Bajka je vzácná a měla by pro nás být společnou záležitostí. Rozhovor s Lenou Pešákovou

ČESKÝ TĚŠÍN / Bajka – loutková scéna Těšínského divadla – hledá dva herce ve věku od 18 do 30 let. Požadujeme kreativitu, nadšení, dobrý kontakt s dětmi a schopnost improvizace. Herecké vzdělání není nutné. Soubor Bajka doufá, že nové herce najde mezi obyvateli Zaolší, aby noví členové souboru uměli mluvit dvěma jazyky – polsky a česky – a rozuměli specifikům regionu.

O práci v Bajce, budoucnosti loutkového divadla v Těšíně a práci s dětmi si povídáme s Lenou Pešák, literární vedoucí Bajky.

Jaké lidi hledáte do svého souboru?

Hledáme herce ve věku od 18 do 30 let. Nevyžadujeme ani herecké vzdělání. Velmi bychom si přáli, aby to byl někdo, kdo propadl loutkám. Jsme malá skupina a chtěli bychom, aby si všichni sedli a cítili se mezi sebou dobře, protože spolu trávíme hodně času. Musíme si umět naslouchat a být na stejné vlně, abychom mohli spolupracovat. Vzdělání přijde na řadu později, až se náš nový kolega bude chtít vzdělávat. Určitě mu s tím pomůžeme. Bajkou prošla celá řada lidí – učitelé, účastníci kurzů pro herce, režiséry. Nechyběli ani herci z amatérských divadel nebo folklorních souborů. Jsme tedy otevření.

Takže nezáleží na vzdělání. Pokud však někdo vystudoval herectví, přijmete ho také?

Ano, samozřejmě! Zatím neoslovujeme s nabídkou absolventy divadelních škol a čekáme na lidi ze Zaolší. Lidé odtud mají tu výhodu, že jsou dvojjazyční a rozumí problematice regionu. Mají také vazby na region. To je pro nás nejdůležitější. Nejprve budeme hledat herce v našem okruhu, a teprve potom šířeji – mezi studenty z českých a polských škol. V druhém případě se tento člověk bude muset naučit jeden nebo druhý jazyk, a to už není jednoduché.

Nehledě na to, že ve svých představeních občas používáte i nářečí…..

Většinou neúmyslně (smích). I když ano, někdy se to stává. Rádi bychom však zachovali tradici. Naše divadlo vzniklo proto, aby polské děti ze Zaolší měly kontakt s polštinou a mohly chodit na loutková představení už od útlého věku. Jsme jediné loutkové divadlo v regionu. Divadlo v Ostravě v polštině nehraje a výlet do divadla Banialuka by byl velkým výletem. Pro nás je nejdůležitější upozornit komunitu v Zaolší na to, že Bajka je cenná a měla by být pro nás společnou záležitostí.

Co může Bajka nabídnout novému herci? V čem jste jedineční?

Můžeme nabídnout stálé angažmá. A jsme jedineční v tom, že fungujeme jako rodina. Opravdu bereme v potaz názor každého. Máme mezi sebou velmi blízký vztah. V tomto směru můžeme nabídnout i možnosti vzdělávání, možnost vzdělávacích zájezdů, jezdíme například na festivaly v České republice i v zahraničí. Spolupracujeme s nejlepšími režiséry nebo scénografy z České republiky, s lidmi, kteří se loutkami zabývají s vášní. Neustále se učíme. V naší práci se neomezujeme jen na činoherní metodu, ale saháme i po těch metodách, které vycházejí z psychologické, workshopové činnosti. Při naší práci si navzájem nasloucháme. Pokud je tomu někdo otevřený, najde si k nám cestu.

Co by měl herec „Bajky“ ještě umět?

Pro nás je důležité, aby měl herec dobrý vztah k dětem, měl potřebu pracovat s dětmi obecně, uměl naslouchat dětským potřebám a dokázal na ně reagovat. Děti nám dodávají energii a v tomto ohledu je tato práce opravdu obohacující. Nejsme uzavření, ale jsme s dětmi neustále v kontaktu. Naše divadlo je živé. Pokud se někdo chytne, paleta možností v této práci je velmi široká.

A jaké výzvy čekají na tak mladého herce?

V loňském roce jsme odehráli 240 představení. Práce to není lehká. Hrajeme hodně. Ale často se stává, že herci nehrají ve všech představeních, takže pak mají oddech. Často se nás lidé zvenčí ptají, co vlastně v tomto divadle děláme, ale jak vidíte, hrajeme hodně. Herci někdy hrají dvě představení denně, šest dní v týdnu. Někdy se také zkouší. Spolupracujeme také s Českou scénou, takže máme další povinnosti.

Je tu však i druhá strana mince. Při tak častých představeních může herec počítat s rychlým rozvojem…

Ano, pro mladé lidi, kteří se chtějí rozvíjet a cítí, že potřebují hodně podnětů zvenčí, je to ideální. Ale i pro lidi po hereckých školách je to výzva, protože v herecké škole se člověk nemůže naučit všechno, učí se jen na jevišti. Co může být lepšího než neustálé vzdělávání ve společnosti lidí, kteří mají zkušenosti? Jen v takové společnosti se můžete hodně naučit.

Proč dělat divadlo pro děti?

Loutkové divadlo umožňuje vytvořit kouzlo, které v žádném jiném divadle není možné. S námi je možné všechno. Otevíráme prostor pro dětskou fantazii. Děti to cítí, podílejí se na tom, jejich reakce jsou fantastické. Podporují nás na jevišti. Pouhým okem vidíme, jak se v nich odehrává to, co se děje na jevišti. Od dětí dostáváme zpětnou vazbu, kterou nám dospělí nedávají. Děti se smějí, sdílejí své dojmy mezi sebou, reagují velmi spontánně a jsme to my dospělí, kdo jim často brání v různých reakcích, zatímco ony jsou otevřené a vše vstřebávají. Dokážou být také velmi vděčné, diskutují s námi. Je to všechno živé a my se od dětí také neustále učíme. Tato výměna je fantastická.