás byl jiný – zdůraznil.

– Ve všech obdobích byla polská literatura vyspělejší než česká – uvedl později během přednášky. Jeho vystoupení se týkalo především autorů, jejichž díla byla přeložena do češtiny. Přednáška měla povzbudit českého čtenáře, aby četl polské spisovatele. Byla to samozřejmě subjektivní volba, ale vždy byla podpořená konkrétními argumenty. Zazněly také úryvky několika děl. Přestože přednášející hovořil téměř dvě a půl hodiny, dokázal udržet zájem posluchačů, o čemž svědčí jejich živá reakce.

Petr Ligocký začal své úvahy od doby před více než tisíci lety a připomenutí křtu Polska. – Literatura a kultura se začala rozvíjet na polské půdě během středověku. Již v roce 966, když Polsko přijalo křesťanství – žertoval – se objevil největší paradox, protože Poláci přijali od nás křesťanství, od Čechů, nyní pravděpodobně největších ateistů v Evropě.

Charakterizoval jednotlivé literární epochy, zmínil se o nejvýznamnějších představitelích, vždy zmínil díla, která byla přeložena do češtiny. Někdy srovnával s českou literaturou. Začal svůj subjektivní seznam současných polských autorů od Jerzyho Pilcha. Diskutoval o dílech Andrzeje Stasiuka, Olgy Tokarczukové, Marie Nurowské, Krzysztofa Vargy a Sylwie Chutnikové, Jacka Dehnela a Szczepana Twardocha.

Upoutal pozornost posluchačů na mladé umělce: Miroslawa Nahacze, Jakuba Żulczyka, Dorotu Masłowskou a Weroniku Gogolu, která ještě nebyla dosud přeložená. Zabýval se také tvorbou Andrzeje Sapkowského, Remigiusze Mroza. Jako příklad mladších zástupců reportáže uvedl Lidii Ostałowsku, Wojciecha Tochmana a Pawela Smoleńského. Zmínil také autory, kteří píší o Česku: Mariusze Szczygieła a Mariusze Surosze.

Více na toto téma bude v březnovém „Zwrotu“.