Katastrofy v hornictví vedly ke zlepšení bezpečnosti a také… k rozvoji spiritismu v hornických koloniích [nahrávky]

ČESKÝ TĚŠÍN / Ve čtvrtek 5. prosince se v sále Polského centra Kongresu Poláků v Českém Těšíně konala vědecká konference s názvem „Polské stopy v hornickém dědictví Karviné a okolí“. Pořadatelem akce bylo sdružení „Olza Pro“.

Mezi účastníky převažovali lidé spjatí s hornictvím. Přednášející se věnovali tématům rozvoje hornických měst, tragických důlních katastrof, rozvoje spiritismu a historie hornických kolonií.

Rozvoj hornických měst – historické a současné výzvy

Prof. Tadeusz Siwek představil rozvoj hornických měst, jako jsou Ostrava, Karviná, Havířov a Orlová, a poukázal na jejich měnící se demografii. Vysvětlil, že proces urbanizace v tomto regionu zahájilo objevení uhlí v Polské Ostravě kolem roku 1770 kovářem Keltičkou a následné zahájení těžby v Karviné roku 1776 hrabětem Larischem.

Profesor se věnoval fenoménu „smršťování měst“. Úvodní přednášku Prof. RNDr. Tadeusze Siwka (Ostravská univerzita) s názvem „Rozvoj měst Ostravsko-karvinského revíru v historické perspektivě“ si můžete poslechnout zde:

Historie a rozvoj hornických kolonií

Dalším přednášejícím byl Radim Kračík, který přiblížil rozvoj hornických kolonií na základě archivních map Karviné. Uvedl, že první kolonie v regionu vznikaly v 60. letech 19. století. Nešlo jen o místa bydlení horníků, ale také o miniaturní města se školami, zdravotnickými zařízeními a dalšími službami. V regionu fungovala i kolonie Karviná-New York, stavěná ve stylu města-zahrady. Rozvoj této kolonie však přerušila první světová válka.

Kračík také zmínil důlní škody, které vedly ke zničení mnoha kolonií, a změny, jež umožnily vznik moderní Karviné. Přednášku Mgr. Radima Kračíka (Bezpečnostně právní akademie Ostrava) s názvem „Karvinské hornické kolonie“ si můžete poslechnout zde:

Tragické důlní katastrofy a jejich vliv na bezpečnost

Stanisław Kołek připomněl největší důlní katastrofy v regionu. Mluvil například o tragédii z 14. června 1894 v dolech „František“ a „Jan“, při níž zahynulo 235 osob. Zdůraznil, že tato událost se stala impulsem pro změnu důlních předpisů, rozvoj záchranných služeb a zavedení dýchacích přístrojů. V roce 1895 došlo na dole „Hohenegger“ k další katastrofě, při níž zahynulo 52 horníků.

Kołek také popsal probíhající restaurátorské práce na pomníku obětí této tragédie v Karviné-Dolech. Práce zahrnují obnovu základů a kříže a v budoucnu je plánována rekonstrukce celé pietní zóny.

Přednášku Ing. Stanisława Kołka (Olza Pro Český Těšín) s názvem „Tragické důlní katastrofy v Karviné a Orlové v období 1894–1924“ si můžete poslechnout zde:

Spiritismus jako reakce na důlní tragédie

Na závěr historik Józef Szymeczek přiblížil rozvoj spiritismu v regionu, který podle něj byl reakcí na důlní tragédie a smutek rodin horníků. Szymeczek uvedl definici spiritismu jako přesvědčení o možnosti kontaktu s duchy zesnulých. Upozornil, že v Loukách se první spiritistická setkání konala v roce 1897 a jejich účastnicemi byly často vdovy po hornících, hledající útěchu na těchto seancích.

Historik zmínil také anekdotu popsanou v „Gwiazdce Cieszyńskiej“ z roku 1903 o spiritistické seanci, během níž médium přivolalo ducha otce jednoho z účastníků. Seance však skončila fiaskem, protože otec dotyčného… byl stále naživu.

Přednášku ThDr. Józefa Szymeczka, Dr. (Ostravská univerzita) s názvem „Vliv důlních katastrof na náboženský život horníků v Ostravsko-karvinském revíru“ si můžete poslechnout zde: