75 let „Zwrotu“: Rozhovory o budoucnosti médií v době dynamických změn

ČESKÝ  TĚŠÍN / Dne 24. prosince tohoto roku uplyne 75 let od okamžiku, kdy čtenáři poprvé obdrželi náš měsíčník „Zwrot“. U příležitosti výročí jsme se rozhodli pozvat na konferenci naše přátele – čtenáře, zástupce polonijních a polských médií v zahraničí, redakce regionálních médií, odborníky v oblasti moderních médií a samozřejmě bývalé i současné zaměstnance, spolupracovníky a partnery, díky nimž náš měsíčník stále vychází a má své pevné místo mezi čtenáři.

Ve čtvrtek 10. října se v Kulturním a společenském středisku „Střelnice“ konala jubilejní konference, která přilákala přední odborníky na média i zástupce novinářské obce. Účastníci diskutovali o současných výzvách a dlouhodobých perspektivách mediálního průmyslu, zaměřujíce se na změny v médiálním prostředí a adaptaci na nové podmínky.

„V minulých letech jsme při výročích pořádali koncerty polských kapel. Letos jsme se však rozhodli uspořádat konferenci. Hlavním tématem všech diskusních panelů byla budoucnost médií, včetně budoucnosti polonijních a regionálních médií. Žijeme v období dynamických změn na médiálním trhu a perspektiva mnoha redakcí je nejistá. Nikdo nedokáže předpovědět, jak bude obor vypadat za několik let. Právě proto jsme se rozhodli diskutovat o výzvách, které nás čekají,“ vysvětlila Halina Szczotka, šéfredaktorka „Zwrotu“.

Polská média v zahraničí jsou pro Polsko důležitá

Prvním tématem, který se projednával během konference, byla perspektiva polských médií v zahraničí. Diskusního panelu se zúčastnila Teresa Sygnarek, předsedkyně Světového sdružení polonijních médií, Rajmund Klonowski, předseda Federace polských médií na východě, Juliusz Szymczak-Gałkowski z Nadace Pomoc Polákům na Východě a Tomasz Wolff, šéfredaktor „Głosu – novin Poláků v České republice“. Diskusi vedla Halina Szczotka, šéfredaktorka měsíčníku „Zwrot‘.

„První panel o polonijních médiích, ve kterém jsem měla tu čest účinkovat, ukázal, s jakými těžkostmi se tato média musejí potýkat. Byla zmíněna témata týkající se situace médií působících ve stínu ruského imperialismu, nedostatku financí na vydávání a široce rozšířené dezinformace,“ uvedla Teresa Sygnarek, předsedkyně Světového sdružení polonijních médií.

Média na hranici

Další diskusní blok byl věnován spolupráci redakcí z Těšínska, jak z polské, tak české strany hranice. „Naše redakce nejenže spolu nespolupracují, ale bohužel se ani neznají. Právě proto jsme na naši konferenci pozvali zástupce médií z obou stran Olzy. Doufám, že toto setkání přinese spolupráci v budoucnosti,“ vysvětlila Halina Szczotka.

Hostem tohoto panelu byla Klára Filipová z portálu Okraj.cz, která představila projekt, který spolu s kolegy z Ostravy realizují již rok. Okraj.cz je nový regionální zpravodajský portál, který přináší informace z Moravskoslezského kraje. Jeho zakladatelé – tři zkušení novináři, kteří roky pracovali v celostátních médiích – se rozhodli vrátit do svého regionu, aby nově vyprávěli o jeho problémech a potřebách. Filipová sdílela své zkušenosti s prací na projektu a zdůraznila, jak důležitá je diverzifikace aktivit při vedení takového projektu.

Zástupci redakcí Třineckého Hutníka, Zwrotu, portálu Ox.pl a Głos Ziemi Cieszyńskiej diskutovali o specifikách práce v regionálních médiích. Snažili se najít společná témata, která by mohli společně zpracovávat. Hovořili také o tom, do jaké míry jsou si jejich redakce navzájem konkurencí a nakolik mohou spolupracovat a realizovat společné projekty.

Jak se orientovat v médiální džungli

Poslední panel byl věnován fake news a umělé inteligenci. O úkolech, které stojí před médii v kontextu hybridní války, hovořila Eva Klusová, absolventka politologie a evropských studií na Univerzitě Palackého v Olomouci, v současné době doktorandka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve své vědecké práci se zaměřuje na informační prostředí, hybridní hrozby a bezpečnost v sociálních médiích.

Během konference Eva Klusová hovořila o důvěře v média a o působení dezinformačních skupin. Mluvila o důsledcích změn v informačním prostředí. „Média jsou jedním z cílů hybridní války. Lež se šíří sedmkrát rychleji než pravda, protože vyvolává silnější emoce. Když na sociálních sítích napíšu, že Země je placatá, vyvolám diskusi. Pokud však napíšu, že Země je kulatá, můj příspěvek možná dostane lajk od mé mámy. Takto lež dosahuje mnohem většího dosahu a oslovuje širší skupinu,“ vysvětlila Klusová.

Klusová také naznačila způsoby, jak pozitivně ovlivnit informační prostředí. „Je potřeba zapojit mladé lidi. Jsou tu skvělé, inteligentní osoby, které chápou hrozby a chtějí přispívat do redakcí a tvořit vlastní obsah. Výzvou je spojit mladou generaci se staršími novináři, kteří se skvělě osvědčili jako mentoři. Taková výměna zkušeností a dovedností je opravdu velmi účinná,“ dodala Klusová.

Poté o vlivu ruské propagandy na litevskou společnost hovořil Rajmund Klonowski, předseda Federace polských médií na východě, Vilňan, novinář „Kuriera Wileńskiego“ a regionální televize BM TV, tvůrce prvního polského blogu v Litvě. „V litevských kabelových televizích bylo asi 80 procent ruských kanálů. Litevských a polských však bylo pouhých 20 procent. Ruské kanály byly z kabelové televize odstraněny až po zahájení plnohodnotné ruské agrese proti Ukrajině,“ vysvětlil Rajmund Klonowski.

Bohumil Kartous se zaměřil na to, jak se v posledních letech proměnilo informační prostředí. „To, co přišlo, lze přirovnat k velkému třesku. Najednou se rozprskla velská digitální dimenze. Tento proces pokračuje dodnes. Tato dimenze nemá prostorové hranice. Její jedinou fyzickou veličinou, je čas – náš čas, který trávíme v tomto virtuálním prostoru,“ vysvětlil Kartous.

Kartous zdůraznil, že dříve měla média jednosměrný charakter – redakce vytvářely obsah, který čtenáři mohli jen pasivně přijímat, bez velké možnosti poskytnout zpětnou vazbu. Nyní může každý tvořit a publikovat obsah, což vedlo ke vzniku fenoménu nazývaného „médiální džungle“. V této džungli fungují „predátoři“ – tvůrci obsahu, kteří shromažďují data a manipulují informacemi, aby dosáhli finančních nebo politických cílů.

Kartous poukázal na potřebu zavedení regulace a přenesení odpovědnosti na velké platformy, jako jsou Facebook nebo Google, za jejich činnost. Zdůraznil také potřebu vzdělávání společnosti, zvláště mládeže, aby byla schopna rozpoznat dezinformace.

Celý diskusní panel bude brzy k dispozici na našem YouTube.

Konference byla dvojjazyčná, profesionální překlady zajistila společnost EditPerfect.ly.