E-mail: redaktor@zwrot.cz
VARŠAVA / Zástupci Centrálního komunikačního terminálu (CPK), státního podniku Správa železnic a společnosti Rail Baltika podepsali 18. ledna ve Varšavě dohodu o spolupráci při výstavbě vysokorychlostní železnice.
Společné investice byly oznámeny na dvoudenním kongresu Railway Direction Days 2023 ve Varšavě. Díky spolupráci železničních investorů z Polska, České republiky, Litvy, Lotyšska a Estonska vznikne například spojení Tallinn-Varšava-Katovice-Budapešť (1 700 km) a spojení Tallinn-Varšava-Vroclav-Praha (1 500 km).
První úsek by měl být zprovozněn v roce 2028
Podle harmonogramů investorů by měl být první úsek železniční rychlodráhy Varšava – Lodž, který dnes připravuje společnost CPK, zprovozněn v roce 2028. Do té doby by měla být také dokončena modernizace trasy Rail Baltica od litevských hranic přes Białystok do Varšavy, kterou realizuje společnost PKP PLK.
Podle plánu by měl být do roku 2030 v Estonsku, Lotyšsku a Litvě zprovozněn celý přeshraniční koridor Rail Baltica: z Tallinnu přes Rigu a Kaunas (s odbočkou do Vilniusu) k polským hranicím, přičemž jeho první úseky budou v provozu od roku 2027.
Podle plánu bude v té době vybudován také úsek trati HSR V4 mezi Prahou, Brnem, Bratislavou a Budapeští. V následujících letech budou k trati V4 připojeny další úseky z Polska: Katowice – Ostrava a tzv. malopolsko-slezský uzel.
Zkrácení doby cestování
Po vybudování vysokorychlostní železnice se cesta z Varšavy do Vilniusu zkrátí z 9 hodin na 4 hodiny. Z Varšavy do Ostravy ze 4,5 hodiny na méně než 2 hodiny, do Budapešti z 11,5 hodiny na 5,5 hodiny.
Přímé spojení Varšava-Riga, které v současné době v jízdním řádu chybí, by mělo zajistit cestování mezi městy za 5 hodin. Cesta z Prahy do Vídně a Bratislavy bude trvat 2 hodiny místo 4,5 hodiny, do Budapešti se cesta zkrátí ze 7 hodin na 3,5 hodiny.
Podle výpočtů budou nejvytíženějšími úseky: Varšava – Lodž v Polsku, Brno – Jihlava v České republice a Budapešť – Gyor v Maďarsku. Na každém z nich bude cestovat 14 až 18 milionů cestujících ročně.
Náklady se odhadují na 60 miliard eur
Podle vypracovaných analýz se náklady na realizaci celé sítě odhadují na přibližně 60 miliard EUR. Naproti tomu hodnota přínosů investice je podle odborníků více než 120 miliard EUR.
Zájem má také Ukrajina
O vysokorychlostní železnici má zájem také Ukrajina. Vzhledem k problémům způsobeným válkou to dnes není pro železniční systém země klíčové téma, ale ukrajinští železničáři chtějí prověřit možnost vytvoření rychlodráhy Varšava – Lublin – Lvov a poté Kyjev.
K tomu má sloužit dohoda, kterou ve středu rovněž podepsali Volodymyr Šemajov, ředitel mezinárodních projektů ukrajinských železnic, a Nikolaj Wild. Vysokorychlostní železnice může zapadnout do procesu poválečné hospodářské obnovy.
Komentáře
