Prezidenti v exilu. Zapomenutá kapitola polských dějin

12. listopadu budou z Anglie do Polska převezeny ostatky tří prezidentů Polské republiky v exilu: Władysława Raczkiewicze, Augusta Zaleského a Stanisława Ostrowského. Ve stejný den se budou konat smuteční obřady v Chrámu Boží Prozřetelnosti ve Varšavě a pohřeb se uskuteční v nově zřízeném Mauzoleu prezidentů Polské republiky v exilu.

Tyto akce jsou vyvrcholením oslav 100. výročí znovuzískání nezávislosti Polska. Iniciativu doprovází informační a vzdělávací kampaň, jejímž cílem je připomenout Polákům historii polských exilových úřadů.

Hlavní zásluhou prezidentů Polské republiky v exilu bylo zachování ústavní kontinuity orgánů Polské republiky od září 1939, kdy došlo k agresi Německa a SSSR proti Polsku, přes celou druhou světovou válku a poválečnou sovětskou okupaci až po první zcela svobodné prezidentské volby v roce 1990.

Předání insignií

Ukončením mise exilových prezidentů bylo slavnostné předání insignií v roce 1990 na Královském zámku ve Varšavě. Ryszard Kaczorowski – poslední prezident Polské republiky v exilu – je předal Lechu Wałęsovi – prvnímu polskému prezidentovi zvolenému ve všeobecných volbách po druhé světové válce.

Existence polské vlády a činnost polských prezidentů v exilu dávala Polákům naději, že jejich vlast po těžkých letech okupace a totality konečně získá svobodu. Funkci postupně zastávali: Władysław Raczkiewicz, August Zaleski, Stanisław Ostrowski, Edward Raczyński, Kazimierz Sabbat a Ryszard Kaczorowski.

Přivezení ostatků

Do Polska budou převezeny Ostatky prvních tří prezidentů, které v současné době leží na hřbitově polských letců v Newarku ve Velké Británii. Ryszard Kaczorowski a jeho manželka, kteří nyní leží v Panteonu velkých Poláků v Chrámu Boží Prozřetelnosti, budou rovněž pohřbeni v Mauzoleu polských prezidentů v exilu.

„Dosud jsme v Polsku neměli místo připomínající zásluhy polských prezidentů v exilu o svobodu Polska v letech 1939-1990. Nyní se takové místo objeví na mapě Polska. Tento závazek je splátkou dluhu polské emigraci, která se po půl století od konce druhé světové války neochvějně zasazovala o nezávislost. Vláda Polské republiky chce, aby se vzpomínka na misi prezidentů Polské republiky v exilu natrvalo zapsala do povědomí Poláků,“ říká Jan Dziedziczak, vládní zmocněnec pro Polonii a Poláky v zahraničí z Kanceláře předsedy vlády.

Více než 50 let udržování polských tradic

Toto zvláštní uspořádání v podobě výkonu exilové moci druhé republiky umožnila – podle dubnové ústavy z roku 1935. – kontinuita institucionální státní moci během druhé světové války a později, když bylo Polsko pod komunistickou vládou. Po více než 50 let se exilová vláda starala také o udržování polských tradic, kultury a literatury v emigraci.

V Londýně existovala emigrantská nakladatelství, knihkupectví a knihovny. Byl vydáván polskojazyčný tisk. Polský Londýn byl jako emigrační centrum jedním z největších center polské diaspory na světě, hned vedle Chicaga, New Yorku nebo Paříže,“ vysvětluje Karol Polejowski, zástupce předsedy Institutu národní paměti, který je jedním z organizátorů projektu.

Zvyšování povědomí

Přestože polští exiloví prezidenti sehráli významnou roli při obnově demokracie v Polsku, jejich příběh je dnes málo známý. To potvrzuje i výzkum provedený v srpnu 2022. Pouze jeden z deseti Poláků dokáže správně určit, kolik prezidentů Polské republiky v exilu bylo. Nejznámějším polským prezidentem v exilu je Ryszard Kaczorowski, který získal něco přes 60 procent správných odpovědí. Władysława Raczkiewicze, prvního prezidenta Polské republiky v exilu, však správně uvedlo pouze 23 % respondentů.

Každý pátý respondent nezná datum vzniku vlády Polské republiky v exilu a více než 70 % dotázaných nedokáže uvést jméno prvního předsedy vlády Polské republiky v exilu. Z výzkumu vyplývá, že čím mladší jsou respondenti, tím méně vědí o činnosti prezidentů Polské republiky v exilu. Z průzkumu CBOS z roku 2018 zároveň vyplývá, že devět z deseti Poláků se považuje za vlastence a stejně tolik jich tvrdí, že projevem vlastenectví je znalost historie vlastní země.

„Poláky spojuje hrdost na dějiny naší země, o to více si je třeba dnes připomínat historii polských prezidentů v exilu. Z tohoto důvodu jsme zahájili vzdělávací kampaň pod heslem „Mise: Svobodné Polsko“. Cílem kampaně je především zvýšit úroveň znalostí Poláků o historii prezidentů a polské exilové vlády, o nejdůležitějších historických osobnostech a faktech a zvýšit povědomí o významu této části historie pro zachování kontinuity polské státnosti a národní identity. Tato kapitola našich dějin si rozhodně zaslouží moudré a dlouhodobé kroky,“ říká Mikołaj Falkowski, předseda Nadace „Pomoc Polákům na východě“, která je organizátorem projektu.

Mise: Svobodné Polsko

V rámci kampaně „Mise: Svobodné Polsko“ byly vytvořeny webové stránky www.misjawolnapolska.pl, kde se lze seznámit s historií prezidentů Polské republiky v exilu, dozvědět se fakta o jejich životě a době, kdy zastávali svůj úřad. Webové stránky obsahují vzdělávací materiály ve formě textů, fotografií a infografik. Součástí kampaně je celostátní vzdělávací soutěž pro školy a aktivity v tisku, na internetu, sociálních sítích, v rozhlase a ve vlacích PKP.

Oficiálním zahájením projektu převozu ostatků polských exilových prezidentů z Anglie do Polska bude koncert Mladopolského orchestru pod vedením Huberta Kowalského, který se uskuteční 26. září 2022 v sále Národní filharmonie ve Varšavě.

Nad projektem převzal národní záštitu prezident Polské republiky Andrzej Duda u příležitosti stého výročí získání nezávislosti.

Nad projektem převzal čestnou záštitu premiér Mateusz Morawiecki.

Iniciativu realizuje Nadace „Pomoc Polákům na Východě“ ve spolupráci s Kanceláří předsedy vlády, Institutem národní paměti, Centrem Boží prozřetelnosti, Ministerstvem národní obrany, Ministerstvem zahraničních věcí a Kanceláří programu „Niepodległa“.

Tiskové materiály