Horská chata na Stožku je stará 100 let! Jubileum se oslavilo odhalením pamětní desky, tancem a vzpomínkami

STOŽEK / Slavnostní oslava stého výročí založení chaty byla uspořádána přesně v den 100. výročí otevření chaty, tedy 9. července 2022. Hlavním bodem programu bylo odhalení pamětní desky. Celé jubileum mělo podobu mezinárodního turistického srazu.

Chata, která se nachází doslova pár metrů od státní hranice z roku 1920, byla vždy místem setkávání turistů z obou stran hranice. Při jubileu tomu nebylo jinak.

Velitelem Mezinárodního turistického srazu u příležitosti 100. výročí horské chaty PTTK na Stožku byl Zbigniew Pawlik, místopředseda těšínského oddílu PTTK „Beskid Śląski“ v Cieszyně, a zástupkyní velitele Halina Twardzik, předsedkyně PTTS „Beskid Śląski“ v České republice. Mezi pozvanými hosty byli zástupci Klubu českých turistů (KČT) a Klubu slovenských turistů (KST).

„Tady, na Stožku, se setkáváme už sto let. Bývaly doby, kdy to bylo nezákonné. Nyní je však legální. A doufám, že se tu budeme stejně jako dnes setkávat dalších sto let, nebo možná i více,“ řekla Halina Twardzik.

Pamětní deska

Vyvrcholením oslav 100. výročí založení chaty bylo odhalení pamětní desky. Byla umístěna na balvanu u vchodu do chaty. Je na něm nápis: „Chata PTTK Stožek 100 let ve službách cestovního ruchu. 9. července 1922 – 9. července 2022“ („Schronisko PTTK Stożek 100 lat w służbie turystyki. 9 lipca 1922 – 9 lipca 2022”), stejně jako loga PTTK a PTTS a erby města Wisła a Těšínského Slezska.

Stožek se nachází na trase Hlavní beskydské trasy

Na rozcestník u chaty byla připevněna značka Hlavní beskydské trasy. Stožek totiž leží na nejdelší turistické trase v Polsku, která je značena červeně a vede z Ustroně ve Slezských Beskydech do Wołosate v Bieszczadech.

Velký turistický svátek

Na tento velký turistický svátek přijely stovky turistů. Když se snažili zapózovat pro fotografii na památku, bylo obtížné vměstnat všechny do záběru.

Turisty bavila horalská kapela Wisła. Někteří návštěvníci dokonce začali tančit.

Na místě byla také možnost zakoupit si turistické suvenýry spojené s chatou. A samozřejmě jubilejní razítko, které si všichni turisté bez rozdílu věku razítkovali do turistických knížek. Na chatě bylo také ověřovací stanoviště GOT (Horského turistického odznaku), které organizoval těšínský oddíl PTTK „Beskid Śląski“.

Vzpomínky

Mezi účastníky turistického srazu byli zástupci ústředních orgánů PTTK, představitelé místní samosprávy z regionu a také lidé spjatí s tímto zařízením v celé jeho historii. Mimořádně zajímavé byly vzpomínky Anny Cięgiel-Tochaczek, dcery dlouholetého správce ubytovny Jana Cięgiela.

V dětství, které spadalo do těžkých časů minulého režimu a pečlivě střežené hranice, trávila hodně času na Stožku. „Tátova sestra žila v Nydku na české straně. Ale nemohli jste za ní jezdit, můj táta se s ní nemohl stýkat. Tady na chatě se o to ani nepokoušeli, protože táta byl pod přísným dohledem. Stáli tu pohraničníci a hlídali. Táta mi říkával: „I když uvidíte na české straně hřib, nechoďte pro něj“. A my jsme nešli.

Návštěvníkům z české strany jsme z chaty nosili vodu se šťávou

„Hraničáři se objevili zčistajasna. I když nás znali, báli jsme se jich. Věděli jsme, že když na to přijde, můžeme být obviněni z čehokoli. A my jsme z chaty vynášeli vodu se šťávou turistům z české strany a podávali ji pod dohledem WOP-istů. Tak tomu bylo jak v 60. letech, tak později, v 70. letech,“ vzpomíná Anna Cięgiel-Tochaczek.

„Chcete zítra jíst nebo pít? Pak si vyprázdněte batohy. Všichni jdeme.“

Nechyběly ani vzpomínky nesouvisející s blízkostí státní hranice, ale s obvyklým fungováním takového zařízení v dřívějších dobách.

„Stávalo se, že v zimě jel táta na chatu a auto naložené pivem, vejci a chlebem se porouchalo. Sedm hodin večer, minus dvacet stupňů a auto stojí. Zboží by nepřivezl. Všechno by zamrzlo. Táta přišel do chaty a řekl: „Chcete zítra jíst, pít? Pak si vyprázdněte batohy. Všichni jdeme.“ A turisté šli,“ vzpomíná Anna Cięgiel-Tochaczek.

Kouzelné místo

Současní majitelé ubytovny, Magdalena a Krzysztof Cimkovi, již nemají s provozem tolik problémů jako jejich předchůdci v souvislosti s hranicemi nebo v době válečného stavu. To neznamená, že je to snadná práce. A problémy jsou prostě jiné. „Turisty o pomoc také nežádáme, protože dnes by nikdo nešel. Proto se snažíme přivézt zboží sami. Moje nejdelší cesta sem trvala 12 hodin. Metr mávání lopatou a metr autem. A tak odspoda nahoru,“ vzpomíná Krzysztof Cimek.

Mieczysław Szczurek, starosta Cieszyna, ve svém projevu uvedl, že horská chata na Stožku je magickým místem, na které s velkým citem vzpomínají turisté všech generací. „Všem, kteří tuto chatu provozují už sto let, blahopřeji a děkuji. A na vaše ruce tento blahopřejný dopis,“ řekl Szczurek a předal současnému správci ubytovny Krzysztofu Cimkovi symbolický dokument. A dodal, že by si přál, aby správce chaty nikdy neztratil ducha tohoto místa, které tu bylo po celých sto let.

(indi)