Akademie nářečí s profesorem Kadłubcem. Stopy staropolštiny v těšínských nářečích

TĚŠÍN / Dne 28. března hostilo Centrum folkloru Těšínského Slezska další setkání v rámci cyklu „Akademie nářečí s prof. Karolem Danielem Kadlubcem“. Tentokrát měli účastníci možnost hlouběji se seznámit s tématem staropolštiny v těšínských nářečích. Přednáška vzbudila velký zájem milovníků regionu i nářečí, což dokládal zcela zaplněný diváky sál.

„Profesor Aleksander Brückner uvedl, že ze všech polských nářečí se nejvíce staropolských textů dochovalo právě v těšínských nářečích. Na základě vlastního výzkumu jsem přesvědčen, že právě u nás, v Těšínském Slezsku, se jich nachází nejvíce,“ prohlásil na úvod profesor Karol Daniel Kadłubiec.

Zachování prvků staropolského jazyka

V rámci přednášky věnované staropolštině v regionu Těšínského Slezska profesor Kadłubiec poukázal na významnou roli, kterou v uchovávání staropolských jazykových prvků sehrály jak historie, tak literatura. Výjimečná poloha Těšínského Slezska měla zásadní vliv na to, jak se prvky staropolštiny zachovaly v místních nářečích, a to i přes měnící se dobu a působení vlivů z jiných oblastí.

Profesor Kadłubiec zdůraznil, že přetrvávání staropolských jazykových prvků v tomto regionu bylo podmíněno dlouhodobou přítomností literární tradice 16. a 17. století. Díla autorů, jako byli Jan Kochanowski nebo Mikołaj Rej, měla zásadní dopad na formování a uchování těchto prvků v mluveném jazyce. Jejich tvorba nebyla významná pouze pro polskou literaturu, ale zanechala rovněž stopu v dialektech Těšínského Slezska.