90 let Smíšeného pěveckého sboru Hasło

BOHUMÍN / Minulou sobotu oslavil Smíšený pěvecký sbor Hasło při Místní skupině Polského kulturně-osvětového svazu v ČR (PZKO) v Bohumíně-Skřečoni významné jubileum. Uplynulo totiž právě 90 let od doby, kdy se bohumínští zpěváci setkali na své první sborové zkoušce.

Počátky sborového zpěvu ve Skřečoni sahají do roku 1926, kdy dal místní učitel Jan Płonka dohromady skupinu mladých lidí, s nimiž původně zkoušel jednohlasně. V roce 1928 sbor obdržel díky Svazu polských pěveckých sborů v Československu první opravdové notové partitury. Během třicátých let už probíhaly pravidelné zkoušky se zhruba 60 zpěváky. Sbor do svého repertoáru přidal píseň „Hasło”, která se mezi zpěváky stala velmi populární. V roce 1934 tak sbor podle této skladby získal nový název – Hasło.

Válka si v činnosti sboru vynutila odmlku. Po skončení druhé světové války se na podzim roku 1945 rozhodlo o obnovení činnosti pěveckého sboru. Aktivity souboru však byly bohužel zakázány. Teprve v listopadu 1947 tak došlo k definitivnímu obnovení fungování sboru, který v roce 1951 přešel pod křídla Polského kulturně-osvětového svazu v ČR. V padesátých letech vzniklo jako součást sboru kvarteto revuálních zpěváků, ženský sbor Hasełko a vokální skupina Skrzeczonianka. V šedesátých letech navázali členové souboru spolupráci s dechovým orchestrem bohumínské chemičky.

V sedmdesátých letech minulého století navázali sboristé spolupráci s pěveckými tělesy z Dolní Lutyně a Nového Bohumína. Od roku 1997 zde působí jako sbormistryně paní Irena Szeliga.

Přestože sboristů neustále ubývá, síly jim rozhodně nescházejí. Stojí za zmínku, že sbor často hostuje v družební obci Grodków. Před nedávnem také navázali spolupráci se sborem Kalina z polské obce Łaziska. Vystupují na akcích pořádaných PZKO a snaží se přispět svou troškou do mlýna při propagaci polské písňové tvorby v našem regionu.

„U příležitosti oslav 85. výročí vystoupilo čtyřicet sboristů. V současnosti jich máme jen sedmnáct. Mladé dívky se vdaly a odstěhovaly se. Starší členové již ze zdravotních důvodů nezpívají tak často jako dřív,” uvedla sbormistryně Irena szeliga.

„Prohlížím si fotografie z posledních oslav výročí vzniku sboru. Na pódiu stálo zhruba 30 sboristů. Vidím mezi nimi obličeje mladých lidí, což byla tehdy motivace k naší další práci. Mezitím uběhlo pět let, mladí lidé se odstěhovali a nás dříve narozené čím dál častěji trápí zdravotní problémy. Přesto se neustále rádi setkáváme, protože zpěv prostě milujeme,” uvedla konferenciérka oslav. Nejstarší žijící členkou sboru je maminka dirigentky, devadesátiletá Franciszka Czerna, která ještě předloni pravidelně docházela na zkoušky.

V sobotu během slavnostního koncertu v bohumínské hudební škole pohostinsky vystoupil Mužský pěvecký sbor Gorol, který působí při Místní skupině PZKO v Jablunkově. Členové sboru se přidali s blahopřáními a zazpívali „Sto lat” po gorolsku. „Celý Gorol vinšuje Skřečoni, aby tu ve Skřečoni zpěv nikdy neutichl,” řekl Tadeusz Filipczyk.

Na pódiu během koncertu stála sborová standarda. Během každé z jubilejních oslav na ní přibyla památeční stužka a ani uplynulá sobota nebyla výjimkou.

Oslavencům přišli poblahopřát mimo jiné generální konzul Polské republiky v Ostravě Janusz Bilski, starosta Bohumína Petr Vícha, zástupce Hlavního výboru a Pěvecko-hudební sekce PZKO Tomasz Piwko, hosté z družebního Grodkowa, předseda Místní skupiny PZKO v Bohumíně-Skřečoni a předsedové místních skupin PZKO z okolních obcí, zástupci spřízněných pěveckých sborů, stejně jako další hosté a příznivci sboru.

AS

Překlad: Pygmalion