Zásnuby Mieszka a Doubravky na… těšínském Mostě přátelství (poznámka)

19. srpna večer se na těšínské Mostě přátelství odehrála inscenace zásnub polského knížete Mieszka I a české kněžny Doubravky. Zúčastnili se jí studenti 26. ročníku Letní školy polského jazyka, kultury a literatury v Těšíně, ale také náhodní kolemjdoucí. Organizátoři této Letní školy chtěli jejím účastníkům pocházejícím z více než třiceti zemí, přiblížit slavnosti 1050. výročí křtu Polska. Slavnost byla završena společným zpěvem písně „Bohorodička”.

„Srdečně děkujeme všem hostům, kteří se rozhodli zhlédnout zásnuby na hraničním polsko-českém, česko-polském mostě, kde se – jak soudíme – měly tyto zásnuby odehrát – řekla po jejich ukončení prof. Jolanta Tambor – ředitelka Letní školy polského jazyka, kultury a literatury Slezské univerzity v Katovicích. „Zde by se měl tento křest uskutečnit – na tomto místě. Ne na Ostrowě Lednickém, ale právě zde, v Těšíně na Mostě přátelství, kde by mohli své životy spojit česká Doubravka a polský Mieszko.

Průběh akce byl pro některé přítomné překvapením, v tom i pro jednoho z místních historiků. 

Zeptali jsme se tedy organizátorů, proč se rozhodli divákům prezentovat tak málo pravdivý historický obraz. Prof. Tambor to okomentovala slovy, že se mládež zúčastnila přednášek na téma historie Polska „kterých součástí byl mezi jinými i křest”. „Všechno, co se odehrává během seminářů a přednášek se snažíme ukázat z perspektivy historie, z perspektivy historických kronik, kdežto inscenace to byla prostě taková hra. A studenti to velmi dobře vědí” dodala.

A proč se tato hra „konala“ právě zde? Stejně dobře se její děj mohl odehrát pod rotundou na pozadí zámeckého kopce.

„Je to z toho důvodu, že polsko-česká hranice je právě zde. Takže to má takový charakter hry, když sem přicházíme z polské i z české strany” odpověděla ředitelka Školy. Pohráli jsme si s tím tématem na polsko-českém hraničním mostě, bez žádných politických a historických podtextů.

„Toto místo však bylo vybráno z důvodu na svou symboliku.“

„Ano” potvrdila prof. Tambor. „A to z toho důvodů, že je zde polsko-česká hranice.“

Zajímalo nás také, zda se studenti mezi kterými byli také účastníci s polskými kořeny, dozvěděli něco o Záolší. Dr. Aleksandra Achtelik, zástupce ředitele Letní školy upozornila na fakt, že hlavním účelem Školy nebylo předání studentům úplných historických vědomostí, ale spíše výuka jazyka s prvky kultury, literatury, filmu a již zmiňované historie. „Pokud je to zaujme, pak mohou studovat historii Polska, ať už na univerzitách ve svých zemích nebo u nás.“

Co se týče samotné inscenace, obě organizátorky podtrhly zábavní charakter zásnub Doubravky a Mieszka. „Je to metoda výuky skrze hru a samozřejmě i výuky jazyka skrze hru” dodala nakonec paní Achtelik. „Byl to svého druhu happening a tak je ho třeba taky brát. A pokud to takhle nedokážete interpretovat, tak pak bohužel… každý má nějaká svá omezení.”

Námi osloveni účastníci Školy, kteří pocházeli z Ruska, Ukrajiny nebo Moldávie se nepříliš orientovali v otázce Záolší, i když jak sami řekli, nejednou měli možnost procházet se v ulicích Českého Těšína. Výjimkou byl pouze mladý Rus, který však ve své zemi studoval obecné dějiny.

(ÿ)