Těšínské Slezsko za vlády Františka Josefa I.

MOSTY U JABLUNKOVA / František Josef I. během svého panování navštívil Těšín celkem čtyřikrát. V povědomí obyčejných obyvatel zemí, které byly součástí tehdejšího Rakouska-Uherska, se během své vlády zapsal jako dokonalý mocnář. Dokonce i představitelé generací, kteří císaře už nezažili, dodnes opakují, jak jejich předkové s nostalgií vzpomínali na dobu starého mocnářství.

O životě v Těšínském Slezsku, o rozvoji regionu, vzájemných vztazích mezi představiteli jednotlivých náboženských vyznání, o jazyku na Těšínsku, anebo o tom, jak se František Josef I. stal hrdinou lidových legend, se minulou sobotu debatovalo v Domě PZKO v Mostech u Jablunkova během konference nazvané „Těšínsko za vlády Františka Josefa“ (pol. „Ziemia Cieszyńska za czasów Franciszka Józefa”).

Poslední návštěva starého císaře na území Těšínského Slezska se uskutečnila v roce 1906. Prohlédl si tehdy především město Těšín a jeho okolí, nicméně vojenské manévry, které návštěvu doprovázely, probíhaly v pásmu od Těšína až po Jablunkovský průsmyk.

Každou z císařských návštěv Těšínska pečlivě popsal Mariusz Makowski z Muzea Těšínského Slezska (Muzeum Śląska Cieszyńskiego) v polském Cieszyně. Dopodrobna zachytil, v jakém apartmá byl mocnář během svého pobytu ve městě ubytován, co jedl a pil, jak se choval a která konkrétní místa navštívil.

Díky tomu také dnes víme, jak se měšťané připravovali na jeho návštěvu: svobodné dívky se při této mimořádné příležitosti oblékly do speciálně ušitých slavnostních šatů, neboť měly působit nevinně a skromně, tj. bez zbytečných ozdob ve vlasech či šperků. Také celé město se při příležitosti návštěvy zahalilo do slavnostního hávu, např. na Národním domě byl vyvěšen slogan „Ať žije” společně s bustou císaře, polským a císařským erbem. Průběh celé návštěvy zachytil císařský dvorní fotograf.

Císař František, který plynně mluvil několika jazyky a byl znám svou tolerancí vůči všem národům rakousko-uherské monarchie, údajně během návštěvy Těšína před tehdejším starostou města prohlásil: „Těšínský okres je polský.”

František Josef I. si získal sympatie obyčejných lidí i díky své náboženské toleranci. Během svého posledního pobytu v Těšíně navštívil kromě katolického kostela sv. Máří Magdaleny mimo jiné i luterský Ježíšův kostel nebo – dnes již neexistující – synagogu v židovském městě.

K poctě císařské návštěvy bylo vydáno velké množství příležitostných pohlednic, památečních obrázků a medailí nebo bonbónů s podobiznou mocnáře. Za vlády císaře se v těšínské arciknížecí mlékárně vyrábělo dokonce speciální máslo Teebutter neboli Těšínské arciknížecí máslo.

O vlivu císaře na rozvoj města Zakopané na konferenci hovořil Jan Karpiel-Bułecka. V této haličské části monarchie za vlády císaře Františka Josefa I. houfně vznikaly školy, fary a byla zde vybudována mimo jiné i první kolej.

Přednášející se zmínil i o tom, že rakousko-uherský mocnář vydal souhlas se založením tělocvičné jednoty Sokol. V podhůří Tater byl tehdy založen mj. divadelní spolek, Gorolský svaz nebo cech rukodělných řemeslníků; v této době přicházel na svět i organizovaný turistický ruch. Podle slov Karpiela-Bułecky i zde pod tatranskými štíty gorole ze Zakopaného svého mocnáře, který „sloužil Bohu i lidem”, obdivovali.

Císař František, jehož sté výročí úmrtí uplyne na den přesně letošního 21. listopadu, se mezi svými poddanými těšil velké oblibě. Povídali si o něm roztodivné legendy, v nichž vždy vystupoval jako příkladný mocnář.

Překlad: Pygmalion