Halina Szczotka
E-mail: halina.szczotka@zwrot.cz
KOMORNÍ LHOTKA / V neděli 3. března se v Domě PZKO v Komorní Lhotce sešli místní Poláci na obecním sněmu, který se konal před dubnovou XIV. valnou hromadou Kongresu Poláků v České republice.
Co je to Kongres Poláků v České republice
Co je Kongres Poláků v ČR a jaká je jeho úloha, vysvětlili účastníkům Małgorzata a Zygmunt Rakowští. Rakowska vysvětlila, že Kongres zastupuje 24 polských organizací působících v České republice a také Poláky, kteří nejsou nikde sdruženi. Vysvětlila, co je to tzv. Rada představitelů. „V Radě představitelů zasedají zástupci organizací a obecní zmocněnci. Tato Rada představitelů je nadřízenou organizací Rady Kongresu Poláků. Předkládá Kongresu Poláků problémy, které se vyskytují v jednotlivých obcích,“ vysvětlila Rakowská.
Řečníci také představili ukázky videí, které Kongres Poláků připravil jako předvolební spoty před posledním sčítáním lidu. V jednom z prezentovaných krátkých videí vystupuje Karol Suszka a Tiana Berenika Skupień, která hraje roli jeho vnučky. Rakowska zdůraznila, že všechna videa jsou stále dostupná na internetu. Zároveň vyzvala k jejich zhlédnutí a propagaci.
Zvolení delegáti
Hlavním úkolem obecních sněmů je kromě seznámení občanů obce polské národnosti s ideou a činností Kongresu Poláků v ČR také volba delegáta na Valnou hromadu KP a obecního zmocněnce. Byl jím zvolen Marian Szpyrc. Zástupkyní zmocněnce byla zvolena Zuzana Mladá.
Fond rozvoje Zaolší. Podporuje, ale také sám potřebuje podporu
Joanna Szpyrc – předsedkyně MS PZKO v Komorní Lhotce – s odkazem na prezentaci Małgorzaty Rakowské o zásadách využívání dotací z Fondu rozvoje Zaolší přiznala, že spolek již dotací využil. Konkrétně členové PZKO získali dotace na organizaci loňských vánočních dílen a výletů do Wieliczky a Pszczyny.
Předsedkyně MS PZKO také přiznala, že se nemůže dočkat výsledku dalšího kola žádostí. Aktivisté PZKO ze Lhotky podali jednu na spolufinancování zájezdu pro děti 8. a 9. tříd do Varšavy. Vysvětlila, že dnešní mladí lidé jezdí na prázdniny do zahraničí, například do Chorvatska, zatímco polskou metropoli nenavštívil téměř žádný mladý Polák ze Lhotky.
Małgorzata Rakowska také poznamenala, že FRZ podporuje různé iniciativy, ale peníze, které pak fond použije, se musí odněkud vzít. Apelovala na ty, kteří tak mohou učinit, aby podpořili Fond rozvoje Zaolší. Zdůraznila, že zdroj jeho financování není nevyčerpatelný, proto se vyplatí podpořit Fond i drobnými pravidelnými platbami, které v součtu umožní financovat další iniciativy důležité pro zachování polskosti v regionu.
Dvojjazyčné cedule vydržely pouhé dva dny
Během diskuse o dvojjazyčných cedulích přítomní na shromáždění vysvětlovali, že když byla jedna z nich instalována v jejich obci, byla po dvou dnech ukradena. Zygmunt Rakowski tvrdil, že stojí za to bojovat za jejich opětovnou instalaci. Navrhl také, že velmi konkrétním argumentem, jak přesvědčit obec, aby instalovala dvojjazyčné cedule, je skutečnost, že dvojjazyčné cedule financuje stát, zatímco jednojazyčné musí financovat obec ze svých prostředků.
Mimochodem, zmínil také problematiku hranice 10 % občanů obce hlásících se k národnostní menšině, které je potřeba, aby v obci mohly být dvojjazyčné nápisy. Vyjádřil domněnku, že snad v budoucnu bude tato otázka řešena jiným způsobem. Poznamenal, že sčítání lidu, při němž není uvedení národnosti povinné a mnoho občanů této možnosti využívá, ztrácí smysl své existence.
Polská škola nebo škola s polským vyučovacím jazykem?
Dalším tématem, kterému se Rakowská věnovala, bylo pojmenování škol. Upozornila na skutečnost, že ačkoli se říká „polská škola“, oficiálně většina polských vzdělávacích zařízení nemá v názvu polskou školu, ale školu s polským jazykem vyučovacím.
Zachování tradičních místních názvů
Velká pozornost byla věnována také zachování nářečních místních názvů a problémům s nesprávnými překlady názvů do polštiny. Poláci ze Lhotky připravili takový soupis nářečních a polských místních názvů ve své obci a předali jej Małgorzatě Rakowské.
(indi)
Komentáře