Kdybych neuměla španělsky, byla bych úplně jiný člověk. Rozhovor s Anitou Kramarczyk

Zveme vás na rozhovor o cizích jazycích, výchově dvojjazyčných dětí a vztazích. Anita Kramarczyk žije se svým partnerem argentinského původu a dvěma dětmi již několik let v Cieszyně. V jejich domácnosti se denně mluví dvěma jazyky: polsky a španělsky.

Kolik jazyků ovládáš?

Mým rodným jazykem je polština. Umím dobře anglicky a španělsky. Na základní úrovni umím česky a německy.

Na jaké úrovni přesně mluvíš španělsky?

Španělštinu ovládám na pokročilé úrovni, pokud jde o řeč. Psaní mi jde hůř. Dokážu si přečíst novinový text nebo úřední dopis. Ale beletrie mi dělá problémy. Márquez v originále je pro mě příliš vysoká laťka. Latinoameričané však prý sami mají problém porozumět literární řeči.

Jaký je jazyk tvého současného domova? Kdo s kým mluví jakým jazykem?

U nás doma se mluví polsky a španělsky (můj partner je Argentinec). S partnerem mluvíme především španělsky. U stolu vedeme jednoduché rozhovory v polštině, nebo spíše mícháme polštinu a španělštinu. S dcerou a synem mluvím polsky. Občas na ně mluvím španělsky, když jsme ve skupině španělsky mluvících lidí. Děti reagují různě. Syn je dost malý (pozn. red. je mu rok a půl), takže ještě nemluví, ale rozumí španělsky. Na druhou stranu dcera (pozn. red. je jí téměř sedm let) mluví polsky. Pokud se ocitne ve španělsky mluvící společnosti a více se otevře, přejde na španělštinu. Španělsky mluví pouze se svou babičkou, která polsky vůbec nemluví.

Jakým jazykem mluvíte venku, na ulici, s přáteli, mimo domov?

Když jdeme ven jen my dva, mluvíme španělsky. S přáteli mluvíme polsky, pokud jsou polsky mluvící, a španělsky, pokud jsou španělsky mluvící. Někdy se stane, že s někým mluvíme anglicky.

Jaký je jazyk tvých snů, tvých myšlenek?

Záleží na tom. Někdy se mi zdá ve španělštině. Když jsem žila v Argentině, snila jsem španělsky a myslela španělsky. Teď, když žiji v Polsku, přemýšlím a sním v polštině. I když se mi občas stává, že mám sny nebo přemýšlím ve španělštině. Velmi záleží na tom, který jazyk je v danou chvíli v životě vedoucí. Když jsem byla v Argentině, po nějaké době jsem si začala psát deník ve španělštině. Stalo se to automaticky.

Jaké jsou tvé zkušenosti s dvojjazyčností tvých dětí? Doporučuješ ji, nebo ne? Je to snadné?

Doporučuji, ano, pokud je to přirozené. Pokud druhý jazyk není jazykem prostředí, ve kterém žijeme, nebo pokud jeden z rodičů tímto jazykem nemluví, nemá výchova dvojjazyčného dítěte smysl. Dvojjazyčnost má smysl jen tehdy, když je to opravdu nutné. Když se tyto dva jazyky skutečně denně používají.

A jaké jsou mé zkušenosti s dětmi? S mým prvním dítětem jsme první rok života žili v Polsku a další dva roky v Argentině. S dcerou jsem od začátku mluvila pouze polsky. Můj partner mluvil pouze španělsky. Když jsme žili v Argentině, moje dcera mluvila španělsky. Když jí bylo tři a půl roku, vrátili jsme se do Polska. Mluvila perfektně španělsky, polsky rozuměla všemu, ale její polština nebyla příliš srozumitelná. Viděla jsem, že to pro ni bylo zpočátku těžké. Styděla se, že někteří lidé jí nerozumějí. Jakmile se naučila srozumitelně mluvit polsky, byla chvíli „uražená“ na španělštinu a nechtěla mluvit španělsky. Nyní ví, že je dvojjazyčná, a poznává stále více dětí, které pocházejí z dvojjazyčných rodin. Máme přátele ze Zaolší nebo známé, kde se doma mluví také španělsky a polsky. To jí pomohlo přijmout svou jinakost. Nyní pro ni není problém přecházet z jednoho jazyka do druhého.

Můj syn si osvojuje španělská a polská slovíčka zároveň. Ale bude vychováván jinak, protože je od narození v Polsku. Jedno z jeho prvních slov bylo španělské „hola“, což znamená ahoj – polsky cześć. A teď všechny pozdravuje. Jen si vybral slovo, které se lépe vyslovuje. „Cześć“ je velmi obtížné, a tak si vybral: „hola“.

Jak z dítěte udělat dvojjazyčné dítě?

Těžko říct. Hodně se stýkám se Zaolším, kde děti vyrůstají dokonce v trojjazyčném prostředí. Kromě polštiny a češtiny je zde také nářečí. Děti mých přátel si vybírají různé jazyky jako první. Pro někoho je to čeština, pro jiného polština, pro dalšího nářečí. Do značné míry je to způsobeno jazykem, kterým se mluví doma. A i když se dítě později naučí jiné jazyky, je pro ně stále nejlepší komunikovat v jazyce domova. Pokud děti doma mluví nářečím, bude to pro ně první jazyk. Dalšími jazyky budou polština a čeština. Asi nejdůležitější je živý kontakt s jazykem. Musíte žít v zemi, kde se mluví jiným jazykem, nebo jeden z vašich rodičů mluví jiným jazykem. Podle mého názoru to jinak nedává smysl.

Pokud vím, je důležité učit dítě číst ve dvou jazycích současně. Aby ve fázi učení písmen vidělo, že existují rozdíly ve výslovnosti. Stejné je to se psaním. Musíte zavést dva jazyky souběžně.

Který jazyk bys označila za svůj mateřský? Jakým jazykem nejlépe vyjádříš, co si myslíš, co cítíš?

Mým rodným jazykem je určitě polština. Myslím, že pro mou dceru to bude také polština. Vyjadřuje v něm své emoce. Pro mého partnera je mateřským jazykem samozřejmě španělština. Musím ale přiznat, že španělština mi rozšířila pohled na svět kolem mě. Španělština je pro mě klíčem k lepšímu porozumění sebe sama. Bez znalosti španělštiny je život v Latinské Americe velmi obtížný, protože nikdy nenavážete hlubší vztahy s lidmi.

Nyní je to také hlavní motivace pro mého partnera, aby se naučil polsky. Chce, abych dokázala lépe vyjádřit své emoce jazykem, který je mi bližší. Protože o tom to celé je, o budování vzájemného porozumění. Když se učíme druhý jazyk, začínáme se učit kulturní nuance. Bez jazyka nepoznáme kulturu, ve které žijeme.

Všimla sis, že se tvá mateřština kvůli dvojjazyčnosti zhoršuje, např. vynecháváš slova, máš problémy se skloňováním apod.?

Ano. Někdy mám dojem, že se moje polština zhoršuje. Rozhodně tomu tak bylo v době, kdy jsem žila v Argentině a neměla pravidelný kontakt s polštinou. I když jsem s dcerou mluvila polsky nebo četla texty v polštině, cítila jsem, že můj jazyk je stále horší. Dodnes zapomínám polská slova. Jsou také témata, o kterých mluvím pouze ve španělštině, takže neznám slovní zásobu v polštině.

Jaké jsou podle tebe výhody dvojjazyčnosti, kromě zřejmé výhody dorozumění? Byla bys jiný člověk, kdybys nebyla vícejazyčná?

Mluvení více jazyky vám dává zcela jiný pohled na věc. Kdybych nemluvila španělsky, byla bych úplně jiný člověk. Zajímavé je, že jsem se španělštinu nikdy neučila tak, jak jsem se učila jiné jazyky, tedy ve třídě s učebnicí. Naučila jsem se to během života. Kulturu jsem se učila poslechem kolumbijského rapu nebo argentinského rocku. Bez znalosti španělštiny bych nebyla schopna tolik proniknout do této kultury.

Když je kniha přeložena, vždy dostanete překladatelský přesah. A když čtete v originále, prostě text chápete a cítíte po svém. Pro kulturní vědce, pro lidi, kteří se rádi seznamují s jinými světovými názory, je to obrovská výhoda. Jsem vystudovaný sociolog, ráda pozoruji a poznávám lidi. Schopnost mluvit jinými jazyky otevírá mnoho dveří. Když umíte španělsky, rozumíte také trochu italsky, francouzsky nebo portugalsky.

Chováš se jinak, když mluvíš španělsky? Máš pocit, že jsi trochu jiný člověk, když mluvíš tímto jazykem?

Je to možné. Myslím, že záleží spíš na tom, s kým jsem a kde se zrovna nacházím. Vždy se trochu lišíme podle toho, s kým mluvíme, zda nás ten člověk zná, v jakém kontextu, jakou máme k němu důvěru, zda nás pojí nějaké pouto. Možná jsem trochu jiný člověk, když mluvím španělsky? Španělština je expresivní, je v ní více gestikulace. Je dovoleno smát se nahlas, mluvit hlasitě, křičet atd.

Rozhovor vedla Sylwia Grudzień